Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 61,63 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], s úrokem ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka], zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], k rukám zástupkyně žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě mu poskytla částku [částka]. Úvěr měl žalovaný splácet ve 48 měsíčních splátkách po [částka], přičemž v každé splátce byla zahrnuta i úhrada úroku sjednaného ve výši 61,63 % ročně. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím produktu Razdva půjčka, tedy výlučně elektronicky. Žalovaný nejprve požádal o úvěr a poskytl žalobkyni požadované doklady, včetně občanského průkazu, výpisu z bankovního účtu vedeného u [právnická osoba] a údajů o svých příjmech. Po ověření jeho totožnosti, emailové adresy a telefonního čísla mu byla na email a do klientské zóny doručena smluvní dokumentace. Následně žalobkyně vygenerovala jedinečný podpisový kód, který žalovaný obdržel jako variabilní symbol při ověřovací platbě [částka] ze svého účtu. Po zadání tohoto kódu a vyplnění jména a příjmení byla smlouva považována za uzavřenou. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného. Posouzení bylo provedeno na základě výpisů z jeho bankovního účtu, informací z registrů NRKI a SOLUS, interního scoringu a dalších údajů, které žalovaný poskytl. Bylo zjištěno, že žalovaný měl dostatečné volné prostředky ke splácení a nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, neměl u žalobkyně jinou smlouvu ve stavu vymáhání, jeho doklady byly platné a jím uvedený zaměstnavatel nebyl v insolvenci. Žalovaný úvěr čerpal, avšak neuhradil žádnou splátku. Počínaje první splátkou se dostal do prodlení. V důsledku prodlení delšího než 65 dní došlo dne [datum] k automatickému zesplatnění celého úvěru. Navzdory předžalobní výzvě žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil.
2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.
3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalovaného, neboť ten se k jednání soudu bez řádné a včasné omluvy nedostavil, ač byl k jednání procesně korektním způsobem předvolán.
4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, která má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:
5. Žalobkyně jako nebankovní poskytovatel spotřebitelských úvěrů uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota], kterou se zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal úvěr splatit společně s úrokem ve výši 61,63 % ročně ve 48 měsíčních splátkách ve výši [částka]. Celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit, činila [částka]. RPSN činila 82,39 %. V bodu 6.3 smlouvy bylo stanoveno, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky nebo její části o délce 65 dnů, automaticky dojde k zesplatnění úvěru. Podstatné informace o smlouvě byly uvedeny rovněž v předsmluvním formuláři /viz návrh smlouvy na č. l. 7-10 spisu, výpis ČNB na č. l. 11 spisu, kopie OP na č. l. 12-13 spisu, umístění dokumentů do klientské zóny na č. l. 16 spisu, předsmluvní formulář na č. l. 17-19 spisu, oznámení o schválení na č. l. 20 spisu, splátkový kalendář na č. l. 20 p. v. spisu, informace pro klienta na č. l. 28 spisu, důkaz o potvrzení ověřovacího emailu na č. l. 51 spisu, důkaz o zadání kódu na č. l. 52 spisu, email na č. l. 53 spisu, ověřovací email na č. l. 57 spisu/. Před uzavřením smlouvy žalobkyně shromáždila informace o žalovaném. Žalovaného lustrovala v nebankovním registru klientských informací, čímž zjistila, že žalovaný si žádal o úvěr u celkem [hodnota] bank či finančních institucí, byla u něj evidována částka ve výši [částka] jakou součet celkové zbývající částky kreditních karet, celkového čerpání úvěrového rámce nesplátkových operací a celkové zbývající částky splátkových operací v roli žadatele či spolužadatele. Dále byl u žalovaného evidován dluh po splatnosti ve výši [částka]. V registru SOLUS procházel žalovaný bez záznamu. Žalobkyně dále disponovala výpisem z bankovního účtu žalovaného za období od [datum] do [datum]. Z něj vyplývalo, že na účet žalovaného byla dne [datum] připsána mzda ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka] a dne [datum] ve výši [částka]. V témže období žalovaný obdržel platby od úvěrových společností, a to [datum] 9 000 Kč od společnosti [právnická osoba], S.R.O. Dále od společnosti [právnická osoba]. obdržel téhož dne [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částky [částka] a [částka]. Dále v uvedeném období vydal na hazard a sázky [částka]. Zároveň mu bylo sázkovými společnostmi vyplaceno [částka] /viz výpis NRKI na č. l. 14 spisu, výpis SOLUS na č. l. 15 spisu, přehled výpisu z účtu žalovaného na č. l. 48 spisu a v elektronickém systému ISAS/. Žalovaný úvěr čerpal dne [datum], kdy mu byla částka [částka] vyplacena na jeho bankovní účet. Následně však úvěr nesplácel, přičemž neuhradil ani jednu splátku /viz doklad o vyplacení na č. l. 21 spisu, karta klienta na č. l. 27 spisu, odpověď [právnická osoba]. na č. l. 34-35 spisu, potvrzení o provedené platbě na č. l. 47 spisu, informativní SMS na č. l. 61 spisu/. Vzhledem k tomu, že žalovaný úvěr nesplácel, vyzvala jej žalobkyně opakovaně k úhradě dlužných splátek. Protože žalovaný navzdory výzvám žalobkyni žádnou částku neuhradil, v souladu se zněním smlouvy žalovanému oznámila, že došlo k zesplatnění úvěru, a to ke dni [datum]. Žalovaného pak vyzvala k okamžité úhradě dlužné částky naposledy předžalobní výzvou, která byla žalovanému prokazatelně odeslána dne [datum] /viz výzvy k zaplacení na č. l. 22 a 23 spisu, oznámení o zesplatnění na č. l. 24 spisu, předžalobní výzva na č. l. 25 spisu, podací arch na č. l. 26 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.
6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.
7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.
9. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
13. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.
14. Soud se předně zabýval otázkou, zda ze strany žalobkyně coby poskytovatele spotřebitelského úvěru byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele, tedy žalovaného. Dospěl přitom k závěru, že se tak nestalo. Z provedených důkazů naopak vyplývá, že žalobkyně tuto svou povinnost zjevně porušila. Před uzavřením smlouvy totiž sice disponovala ověřenými údaji o majetkové situaci žalovaného (v podobě výpisu z bankovního účtu žalovaného), na jejich základě však učinila zcela nelogické závěry. Je pravdou, že žalovaný disponoval stabilním měsíčním příjmem v podobě mzdy ve výši pohybující se okolo [částka]. Z hlediska jeho výdajů a struktury dalších „příjmů“ stejně jako informací zjištěných výpisem NRKI však bylo zcela zjevné, že žalovaný svou finanční situaci nezvládá. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného v kombinaci s výpisem NRKI vyplývalo, že žalovaný se blíží situaci dluhové spirály, a to z důvodu, aby mohl financovat svou zálibu v hazardních hrách. V období 4 měsíců před uzavřením sporné smlouvy o úvěru činil jeho celkový příjem ze mzdy jakožto stabilního příjmu [částka]. Za totéž období činily výdaje žalovaného pouze na samotné sázky [částka]. Jen výdaje na sázky tedy převyšovaly příjmy žalovaného o více než [částka]. Na úvěrech pak žalovaný v tomto období čerpal [částka]. Žalovaný byl v uvedeném období v sázení úspěšný, když mu od sázkových společností bylo vyplaceno celkem [částka]. Tuto částku však nelze považovat za stabilní příjem žalovaného. Jednalo se pouze o otázku štěstěny. Po formální stránce tedy příjmy žalovaného za dané období převýšily jeho výdaje, ale pouze na základě náhody. Za dané situace nemohla žalobkyně z žádných racionálních důvodů spoléhat na to, že se tak bude dít i do budoucna. Naopak na základě výpisu z účtu žalovaného mohla učinit zcela logický závěr, že žalovaný do budoucna nijak neomezí sázení jen z toho důvodu, aby mohl hradit případné závazky. Bylo totiž zjevné, že tak neučinil ani v případě dřívějších úvěrů. Ostatně z výpisu NRKI vyplývalo, že vůči jeho osobě byla evidována také částka po splatnosti. Byť obecně lze sázky považovat za zbytný výdaj, nelze ignorovat zcela elementární znalosti z oblasti adiktologie, kdy je i s ohledem na časté opakování tématu ve veřejném prostoru široké veřejnosti známo, že osoby, které sázejí s takovou intenzitou, jako to činil před uzavřením sporné smlouvy o úvěru žalovaný, nejsou schopny tento svůj koníček či spíše závislost omezit. Tím, že žalobkyně tyto naprosto zásadní informace ignorovala a shledala žalovaného úvěruschopným, porušila svou povinnost před poskytnutím úvěru řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného) stanovenou v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru.
15. Důsledkem nesplnění této zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené smlouvy a redukce nároku žalobkyně vůči žalovanému na vrácení holého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši [částka]. Žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil a stále je tak v prodlení s úhradou celého zůstatku jistiny. Žalobkyně vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dluhu prokazatelně až předžalobní výzvou, která byla žalovanému odeslána dne [datum]. Do dispozice žalovaného se tato výzva dostala při prvním pokusu o doručení následujícího dne. Za přiměřenou lhůtu ke splnění výzvy lze považovat lhůtu tří dnů. Žalovaný byl tedy povinen žalobkyni dlužnou jistinu uhradit do pondělí [datum]. Vzhledem k tomu, že tak neučinil, ocitl se následujícího dne v prodlení a od tohoto dne soud žalobkyni přiznal zákonný úrok prodlení ve výši 11,5 % ročně ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I. tohoto rozsudku).
16. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř.
17. Ve zbývajícím rozsahu soud nárok žalobkyně zamítl, neboť v řízení nebylo prokázáno uzavření platné smlouvy o úvěru, ani dřívější dojití výzvy k plnění (výrok II. tohoto rozsudku).
18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 29 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 64,5 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 35,5 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 90 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,4 l/100 km a [částka] /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupkyně žalobkyně jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok III. tohoto rozsudku).
19. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů za úkon v podobě doplnění žaloby ze dne [datum]. Doplněním žaloby žalobkyně reagovala na výzvu soudu vydanou v návaznosti na nedostatečná tvrzení obsažená v žalobě. Žalobkyni přitom nic nebránilo v tom, aby tato tvrzení obsažená v doplnění uplatnila právě již v žalobě. Soud proto náhradu nákladů za tento úkon žalobkyni nepřiznal, neboť se jednalo o úkon neúčelný, respektive vycházející z dřívějšího nedostatečného přístupu žalobkyně.