Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], k rukám zástupkyně žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Předmětem řízení je nárok na zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím. Žalobkyně se obrátila ke zdejšímu soudu s žalobou, kterou odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela dne [datum] se společností [Anonymizováno] [právnická osoba]., IČ [IČO], dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“, smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě jí byl poskytnut úvěr ve výši [částka]. Finanční prostředky byly právní předchůdkyní žalobkyně převedeny na bankovní účet žalované č. [č. účtu], přičemž úvěr měl být splacen nejpozději dne [datum]. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky právní předchůdkyně žalobkyně creditgo.cz, kde se žalovaná zaregistrovala a potvrdila svou totožnost a uzavření smlouvy autorizačním SMS kódem. Schopnost žalované splácet úvěr byla posouzena na základě lustrací v databázích ISIR, CEE, CRKI, EUCB, BRKI a NRKI. Žalovaná úvěr čerpala, avšak poskytnuté finanční prostředky do data splatnosti nevrátila a dostala se tak do prodlení. Ničeho neuhradila ani přes upomínku odeslanou dne [datum]. Žalobkyně dále uvedla, že pohledávka byla nejprve postoupena právní předchůdkyní žalobkyně dne [datum] společnosti [právnická osoba]., IČ [IČO], a následně dne [datum] pak žalobkyni. Žalobkyně pro případ, že by soud nepovažoval její nárok ze smlouvy o úvěru za prokázaný, žádala, aby byl posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, neboť žalované byly prokazatelně poskytnuty finanční prostředky, které nevrátila.
2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.
3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaná se k jednání soudu nedostavila bez řádné a včasné omluvy, ač byla k jednání předvolána, a žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila.
4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, která má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:
5. Právní předchůdkyně žalobkyně převedla na bankovní účet žalované dne [datum] částku ve výši [částka] /viz informace o vlastníkovi účtu na č. l. 16 spisu, potvrzení o provedení transakce na č. l. 17 spisu, sdělení AirBank a.s. na č. l. 30 spisu/. Pohledávka za žalovanou byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni, přičemž žalované bylo toto postoupení oznámeno dopisem ze dne [datum] /viz dílčí smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 10 spisu, seznam postoupených pohledávek na č. l. 11-12 spisu, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 18 spisu/. Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne [datum], a to ve lhůtě do tří dnů. Výzva byla žalované poprvé doručována dne [datum]. Žalovaná však na dluh ničeho neuhradila /viz předžalobní výzva na č. l. 19 spisu, potvrzení o podání na č. l. 20 spisu, výpis sledování zásilek na č. l. 35 spisu/.
6. Soud provedl důkazy předložené žalobkyní (jiné ani dle obsahu spisu označeny nebyly), ze kterých nebylo prokázáno, že by žalovaná dne [datum] uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně totiž soudu žádnou takovou smlouvu nepředložila. K důkazům byly založeny pouze listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru, kde jsou vyplněny osobní údaje žalované, avšak bez podpisu právní předchůdkyně žalobkyně i žalované, neboť tato smlouva v elektronické podobě – tj. soudu předložený PDF dokument – neobsahuje žádné záznamy o tom, že by k ní byly připojeny podpisy (data v elektronické podobě, která by byla připojena k jiným datům – smlouvě), tj. žádné záznamy o tom, že by elektronická smlouva obsahovala kvalifikovaný či uznávaný elektronický podpis (a ani údaje o připojení jakýchkoliv dalších dat ke smlouvě, jež by mohly být považovány za podpis ve smyslu ustanovení nařízení EU č. 910/2014 eIDAS). Smlouva obsahuje za právní předchůdkyni žalobkyně toliko obrazový záznam podpisu a razítka, v případě žalované je pak formou obyčejného textu pouze uvedeno: „Ja, [Jméno žalované], rodné číslo [hodnota] potvrzují, že jsem dokument přečetl a s jeho obsahem souhlasím. Na důkaz toho, podpis proveden 2024-06-28 12:41:12 elektronickým kódem 36756“ Obdobným způsobem, tedy ve formě prostého textu, je pak uvedeno i potvrzení o tom, že se žalovaná měla seznámit s obsahem formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru/viz smlouva o spotřebitelském úvěru na č. l. 6-9 spisu formulář na č. l. 13-15 spisu/. Předloženými důkazy proto nebylo prokázáno, že došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, neboť nelze dovodit vůli žalované být vázána podmínkami upravenými v textu předložených listin. Skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně disponovala údaji o jménu, příjmení, bydlišti, rodném čísle či čísle občanského průkazu žalované bez toho, aniž by si s ohledem na způsob uzavření tvrzených smluv mohla být jista, že jí tyto údaje poskytla právě osoba žalované, nemůže podle náhledu soudu v daném případě vést k závěru o vzniku závazkového vztahu mezi konkrétními osobami s tvrzeným obsahem. V řízení tedy nebylo prokázáno, že by žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela smlouvu předloženého znění.
7. Nadto dospěl soud k závěru, že i kdyby byla mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně uzavřena úvěrová smlouva (ve znění listin na č. l. 6 - 9 spisu), nemohl by jí soud posoudit jako platnou. Na základě předložených důkazů totiž nebylo možné učinit závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalované s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tvrdila, ale nedoložila k ní žádné důkazy.
8. Na tomto místě považuje soud za vhodné uvést, že podle § 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni plnit důkazní povinnost. Podle § 118a odst. 3 o. s. ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka], poučovací povinnost podle § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. soud plní při jednání (ve znění před novelou č. 7/2009 Sb., nyní při přípravném jednání nařízeném ve smyslu § 114c o. s. ř.). Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinností důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně se z jednání omluvila a požádala, aby bylo rozhodnuto v její nepřítomnosti. Svým procesním postupem se tak sama zbavila možnosti být poučena soudem při jednání o povinnosti označit důkazy, včetně následku nesplnění této povinnosti v podobě neúspěchu ve sporu dle § 118a odst. 3 o. s. ř.
9. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
12. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
13. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
14. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně na bankovní účet žalované odeslala částku [částka], a to bez právního důvodu. Žalovaná se tak na úkor právní předchůdkyně žalobkyně o tuto částku bezdůvodně obohatila a bezdůvodné obohacení byla povinna vydat. Doposud však právní předchůdkyni žalobkyně ani žalobkyni neuhradila ničeho. Stále je proto povinna částku [částka] uhradit. Právní předchůdkyně žalobkyně svou pohledávku za žalovanou postoupila na žalobkyni, žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována. Soud jen pro úplnost dodává, že pohledávka byla postoupena přímo žalobkyni, nikoliv přes společnost [právnická osoba]., jak uváděla žalobkyně v návrhu. S ohledem na výše uvedené soud v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobě vyhověl. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení nastala uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění (§ 1958 o. z.). První výzvou k úhradě dlužné částky, která se prokazatelně dostala do dispozice žalované, byla předžalobní výzva, která jí poprvé byla doručována dne [datum]. Žalobkyně přitom vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky do tří dnů. Vzhledem k tomu, že tak žalovaná neučinila, ocitla se následujícího dne v prodlení. Soud proto žalobkyni přiznal úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídající prvnímu dni prodlení. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku).
15. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť v řízení nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru s tvrzeným obsahem. Žalobkyně proto nemá nárok na poplatek za poskytnutí úvěru, smluvní úrok a úrok z prodlení předcházející splatnosti bezdůvodného obohacení, převyšující jistinu bezdůvodného obohacení a rovněž převyšující zákonnou výši odpovídající prvnímu dni prodlení (výrok II. tohoto rozsudku).
16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 21,4 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 60,7 % a úspěchu žalované v rozsahu 39,[právnická osoba] tomto případě soud ohledně poměru úspěchu a neúspěchu přihlédl i k uplatněnému příslušenství pohledávky v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 2717/08. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a k rukám zástupkyně žalobkyně jako advokátky podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok III. tohoto rozsudku). Ohledně aplikace § 14b a. t. soud odkazuje na větší množství žalob tzv. formulářového typu v databázi soudu ISAS (sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], či sp. zn. [spisová značka]).