Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, [Anonymizováno]. [právnická osoba], IČO: [IČO], se sídlem [adresa], uzavřela s žalovaným dne [datum] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] č. [tel. číslo], na základě které mu poskytla v hotovosti jistinu ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal půjčku vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka] v 60 týdenních splátkách po [částka]. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas, když uhradil celkem pouze [částka]. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo nejpozději dne [datum] právo na uhrazení celé dosud neuhrazené dlužné částky. Pohledávka byla dne [datum] postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno. Aktuální výše dlužné částky činí na jistině [částka] a na souhrnném poplatku [částka]. Tuto dlužnou částku žalobkyni žalovaný neuhradil, a to ani přes předžalobní výzvu žalobkyně.
2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.
3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:
4. Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel dne [datum] smlouvu o půjčce č. [tel. číslo], jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému půjčku ve výši [částka], kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka], a to v 60 týdenních splátkách po [částka]. Svým podpisem potvrdil žalovaný převzetí půjčky ve výši [částka] v hotovosti /viz smlouvu o půjčce na č. l. 15 spisu/. Dle článku 1 smluvních podmínek činí RPSN v případě splatnosti půjčky 60 týdnů 224,28 %. V článku 5 smluvních podmínek bylo stanoveno, že splátky se budou započítávat nejprve na souhrnný poplatek a teprve po jeho úplném uhrazení na vlastní částku půjčky /viz smluvní podmínky smlouvy o půjčce na č. l. 15 p. v./. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka vůči žalovanému uvedená v Příloze č. [hodnota] Seznamu postoupených pohledávek této smlouvy postoupena na žalobkyni s účinností k témuž dni /viz smlouvu o postoupení pohledávek v elektronickém systému CEPR/. Oznámení o postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně bylo žalovanému dopisem oznámeno /viz dopis na č. l. 17, včetně podacího archu/. Žalovaný byl předžalobní výzvou vyzván žalobkyní k úhradě dlužné částky /viz předžalobní výzvu na č. l. 22-24, včetně podacího lístku/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění (nad rámec žalobkyní uvedených plateb v celkové výši [částka]) uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.
5. Po právní stránce soud s ohledem na okamžik vzniku předmětného závazku (uzavření smlouvy) v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a ust. § 164 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posuzoval danou věc za použití dosavadních právních předpisů, zejména příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění do [datum] (dále jen „obč. zák.“), a dále dle ustanovení zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, ve znění účinném do [datum].
6. Podle ustanovení § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák. při peněžité půjčce lze dohodnout úroky.
7. Dle ust. § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Podle ust. § 3 odst. 1 obč. zák. nesmí výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.
8. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.
9. Soud vzal za prokázané, že byla uzavřena písemná smlouva o půjčce ve smyslu ust. § 657 obč. zák. (která byla současně spotřebitelským úvěrem dle ust. § 2 zákona č. 321/2001 Sb.), na základě níž přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému jistinu a žalovanému vznikla povinnost půjčené peněžní prostředky vrátit. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla dle ustanovení § 1879 a násl. o. z. tato pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni, přičemž postoupení pohledávky vyhovovalo též předchozí právní úpravě obsažené v ust. § 524 a násl. obč. zák. Soud proto přiznal žalobkyni částku [částka] odpovídající nesplacené části jistiny (po odečtení úhrad žalovaného v celkové výši [částka]) včetně zákonných úroků z prodlení.
10. Stran příslušenství pohledávky v podobě zákonných úroků z prodlení a jejich výše soud aplikoval ust. § 517 odst. 1 a 2 obč. zák. při použití ust. § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., v platném a účinném znění k prvnímu dni prodlení dlužníka.
11. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).
12. Co se týče zbylé žalobou uplatněné částky, dospěl soud k závěru, že v této části žaloba důvodná není, a proto jí zamítl. Z obsahu smlouvy o půjčce je zřejmé, že „souhrnný poplatek“ v souvislosti s poskytnutím půjčky představoval úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], či M. Škárová v komentáři k ust. § 658 v J. Švestka, J. Spáčil, M. Škárová, M. Hulmák a kolektiv. Občanský zákoník II, 2. vydání, [adresa], s. 1856). O tom, že se jednalo o vše zahrnující úplatu za půjčení peněz, svědčí i skutečnost, že poplatek nebyl, ani zčásti, složen z žádných dílčích položek, které by vyjadřovaly úplatu za poskytnutí určité zvláštní služby. Lze tedy konstatovat, že tzv. souhrnný poplatek svou podstatou představoval kapitalizovaný úrok. Jak uvedl Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V daném případě činil kapitalizovaný úrok [částka], za poskytnutí jistiny [částka], která měla být vrácena ve splátkách po dobu 60 týdnů. I pokud by celá jistina byla poskytnuta na dobu celých 60 týdnů, činila by výše úroku více než 70 % jistiny ročně (za dobu 60 týdnů 83,60 % jistiny). Vzhledem k tomu, že jistina měla být splácena průběžně (peněžní prostředky nebyly v plné výši poskytnuty na 60 týdnů), procentní roční úrok byl daleko vyšší, což odráží ostatně i výše roční procentní sazby nákladů, která činila 224,28 %. Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěrů domácnostem na spotřebu dle měnových statistik České národní banky, veřejně dostupných na webových stránkách České národní banky (www.cnb.cz), se pohybovaly ke dni [datum] okolo 14 % ročně, RPSN okolo 15. Za této situace nelze než uzavřít, že sjednaný kapitalizovaný úrok, označovaný jako „souhrnný poplatek“, byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat úrokovou míru ve výši více než pětinásobku míry obvyklé v bankovním sektoru. Ujednání o úrocích tedy soud shledal absolutně neplatným dle ustanovení § 39 obč. zák. (k neplatnosti kapitalizovaného úroku označeného jako poplatek za půjčení peněz lze odkázat též na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], dostupný v Evidenci soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů na www.nsoud.cz). Pouze na okraj soud podotýká, že ani v případě, kdy by byl úrok sjednán platně, by žalobkyni nemohlo příslušet právo na úrok z prodlení ze sjednaného úroku, neboť ustanovení § 517 odst. 2 obč. zák. zakládá nárok na úrok z prodlení pouze z dlužné jistiny (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).
13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť v řízení úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady nevznikly, přičemž v tomto případě soud ohledně poměru úspěchu a neúspěchu přihlédl i k uplatněnému příslušenství pohledávky v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 2717/08.