5 C 77/2025

Odůvodnění

1. Žalobkyně se obrátila dne 3. 12. 2024 ke zdejšímu soudu s žalobou, doplněnou podáním ze dne 14. 4. 2025, v níž uplatnila šest nároků na zaplacení částky v celkové výši 63 678,47 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že 1) žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba].[IČO] IČO, ) uzavřel dne 18. 10. 2021 smlouvu o úvěru č. [Anonymizováno], na základě níž mohl žalovaný čerpat úvěr ve výši 22 000 Kč, a žalovaný se zavázal úvěr splatit s úrokem ve výši 10,43 % ročně, který byl následně ze strany právní předchůdkyně žalobkyně snížen na 8,05 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 713 Kč. Žalovaný úvěr čerpal ve výši 22 000 Kč, nedodržel však řádně podmínky pro splácení, dostal se do prodlení s jednotlivými splátkami. Právní předchůdkyně žalobkyně proto uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a úvěr zesplatnila ke dni 9. 6. 2023. Pohledávka byla dne 23. 5. 2024 postoupena na žalobkyni. Výše pohledávky sestává z jistiny 13 052,30 Kč, splatného úroku ke dni 28. 2. 2023 ve výši 113 Kč, splatného úroku z prodlení ke dni 28. 2. 2023 ve výši 1,28 Kč, příslušenství se skládá ze smluvního úroku ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny od 10. 6. 2023 do zaplacení a z úroku z prodlení z dlužné jistiny od 10. 6. 2023 do zaplacení.

2) Žalobkyně také požadovala úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny, která za období od 10. 6. 2023 do 30. 11. 2024 činila 7 048,24 Kč.

3) Dále žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel dne 18. 10. 2021 smlouvu o úvěru č. [Anonymizováno], na základě níž mohl žalovaný čerpat úvěr ve výši 20 000 Kč, a žalovaný se zavázal úvěr splatit s úrokem ve výši 10,43 % ročně, který byl následně ze strany právní předchůdkyně žalobkyně snížen na 8,05 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 649 Kč. Žalovaný úvěr čerpal ve výši 20 000 Kč, nedodržel však řádně podmínky pro splácení, dostal se do prodlení s jednotlivými splátkami. Právní předchůdkyně žalobkyně proto uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a úvěr zesplatnila ke dni 14. 6. 2023. Pohledávka byla dne 23. 5. 2024 postoupena na žalobkyni. Výše pohledávky sestává z jistiny 12 423,43 Kč, příslušenství se skládá ze smluvního úroku ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny od 15. 6. 2023 do zaplacení a z úroku z prodlení z dlužné jistiny od 15. 6. 2023 do zaplacení.

4) Žalobkyně také požadovala úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny, která za období od 15. 6. 2023 do 30. 11. 2024 činila 6 646,54 Kč.

5) Dále žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel dne 25. 10. 2021 smlouvu o úvěru č. [Anonymizováno], na základě níž mohl žalovaný čerpat úvěr ve výši 20 000 Kč, a žalovaný se zavázal úvěr splatit s úrokem ve výši 10,43 % ročně, který byl následně ze strany právní předchůdkyně žalobkyně snížen na 8,05 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 428 Kč. Žalovaný úvěr čerpal ve výši 20 000 Kč, nedodržel však řádně podmínky pro splácení, dostal se do prodlení s jednotlivými splátkami. Právní předchůdkyně žalobkyně proto uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a úvěr zesplatnila ke dni 14. 6. 2023. Pohledávka byla dne 23. 5. 2024 postoupena na žalobkyni. Výše pohledávky sestává z jistiny 15 891,65 Kč, příslušenství se skládá ze smluvního úroku ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny od 15. 6. 2023 do zaplacení a z úroku z prodlení z dlužné jistiny od 15. 6. 2023 do zaplacení.

6) Žalobkyně také požadovala úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny, která za období od 15. 6. 2023 do 30. 11. 2024 činila 8 502,03 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužných částek předžalobní výzvou ze dne 10. 6. 2024.2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalovaného, neboť žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy, ač byl k jednání předvolán.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně 1) + 2) dne 18. 10. 2021 smlouvu o úvěru č. [Anonymizováno] včetně všeobecných obchodních podmínek právní předchůdkyně žalobkyně, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému úvěr ve výši 22 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet s úrokem ve výši 10,43 % ročně dle obchodních podmínek v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 713 Kč. Pro případ prodlení s úhradou si smluvní strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně. Smlouva byla žalovaným podepsána využitím služeb elektronického bankovnictví /viz žádost o poskytnutí úvěru na č. l. 14 spisu, smlouva o úvěru na č. l. 15 - 17 spisu, všeobecné obchodní podmínky na č. l. 11 – 13 spisu, záznamy o podpisu na č. l. 18 – 19 spisu/. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že má měsíční čistý příjem ve výši 23 000 Kč, pravidelné měsíční výdaje ve výši 6 500 Kč a splácí dříve poskytnuté úvěry ve výši 2 000 Kč /viz žádost o úvěr na č. l. 14 spisu, záznamy o podpisu na č. l. 19 spisu, data o žádosti na č. l. 20 – 24 spisu/. Žalovaný dne 5. 10. 2017 čerpal úvěr prostřednictvím kreditní karty ve výši 30 000 Kč, s jehož splácením se dostal do prodlení, pročež byla daný úvěr předčasně ukončen a zesplatněn ke dni 17. 7. 2018 /viz výpis z [Anonymizováno] na č. l. 9 – 10 spisu/. Žalovaný měl v červenci 2021 celkové příjmy ve výši 33 473 Kč, z toho ze zaměstnání činil příjem 27 758 Kč, v srpnu 2021 měl celkové příjmy ve výši 27 278 Kč, z toho ze zaměstnání činil příjem 26 468 Kč a v září 2021 měl celkové příjmy ve výši 48 955 Kč, z toho ze zaměstnání činil příjem 26 255 Kč. Jeho výdaje v červenci 2021 činily 32 857,60 Kč, v srpnu 2021 činily 27 816,98 Kč a v září 2021 činily 48 752,30 Kč /viz výpisy z účtu žalovaného v systému ISAS/. Žalovaný úvěr čerpal, se splácením splátek se však dostával do prodlení, právní předchůdkyně žalobkyně proto přistoupila k jeho zesplatnění ke dni 10. 6. 2023 /viz výpis z úvěrového účtu na č. l. 78 – 124 spisu, výzva k zaplacení na č. l. 25 spisu, oznámení o zesplatnění na č. l. 27 spisu spolu s doručenkou na č. l. 28 spisu, výzva na č. l. 29 spisu s doručenkou/. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 5. 2024 na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno. /smlouva o postoupení pohledávek v systému CEPR, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 26 spisu spolu s poštovním podacím archem/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou ze dne 10. 6. 2024 /viz předžalobní výzva na č. l. 66 - 68 spisu, doručenka na č. l. 69 spisu/. Žalovaný na svůj dluh uhradil 15 045,69 Kč /výpis z úvěrového účtu na č. l. 78 – 124 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. 3 + 4) Dále žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně dne 18. 10. 2021 smlouvu o úvěru č. [Anonymizováno] včetně všeobecných obchodních podmínek právní předchůdkyně žalobkyně, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet s úrokem ve výši 10,43 % ročně dle obchodních podmínek v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 649 Kč. Pro případ prodlení s úhradou si smluvní strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně. Smlouva byla žalovaným podepsána využitím služeb elektronického bankovnictví /viz předsmluvní informace na č. l. 30 – 32 spisu, žádost o poskytnutí úvěru na č. l. 34 p. v. - 35 spisu, smlouva o úvěru na č. l. 33 - 34 spisu, všeobecné obchodní podmínky na č. l. 11 – 13 spisu, záznamy o podpisu na č. l. 36 - 37 spisu/. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že má měsíční čistý příjem ve výši 23 000 Kč, pravidelné měsíční výdaje ve výši 6 500 Kč a splácí dříve poskytnuté úvěry ve výši 2 000 Kč /viz žádost o úvěr na č. l. 34 p. v. - 35 spisu, záznamy o podpisu na č. l. 37 spisu, data o žádosti na č. l. 38 - 42 spisu/. Žalovaný úvěr čerpal, se splácením splátek se však dostával do prodlení, právní předchůdkyně žalobkyně proto přistoupila k jeho zesplatnění ke dni 15. 6. 2023 /viz výpis z úvěrového účtu na č. l. 78 – 124 spisu, výzva k zaplacení na č. l. 43 spisu, oznámení o zesplatnění na č. l. 44 spisu spolu s doručenkou na č. l. 45 spisu, výzva na č. l. 45 p. v. - 46 spisu s doručenkou/. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 5. 2024 na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno /smlouva o postoupení pohledávek v systému CEPR, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 47 spisu spolu s poštovním podacím archem/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou ze dne 10. 6. 2024 /viz předžalobní výzva na č. l. 66 - 68 spisu, doručenka na č. l. 69 spisu/. Žalovaný na svůj dluh uhradil 14 259,67 Kč /výpis z úvěrového účtu na č. l. 78 – 124 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. 5 + 6) Dále žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně dne 25. 10. 2021 smlouvu o úvěru č. [Anonymizováno] včetně všeobecných obchodních podmínek právní předchůdkyně žalobkyně, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet s úrokem ve výši 10,43 % ročně dle obchodních podmínek v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 428 Kč. Pro případ prodlení s úhradou si smluvní strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně. Smlouva byla žalovaným podepsána využitím služeb elektronického bankovnictví /viz předsmluvní informace na č. l. 48 - 50 spisu, žádost o poskytnutí úvěru na č. l. 52 p. v. - 53 spisu, smlouva o úvěru na č. l. 51 - 52 spisu, všeobecné obchodní podmínky na č. l. 11 – 13 spisu, záznamy o podpisu na č. l. 54 - 55 spisu/. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že má měsíční čistý příjem ve výši 23 000 Kč, pravidelné měsíční výdaje ve výši 6 500 Kč a splácí dříve poskytnuté úvěry ve výši 1 200 Kč /viz žádost o úvěr na č. l. 52 p. v. - 53 spisu, záznamy o podpisu na č. l. 55 spisu, data o žádosti na č. l. 56 - 60 spisu/. Žalovaný úvěr čerpal, se splácením splátek se však dostával do prodlení, právní předchůdkyně žalobkyně proto přistoupila k jeho zesplatnění ke dni 15. 6. 2023 /viz výpis z úvěrového účtu na č. l. 78 – 124 spisu, výzva k zaplacení na č. l. 61 spisu, oznámení o zesplatnění na č. l. 63 spisu spolu s doručenkou na č. l. 64 spisu, výzva na č. l. 64 p. v. - 65 spisu s doručenkou/. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 5. 2024 na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno /smlouva o postoupení pohledávek v systému CEPR, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 62 spisu spolu s poštovním podacím archem/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou ze dne 10. 6. 2024 /viz předžalobní výzva na č. l. 66 - 68 spisu, doručenka na č. l. 69 spisu/. Žalovaný na svůj dluh uhradil 10 935,91 Kč /výpis z úvěrového účtu na č. l. 78 – 124 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.5. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalovaný uzavřel v rozmezí 7 dnů s právní předchůdkyní žalobkyně tři smlouvy o spotřebitelském úvěru, na základě kterých mu byly poskytnuty částky ve výši 22 000 Kč, 20 000 Kč a 20 000 Kč, které se zavázal splácet ve sjednaných měsíčních splátkách spolu se smluvním úrokem; pro případ prodlení žalovaného byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně. V žádostech o jednotlivé úvěry žalovaný uvedl čistý měsíční příjem ve výši 23 000 Kč, měsíční výdaje ve výši 6 500 Kč měsíčně a dvě rozdílné výše splátek dříve sjednaných úvěrů. Žalovaný měl již v minulosti problémy se splácením poskytnutého úvěru, když čerpal úvěr prostřednictvím kreditní karty ve výši 30 000 Kč, s jehož splácením se dostal do prodlení, pročež byla daný úvěr předčasně ukončen a zesplatněn ke dni 17. 7. 2018. Žalovaný měl v červenci 2021 celkové příjmy ve výši 33 473 Kč, z toho ze zaměstnání činil příjem 27 758 Kč, v srpnu 2021 měl celkové příjmy ve výši 27 278 Kč, z toho ze zaměstnání činil příjem 26 468 Kč a v září 2021 měl celkové příjmy ve výši 48 955 Kč, z toho ze zaměstnání činil příjem 26 255 Kč. Jeho výdaje v červenci 2021 činily 32 857,60 Kč, v srpnu 2021 činily 27 816,98 Kč a v září 2021 činily 48 752,30 Kč. Žalovaný všechny sjednané úvěry čerpal, se splácením splátek se však dostával do prodlení, právní předchůdkyně žalobkyně proto přistoupila k jejich zesplatnění. Žalovaný na nejdříve sjednaný úvěr uhradil celkem částku 15 045,69 Kč, na druhý úvěr částku 14 259,67 Kč a na třetí úvěr částku 10 935,91 Kč. Pohledávky za žalovaným byly postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 5. 2024 na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k úhradě předžalobní výzvou ze dne 10. 6. 2024.6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

7. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).

9. Dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Dle ust. § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

15. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

16. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně dne 18. 10. 2021 a 25. 10. 2021 poskytla žalovanému částky ve výši 22 000 Kč, 20 000 Kč a 20 000 Kč. Soud vzal dále za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný chtěli uzavřít smlouvy o úvěru, ve kterých by se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému shora uvedené částky a žalovaný by se zavázal vrátit jistiny těchto úvěrů spolu s příslušenstvím. Podle soudu tyto smlouvy nebyly platně sjednány, neboť právní předchůdkyně žalobkyně řádně nezkoumala schopnost žalovaného jednotlivé úvěry splácet. Je nutno podotknout, že ani žalobkyně netvrdila z jakých konkrétních údajů její právní předchůdkyně ve vztahu k měsíčním příjmům a výdajům žalovaného vyšla, pouze odkazovala na to, že její právní předchůdkyně měla k dispozici kompletní výpisy z bankovního účtu žalovaného, mohla tak velmi jednoduše ověřit jeho měsíční příjmy a výdaje. V tom je třeba dát žalobkyni za pravdu, kdyby ovšem právní předchůdkyně žalobkyně skutečně vyhodnotila příjmy a výdaje žalovaného na základě jeho výpisů z bankovního účtu, jen těžko by mohla dospět k závěru, že je schopen splácet nějaké další úvěry, a to za situace, kdy žalované ve sledovaném období od července do září 2021 spotřeboval právě tolik peněžních prostředků, kolik jich vydělal. Žalovanému tak nezbývaly žádné finanční prostředky na to, aby mohl cokoli dalšího splácet. Právní předchůdkyně žalobkyně měla navíc být o to ostražitější, když sama zjistila, že žalovaný již v minulosti měl problémy se splácením poskytnutého úvěru. Navíc z ničeho nevyplývá, že by právní předchůdkyně žalobkyně náležitě ověřila výši splátek dříve sjednaných úvěrů žalovaného, když on sám uváděl v žádostech různé výše těchto splátek, ač podpis žádostí dělilo pouze 7 dnů, také není zřejmé, zda právní předchůdkyně žalobkyně ověřila, že žalovaný není veden v insolvenčním rejstříku, či zda na jeho majetek není vedena exekuce. Pro úplnost soud uvádí, že skutečnost, že žalovaný splátky předmětných úvěrů po určitou dobu hradil, sama o sobě neprokazuje, že byl schopen úvěr splácet, když není zřejmé, z jakých prostředků byly předmětné úvěry spláceny (zda se nejednalo o prostředky získané na základě jiných spotřebitelských úvěrů, zápůjček apod.). Na základě shora uvedeného nemá soud za prokázané, že žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí dle § 86 odst. 1 ZoSÚ, pročež je předmětná smlouva o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná.

17. Ohledně následku absolutní neplatnosti soud konstatuje, že v § 87 odst. 1 ZoSÚ stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele řádně a s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, neboť dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a zároveň (pro širší dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, č. j. 33 Cdo 2178/2018-77 či nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18). Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele (v podrobnostech srov. např. rozsudky Krajského soudu v Praze ze dne 1. 8. 2019, č. j. 27 Co 132/2019-97 nebo ze dne 25. 6. 2019, č. j. 23 Co 128/2019-129), v nichž se soud detailně zabýval otázkou výkladu právní úpravy účinné od 1. 12. 2016 a obsažené v §§ 86 a 87 ZoSÚ a uzavřel, že výklad předmětného § 87 odst. 1 ZoSÚ stanovujícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, aby respektoval smysl a účel daného ustanovení (teleologický výklad), kontinuitu (historický výklad) a dosavadní vývojové trendy v dané právní oblasti (výklad z judikatury), a aby se současně jednalo o výklad eurokonformní, nepřipouští, aby důsledkem uvedeného porušení povinnosti věřitele (poskytovatele úvěru) byla pouhá relativní neplatnost, ale zákonem stanovenou neplatnost, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti. Na tomto místě soud dále odkazuje na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 z jehož závěru vyplývá, že Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu.

18. V poměrech projednávané věci tudíž soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně svou povinnost stanovenou jí zákonem nesplnila. Důsledkem nesplnění této zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčených smluv a redukce nároku právní předchůdkyně žalobkyně vůči žalovanému na vrácení holých zůstatků jistiny spotřebitelských úvěrů z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z. Pakliže byly smlouvy o úvěru neplatně sjednány, neměla právní předchůdkyně žalobkyně nárok na smluvní pokutu ani na příslušenství ve formě smluvních úroků, úroků z prodlení jdoucí nad rámec přiznané částky a na jiné související poplatky. Soud proto žalobu v tomto rozsahu zamítl (výrok II. tohoto rozsudku).

19. Ohledně zbývajících částí žalobkyní uplatněných pohledávek soud uvádí, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému 1) dne 18. 10. 2021 jistinu ve výši 22 000 Kč bez právního titulu, 3) dne 18. 10. 2021 jistinu ve výši 20 000 Kč bez právního titulu a 5) dne 25. 10. 2021 jistinu ve výši 20 000 Kč bez právního titulu (s ohledem na zjištěnou absolutní neplatnost předmětných smluv), došlo tak k bezdůvodnému obohacení žalovaného. Jelikož žalovaný na bezdůvodné obohacení ad 1) uhradil částku 15 045,69 Kč, zbývá mu povinnost vrátit právní předchůdkyni žalobkyni toliko částku ve výši 6 954,31 Kč, na bezdůvodné obohacení ad 3) uhradil částku 14 259,67 Kč, zbývá mu povinnost vrátit právní předchůdkyni žalobkyni toliko částku ve výši 5 740,33 Kč a na bezdůvodné obohacení ad 5) uhradil částku 10 935,11 Kč, zbývá mu povinnost vrátit právní předchůdkyni žalobkyni toliko částku ve výši 9 9064,09 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně své pohledávky za žalovaným postoupila na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 23. 5. 2024, žalobkyně tak je aktivně legitimována k podání žaloby v dané věci. Soud proto v této části žalobě vyhověl. Splatnost pohledávek z titulu bezdůvodného obohacení nastala uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění (§ 1958 o. z.). Soud vzal za prokázané, že 1) první výzvou k úhradě dlužné částky, která se dostala do dispozice žalovaného, bylo oznámení o zesplatnění úvěru, odeslané dne 12. 6. 2023, které se do dispozice žalovaného dostalo dne 15. 6. 2023, kdy byla zásilka uložena a připravena k vyzvednutí. Splatnost dluhu dle textu výzvy nastala dne 20. 6. 2023 (ve lhůtě bez zbytečného odkladu, za kterou lze považovat tři pracovní dny). Ode dne následujícího tedy náleží žalobkyni též nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z. v jí požadované výši. 3) Dále první výzvou k úhradě dlužné částky, která se dostala do dispozice žalovaného, bylo oznámení o zesplatnění úvěru, odeslané dne 16. 6. 2023, které se do dispozice žalovaného dostalo dne 20. 6. 2023, kdy byla zásilka uložena a připravena k vyzvednutí. Splatnost dluhu dle textu výzvy nastala dne 23. 6. 2023 (ve lhůtě bez zbytečného odkladu, za kterou lze považovat tři pracovní dny). Ode dne následujícího tedy náleží žalobkyni též nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z. v jí požadované výši. 5) Dále první výzvou k úhradě dlužné částky, která se dostala do dispozice žalovaného, bylo oznámení o zesplatnění úvěru, odeslané dne 16. 6. 2023, které se do dispozice žalovaného dostalo dne 20. 6. 2023, kdy byla zásilka uložena a připravena k vyzvednutí. Splatnost dluhu dle textu výzvy nastala dne 23. 6. 2023 (ve lhůtě bez zbytečného odkladu, za kterou lze považovat tři pracovní dny). Ode dne následujícího tedy náleží žalobkyni též nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z. v jí požadované výši. Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku).

20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť procesně úspěšnějšímu žalovanému, který byl úspěšný z 66 %, žádné náklady nevznikly. Soud ohledně poměru úspěchu a neúspěchu přihlédl i k uplatněnému příslušenství pohledávky v souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08, ze dne 30. 8. 2010. (výrok III. tohoto rozsudku).