Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 001 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 16 001 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, ve které uvedla, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] [IČO] IČO, , sídlem [adresa] (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) jednal o uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru, na základě čehož byla žalovanému poskytnuta na jeho bankovní účet dne , datum[částka] částka, . Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. Jelikož žalobkyně není schopna doložit smlouvu o revolvingovém úvěru, požaduje, aby soud uložil žalovanému povinnost vrátit poskytnutou částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení z titulu bezdůvodného obohacení.Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazních prostředků vyzval soud žalovaného podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu předmětné usnesení bylo řádně doručeno na adresu faktického bydliště, žalobkyně s uvedeným postupem souhlasila již ve svém žalobním návrhu. Soud proto ve věci nenařídil jednání a rozhodl na základě předložených listin.Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:Na účet č. [č. účtu], jehož jediným majitelem a disponentem je žalovaný, byla dne [datum] připsána částka [částka] (viz vyjádření banky na č.l. 23). Částka byla zaslána z účtu [č. účtu]. V poznámce je uvedeno: uzavření úvěrové smlouvy u [právnická osoba], [Jméno žalovaného] (viz výpis z účtu na č.l. 8). Právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně uzavřeli dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni (viz smlouva o postoupení na č.l. 6 a seznam postoupených pohledávek na č.l. 10). Žalovanému bylo oznámení o postoupení pohledávky oznámeno dopisem ze dne [datum], v němž byl zároveň vyzván k úhradě dlužné částky do tří dnů s upozorněním, že pokud nebude dlužná částka uhrazena, bude věc řešena soudně (viz dopis na č.l. 12 a 12 p.v.). Dopis byl odeslán téhož dne (viz podací lístek na č.l. 9).Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.Dle § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně poukázala na bankovní účet žalovaného částku [částka], aniž by pro takové plnění existoval právní důvod. Na straně žalovaného tak vzniklo bezdůvodné obohacení, které byl povinen žalobkyni vydat. Žalovaný však na výzvu žalobkyně ničeho neuhradil, a proto mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni, které byla pohledávka řádně postoupena, částku [částka], odpovídající nesplacené části poskytnutého plnění.Nezaplacením dluhu do dne splatnosti (do 3 dnů od doručení dopisu ze dne [datum]) se žalovaný dostal do prodlení, a vznikla mu tak povinnost podle § 1970 o.z. platit vedle jistiny dluhu též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě vyhověl i v této části.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) ve výši [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, návrh ve věci samé), tj. ve výši [částka] (3 úkony x odměna ve výši [částka]), dále paušální náhrada výdajů za každý z těchto úkonů podle § 14b odst. 6 písm. a) a. t., tj. ve výši [částka] (3 úkony x paušální náhrada ve výši [částka]) a náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši [částka] (21 % z částky [částka]). Jejich zaplacení soud k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.Lhůta k plnění byla stanovena v obecné třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř.