Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níže se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky [částka] s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] za období od [datum] do [datum] a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka] k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalobkyně se žalovanou uzavřely dne [datum] smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. [hodnota], na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši [částka]. Smlouva byla sjednána elektronicky prostřednictvím klientské zóny. Žalovaná se zavázala splácet úvěr v minimálních měsíčních splátkách ve výši [částka], splatných vždy k 15. dni kalendářního měsíce. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posuzovala schopnost žalované splácet úvěr, a to na základě údajů z bankovního účtu žalované získaných prostřednictvím společnosti [právnická osoba]., se kterou žalovaná údaje z bankovního účtu sdílela. Žalobkyně dále vycházela z prohlášení žalované a údajů získaných z externích registrů a databází a kontrolovaných prostřednictvím společnosti [právnická osoba]. Od žalované si vyžádala doklady totožnosti, dále ověřovala situaci žalované v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí, databázi neplatných dokladů a registru SOLUS. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, když se dostala do prodlení již se splátkou splatnou dne [datum]. Jelikož žalovaná nereagovala ani na upomínky žalobkyně, žalobkyně prohlásila úvěr ke dni [datum] za zesplatněný. Žalobkyně žalovanou následně vyzvala k uhrazení dluhu předžalobní výzvou. Žalovaná přes tuto výzvu ničeho neuhradila. Žalovaná částka představuje nesplacenou jistinu ve výši [částka], kapitalizovaný smluvní úrok ve výši [částka], smluvní pokutu [částka] a náklady za dvě upomínky v celkové výši [částka]. Žalobkyně dále uplatnila zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení a nárok na náhradu nákladů řízení ve výši [částka].
2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila a v řízení zůstala zcela pasivní.
3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti obou účastníků, neboť oba byli předvolání způsobem souladným s § 49 odst. 4 o. s. ř. při zachování lhůty uvedené v § 115 o. s. ř. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a požádala, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti, žalovaná se bez omluvy nedostavila. Soud tak mohl vycházet jen z obsahu spisu a označených a předložených důkazů.
4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, která má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:
5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající skutkovému závěru: Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. [hodnota], kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku [částka] a žalovaná měla tuto částku spolu se sjednaným úrokem splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši alespoň 5 % z čerpané částky, minimálně pak [částka]. V příloze č. [hodnota] ke smlouvě o poskytnutí spotřebitelského úvěru nazvané Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je uvedeno, že žalovaná je svobodná, nemá vyživované děti, a je vyučena. Průměrný příjem žalované byl uveden a zjištěn ve výši [částka]. Náklady na bydlení žalovaná uváděla ve výši [částka]. Z výpisu z účtu žalobkyně tyto náklady zjistila co do [částka]. Jako výsledné náklady na bydlení pak označila [částka]. Náklady na běžnou spotřebu žalovaná prohlásila ve výši [částka]. Na účtu žalované žalobkyně identifikovala náklady ve výši [částka], přičemž následně stanovila výsledné náklady na [částka]. V případě finančních závazků žalovaná prohlásila náklady ve výši [částka], žalobkyně na bankovním účtu žalované identifikovala finanční závazky ve výši [částka] a následně pracovala s částkou [částka]. Žalobkyně k osobě žalované provedla lustraci v insolvenčním rejstříku, v systému SOLUS a v centrální evidenci exekucí, vše s negativním výsledkem. Žalovaná žalobkyni předložila k doložení totožnosti kopii občanského průkazu a průkazu zdravotního pojištění. Platnost občanského průkazu žalobkyně zkontrolovala v databázi neplatných dokladů. Žalovaná žalobkyni předložila též potvrzení o příjmu vystavené společností [právnická osoba]., ze kterého vyplývalo, že žalovaná je zaměstnána jako pokladní na plný úvazek a její hrubý příjem činil v roce 2025 v únoru [částka], v březnu [částka] a v dubnu [částka]. Žalobkyně před uzavřením smlouvy disponovala údaji o pohybech na bankovním účtu žalované /viz přehled podepsaných dokumentů digisign na č. l. 7 a 39 spisu, příchozí platba na č. l. 8 spisu, datový výstup z Credit info na č. l. 40 spisu, souhlas se zpracováním osobních údajů na č. l. 42-43 spisu, zásady zpracování údajů na č. l. 44-50 spisu, průkaz zdravotního pojištění na č. l. 51 spisu, kopie OP na č. l. 52-53 spisu, předsmluvní informace v systému CEPR, Smluvní dokumentace v systému CEPR, bankovní historie v elektronickém systému ISAS/. Dne [datum] žalobkyně vyplatila na účet žalované [částka], přičemž ve zprávě pro příjemce bylo uvedeno „CFGI úvěr“, v poznámce „Horváthová úvěr“ /viz bezhotovostní platba na č. l. 9 spisu, sdělení [právnická osoba]. na č. l. 28 spisu, potvrzení o příchozí platbě v systému ISAS/. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovanou k zaplacení splátek: Naposledy vyzvala žalovanou k uhrazení dluhu předžalobní výzvou ze dne [datum], která byla žalované odeslána téhož dne. Do dispozice žalované se pak tato výzva prokazatelně dostala dne [datum]. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky do [datum]. /viz upomínky na č. l. 10-13 spisu, předžalobní výzva na č. l. 14 spisu, podací lístek na č. l. 15 spisu, přehled sledování zásilek na č. l. 54 spisu/. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.
6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.
7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.
9. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
13. Na základě provedeného dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba je z části důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované [částka]. Soud vzal dále za prokázané, že účastníci formálně uzavřeli smlouvu o revolvingovém úvěru předloženého znění. Protože šlo o smlouvu o spotřebitelském úvěru, soud se předně zabýval otázkou, zda ze strany žalobkyně, coby poskytovatelky spotřebitelského úvěru, byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalované. Dospěl přitom k závěru, že žalobkyně své povinnosti ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru nedostála. Poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru ověřit příjmy a výdaje žadatele. Na žalobkyni tak bylo, aby si od žalované vyžádala podklady ke zjištění jejich příjmů a výdajů, na nichž jsou příjmy a výdaje žadatele spolehlivě zachyceny. Zároveň je nutné, aby z takto zjištěných údajů skutečně vycházela. Pouhé doplnění čísel do formuláře žalobkyní, aniž je zřejmé, na základě čeho, a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. Žalobkyně v Příloze č. [hodnota] velmi obšírně popisuje postup při zkoumání úvěruschopnosti žalované. Jedinou prokazatelně ověřenou hodnotou byl příjem žalované ve výši [částka]. Nutno ovšem zdůraznit, že se jednalo o příjem hrubý. Co se týče dalších údajů, s těmi žalobkyně pracovala prakticky na základě volné úvahy. Zejména v případě nákladů na bydlení, u kterých žalovaná uvedla částku [částka], žalobkyně měla dle svého vyjádření z výpisu z účtu zjistit částku [částka], aby následně pracovala s čistě arbitrárně určenou částkou [částka]. Obdobným způsobem žalobkyně pracovala také při stanovení nákladů na potraviny a běžné zboží domácnosti, kdy stanovila výdaje na [částka]. Finanční závazky žalované pak měla žalobkyně zjistit ve výši [částka], nicméně následně opět arbitrárně pracovala s částkou [částka]. Je zjevné, že žalobkyně laboruje s celou řadou čísel a hodnot, nicméně hodnoty, o kterých tvrdí, že je ověřila výpisem z účtu, mění čistě na základě vlastního uvážení. Zejména v případě nákladů na bydlení pak platí, že i pokud by žalobkyně zjistila z výpisu z účtu žalované částku [částka], jednalo by se o částku zjevně nereálnou. Náklady na bydlení ve výši [částka], se kterými žalobkyně pracovala, tedy nebyly žádným relevantním způsobem ověřeny. Co se pak týče předložené bankovní historie ve formátu „.JSON“, soud podotýká, že i při využití programů určených k jeho čtení, na které odkazovala žalobkyně ve svém vyjádření, se jednalo o dokument prakticky nečitelný, ze kterého nebylo možné v rámci dokazování relevantní údaje jakkoliv ověřit. V této souvislosti soud dále podotýká, že žalobkyně se k jednání soudu nedostavila a svým procesním postupem se tak sama zbavila možnosti být poučena soudem při jednání o povinnosti označit důkazy, včetně následku nesplnění této povinnosti v podobě neúspěchu ve sporu dle § 118a odst. 3 o. s. ř. Nicméně i pokud by výpisem z účtu žalované byly potvrzeny údaje, které žalobkyně označila jako náklady nalezené na bankovním účtu, nebylo by možné takový údaj zejména ve vztahu k nákladům na bydlení považovat za věrohodný a řádně ověřený. Stejně tak nelze přehlížet, že žalobkyně vycházela z hrubého příjmu žalované, od kterého následně odečítala výdaje. Už takový postup je ze své podstaty chybný, neboť náklady mohla žalovaná hradit pouze z částky, kterou měla skutečně k dispozici, tedy z čistého měsíčního příjmu. S ohledem na shora uvedené proto nelze dovodit, že by žalobkyně úvěruschopnost žalované zkoumala s odbornou péčí.
14. V poměrech projednávané věci tudíž soud uzavírá, že žalobkyně žalované poskytla ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá téhož zákona, tedy že nesplnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované, pročež je sporná smlouva absolutně neplatná. Důsledkem výše popsané absolutní neplatnosti smlouvy je v souladu s § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru redukce nároku žalobkyně vůči žalované na vrácení holého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované [částka]. Zároveň nebylo prokázáno, že by žalovaná žalobkyni cokoliv uhradila. Na jistině tak stále zbývá žalované uhradit částku [částka]. Soud proto žalobě v rozsahu dosud holého zůstatku jistiny vyhověl. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky poprvé prokazatelně vyzvána předžalobní výzvou, která se do její dispozice dostala [datum] při prvním pokusu o doručení, a kterou byla žalované stanovena lhůta k úhradě dlužné částky do [datum]. Vzhledem k tomu, že v uvedené lhůtě žalovaná dlužnou částku neuhradila, ocitla se následujícího dne v prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni podle § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. právo na úrok z prodlení z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení v zákonné výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I. tohoto rozsudku).
15. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř.
16. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy, a to i ve vztahu k zákonnému úroku z prodlení v částce, ve které základ úroku z prodlení převyšoval holý zůstatek jistiny úvěru (výrok II. tohoto rozsudku).
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 65,8 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 82,9 % a úspěchu žalované v rozsahu 17,1 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Ohledně aplikace § 14b a. t. soud odkazuje na větší množství žalob tzv. formulářového typu v databázi soudu ISAS (sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka] či sp. zn. [spisová značka]. Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.