Výrok
I. Manželství [Jméno manželky], narozené [rodné přijmení] [Datum narození manželky], rozené [rodné přijmení], a [Jméno manžela], narozeného dne [Datum narození manžela], uzavřené dne [datum] před Městským úřadem [adresa], se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Předmětem řízení byl společný návrh manželů na rozvod manželství uzavřeného dne [datum] s odůvodněním, že soužití manželů bylo zpočátku šťastné, ale v průběhu manželství zjistili, že s ohledem na jejich rozdílné povahové vlastnosti, životní cíle a rozdílné názory na vedení společné domácnosti, nejsou již slučitelné jejich představy ohledně společné budoucnosti. To vedlo k citovému odcizení manželů. Manželé spolu nevedou manželské a rodinné soužití ode dne [datum]. Manželé uvedli, že se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, bydlení pro dobu po rozvodu manželství. Ke dni jednání však taková dohoda uzavřena nebyla a nemohla tak být pro účely rozhodování o rozvodu manželství předložena.
2. Soud věc projednal podle zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. ř. s.“). Dle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) ve spojení s § 1 z. ř. s. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
3. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před Městským úřadem [adresa]. Za dobu trvání manželství se narodili synové [adresa], kteří jsou však již zletilí. Účastníci spolu nežijí manželským životem od února [Anonymizováno]. Možnost obnovy manželského soužití shodně vylučují, když jej oba považují již jen za formální svazek. Příčinou rozvratu manželství byly rozdílné povahové vlastnosti manželů, rozdílné představy o jejich další společné budoucnosti a rozpory ohledně vedení společné domácnosti, což vše vedlo k postupnému citovému odcizení manželů.
4. Při hmotněprávním posouzení věci soud postupoval v souladu s § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) a zánik manželství rozvodem proto právně posoudil dle § 754 a násl. o. z.
5. Podle ustanovení § 755 odst. 1 o. z. může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.
6. Podle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud není dále stanoveno jinak.
7. V posuzovaném případě ze shodných tvrzení účastníků vyplývá, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, neboť účastníci spolu jako manželé více než rok a půl nežijí manželským životem a ani jeden z nich nemá o obnovení manželství zájem. S ohledem na výpovědi obou manželů pokládá soud za pravdivé jejich tvrzení o rozvratu manželství a záměru dosáhnout rozvodu manželství. Z manželství se narodili dva synové, kteří jsou však již zletilí, a proto nebylo třeba, aby o úpravě poměrů k dětem bylo rozhodováno soudem. Z výpovědi obou manželů byla zjištěna existence rozvratu manželství. Jeho příčinou byly rozdílné povahové vlastnosti manželů, jakož i jejich rozdílné představy o další budoucnosti a názorové rozpory o vedení společné domácnosti. Uvedené vedlo také k postupnému citovému odcizení manželů.
8. Ze shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že jsou splněny veškeré podmínky pro rozvod manželství dle § 755 a násl. o. z., a proto manželství účastníků rozvedl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 23 z. ř. s., dle kterého ve statusových věcech manželských nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Soud neshledal žádnou okolnost případu, která by přiznání náhrady nákladů řízení odůvodňovala.