Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částkas úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky , částkas úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 17,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum],s úrokem ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,a kapitalizovaného úroku ve výši [částka], zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný s žalobkyní uzavřel dne [datum] rámcovou smlouvu o úvěru č. [hodnota], na základě které byl žalovanému u žalobkyně aktivován běžný účet (dále jen „rámcová smlouva“). Dne [datum] uzavřela žalobkyně s žalovaným dodatek č. [hodnota] k rámcové smlouvě, kterým došlo k uzavření smlouvy o úvěru č. [IBAN]. Žalovaný byl na základě smlouvy o úvěru oprávněn čerpat úvěr až do výše [částka], který se zavázal splatit s úrokem ve výši 17,9 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka]. Žalovaný úvěr čerpal ve výši [částka], nedodržel však řádně podmínky pro splácení, když uhradil celkem pouze [částka] (na jistinu [částka], na úrok [částka] a na pojistné [částka]). Žalobkyně proto uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a úvěr zesplatnila ke dni [datum]. Žalovanou částku [částka] tvoří dlužná jistina ve výši [částka], příslušenství se skládá z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši [částka], který je souhrnem nesplacený smluvních úroků ode dne [datum] do [datum] ve výši 17,9 % ročně z nesplacené výše jistiny, smluvního úroku ve výši 17,9% ročně z nesplacení jistiny za období od [datum] do [datum], běžícího úroku z prodlení z jistiny od [datum] do zaplacení a z běžícího smluvního úroku ve výši 11,5 % ročně z jistiny od [datum] do zaplacení.
2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.
3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, která má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:
4. Žalovaný uzavřel s žalobkyní dne [datum] rámcovou smlouvu číslo [hodnota], kterou mu byl u žalobkyně založen běžný bankovní účet. Dne [datum] uzavřela žalobkyně s žalovaným dodatek číslo [hodnota] k rámcové smlouvě, kterým nově došlo k uzavření smlouvy o úvěru č. [IBAN], na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému úvěrový rámec až do výše [částka] a žalovaný se zavázal úvěr splácet s úrokem ve výši 17,9 % ročně dle obchodních podmínek a sazebníku v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka]./viz rámcovou smlouvu na č. l. 14-15 spisu, dodatek k rámcové smlouvě na č. l. 17-19 spisu, formulář pro standardní informace na č. l. 20-21 spisu, splátkový kalendář na č. l. 23 spisu, obchodní podmínky a podmínky pro používání úvěru dostupné v CEPR/. Žalovaný úvěr čerpal ve výši [částka], se splácením splátek se však dostával do prodlení, žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru a zůstatek úvěru se stal ke dni [datum] splatným /viz doklad o načerpání úvěru na č. l. 16 spisu/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku na č. l. 24 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění (nad rámec žalobkyní uvedených plateb) uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.
5. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, avšak dostatečně neprokazovala. Soudem proto byla vyzvána k doplnění žalobních tvrzení a označení důkazu. K výzvě soudu žalobkyně doložila soudu úvěrovou zprávu žalovaného, ze které soud zjistil, že žalovaný v minulosti žádal o řadu úvěrů, čtrnáct mu jich bylo odmítnuto, jeden splátkový stále měl. Zůstatek nesplacené jistiny byl [částka], splátky na tento úvěr činily [částka] měsíčně. Žalobkyně dále soudu doložila potvrzení o prověření úvěruschopnosti žalovaného, které bylo vyhotoveno dne [datum] (nikoliv ke dni zkoumání úvěruschopnosti). Z tohoto potvrzení soud zjistil, že měsíční příjmy žalovaného, které činily [částka], byly nižší než měsíční výdaje domácnosti žalovaného (bydlení/léky-jídlo-doprava/splátky ostatních členů domácnosti), které sám žalovaný vyčíslil na částku [částka]. I žalobkyni, která vycházela z expertní analýzy, vyšly výdaje dle této analýzy vyšší, než jaké byly příjmy žalovaného. Konkrétně výdaje žalovaného dle analýzy měly být [částka] (výdaje jednotlivce [částka] + výdaje na vyživovanou osobu [částka], výdaje domácnosti [částka], výdaje na bydlení [částka]). Za takové situace bylo zcela na místě, aby pro řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně zkoumala i výdaje žalovaného, případně měla doložené tvrzené příjmy dalších členů domácnosti žalovaného (pakliže by tito byli účastníci úvěrové smlouvy, případně pro posouzení poměrné výše nákladů). Z částek uvedených v potvrzení je totiž zřejmé, že jak faktické výdaje žalovaného, tak uvažované výdaje dle expertní analýzy byly vyšší než příjmy žalovaného, a tento by za takové situace nebyl schopen hradit splátky úvěru, jelikož by mu na to z jeho příjmů nezůstávalo. Je pravdou, že žalobkyně rovněž doložila výpis z běžného účtu žalovaného za období od května 2025 do července 2025. Z tohoto výpisu však není možné zjistit pravidelné platby žalovaného, řada plateb je zde realizována vkladem či výběrem hotovosti, rovněž zde prochází platby třetích osob, navíc z uvedeného výpisu soud zjistil, že ve sledovaném období byla žalovanému poskytnuta další zápůjčka ([datum] ve výši [částka]), kdy tato nebyla zohledněna žalobkyní před poskytnutím úvěru /viz úvěrovou zprávu na č. l. 37-43 spisu, potvrzení o prověření úvěruschopnosti žalovaného na č. l. 44-45 spisu, výpis z účtu žalovaného na č. l. 46-49 spisu/. K nařízenému ústnímu jednání se žalobkyně s omluvou nedostavila s tím, nechť je jednáno v její nepřítomnosti. Soudu tak nezbylo nežli uzavřít, že úvěruschopnost žalovaného nebyla žalobkyní dostatečně zkoumána a posuzována. Poněvadž se žalobkyně prvního ústního jednání ve věci neúčastnila, nebylo možné ji v rámci jednání poučit o jejích povinnostech a o následcích jejich nesplnění dle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. Poučení dle citovaného zákonného ustanovení není možné dávat mimo jednání soudu, neboť jednání soudu je ústní a není možné jej vést korespondenčně.
6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.
7. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
9. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).
10. Dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
12. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
13. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.
14. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o (spotřebitelském) úvěru, jelikož však před uzavřením smlouvy s odbornou péčí dostatečně nezkoumala úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného), nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem. Důsledkem nesplnění této zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené smlouvy a redukce nároku žalobkyně vůči žalovanému na vrácení holého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru z titulu bezdůvodného obohacení. Soud proto žalobu v rozsahu částky převyšující dosud neuhrazenou jistinu a v rozsahu požadovaných smluvních úroků zamítl.
15. Žalobkyně poskytla žalovanému jistinu v celkové výši [částka] bez právního titulu (s ohledem na zjištěnou absolutní neplatnost smlouvy), došlo tak k bezdůvodnému obohacení žalovaného. Soud proto přiznal žalobkyni částku [částka] odpovídající nesplacené části poskytnuté jistiny (po odečtení úhrad žalovaného ve výši celkem [částka]) včetně zákonného úroku z prodlení z této částky.
16. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, octl se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úrok z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tak, jak je žalobkyně uplatnila.
17. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.
18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť v řízení úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly.