Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 18. 9. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se obrátila dne 31. 1. 2025 ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 20 000 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] [IČO] IČO, , a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvu o úvěru, ale uzavřenou smlouvu není schopna doložit. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 28. 4. 2023 částku 20 000 Kč převodem na jeho bankovní účet č. [č. účtu] pod variabilním symbolem [var. symbol]. Žalovaný ničeho neuhradil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena nejprve smlouvou ze dne 16. 8. 2024 na společnost [právnická osoba] [IČO] IČO, a následně smlouvou ze dne 27. 8. 2024 na žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovanému k úhradě výzvou ze dne 7. 9. 2024.
2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:Právní předchůdkyně žalobkyně převedla dne 28. 4. 2023 částku ve výši 20 000 Kč na bankovní účet žalovaného č. [č. účtu] /viz potvrzení o platbě na č. l. 7 spisu, sdělení [Anonymizováno]. na č. l. 21 spisu, příchozí platby v systému ISAS/. Pohledávka za žalovaným byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 8. 2024 na společnost[Anonymizováno] [právnická osoba].[IČO] IČO, , a následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 8. 2024 na žalobkyni, přičemž žalovanému bylo toto postoupení oznámeno dopisem ze dne 7. 9. 2024 /viz smlouvy o postoupení pohledávek v systému CEPR, seznam postoupených pohledávek na č. l. 10 - 12 spisu, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 8 spisu/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou ze dne 7. 9. 2024, jež se dostala do dispozice žalovaného dne 12. 9. 2024 /viz předžalobní výzva na č. l. 8 p. v. spisu, poštovní podací lístek na č. l. 9 spisu, nahlédnutím na webové stránky [právnická osoba] a.s./. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.
5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”).
6. Podle § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
7. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
8. Pole § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
9. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí včetně příslušenství vyhověl.
10. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně na bankovní účet žalovaného odeslala dne 28. 4. 2023 částku ve výši 20 000 Kč bez právního důvodu, došlo tak k bezdůvodnému obohacení žalovaného, které žalovaný k výzvě neuhradil. Právní předchůdkyně žalobkyně svou pohledávku za žalovaným postoupila nejprve na společnost [právnická osoba].[IČO] IČO, a následně na žalobkyni, žalobkyně tak je aktivně legitimována k podání žaloby v dané věci. Soud proto přiznal žalobkyni částku 20 000 Kč odpovídající požadované nesplacené části jistiny. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení nastala uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění (§ 1958 o. z.). Soud vzal za prokázané, že první výzvou k úhradě dlužné částky, která se dostala do dispozice žalovaného, byla předžalobní výzva odeslaná dne 7. 9. 2024 prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb, která byla žalovanému doručena dne 12. 9. 2024. Splatnost dluhu nastala třetím dnem od jejího doručení, tj. dne 16. 9. 2024 (když poslední den této lhůty připadl na neděli). Ode dne následujícího, tedy od 17. 9. 2024, je žalovaný s úhradou dlužné částky v prodlení a žalobkyni tak náleží nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z. v jí požadované výši (žalobkyně však požadovala úrok z prodlení až od 18. 9. 2024). Lhůta k plnění byla určena v souladu s ustanovením § 160 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku).
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Ohledně aplikace § 14b a. t. soud odkazuje na větší množství žalob tzv. formulářového typu v databázi soudu ISAS (viz například sp. zn. 7 C 301/2023, 5 C 343/2023, 5 C 376/2023, 18 C 237/2023 a celá řada dalších). Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.