Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 679 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 679 Kč představující smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 32 047 Kč od [datum] do [datum]. Žalobkyně svůj nárok odůvodnila tak, že dne [datum] uzavřela se žalovaným v elektronické podobě smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota]. K uzavření smlouvy byla využita verifikační platba ve výši 1 Kč, která byla žalovaným zaslána na bankovní účet žalobkyně s uvedením variabilního symbolu, jenž odpovídal číslu úvěrové smlouvy. Připsání této částky na účet představovalo podpis smlouvy o úvěru ze strany žalovaného. Na základě uzavřené smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, a to tak, že částku ve výši 27 500 Kč převedla na účet žalovaného a částka ve výši 2 500 Kč představovala provizi zprostředkovatele. Jelikož žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, podala žalobkyně k nadepsanému soudu žalobu, přičemž bylo ve věci vydáno usnesení ze dne [datum], č. j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum]. Pohledávka z tohoto exekučního titulu byla žalovaným uhrazena dne [datum]. Smluvní pokuta, která je předmětem tohoto řízení, není pokryta exekučním titulem a žalobkyni na její uhrazení vznikl nárok v souladu s čl. IV. bod 2 písm. b) smlouvy o úvěru. Výpočet smluvní pokuty vyplýval z tabulky výpočtu v návaznosti na úhrady, které byly žalovaným provedeny.
2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalobkyně je právnickou osobou zapsanou v obchodním rejstříku, která byla ke dni [datum] vedena v seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu /viz výpis z OR k žalobkyni na č. l. 8, výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu na č. l. 9 spisu/. Žalobkyně, jakožto poskytovatelka spotřebitelského úvěru, uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, z níž částka 2 500 Kč představovala provizi zprostředkovatele. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 28,17 % ročně a zaplatit žalobkyni celkem částku 40 000 Kč jako celkovou cenu úvěru, a to ve 25 měsíčních splátkách ve výši 1 600 Kč počínaje dnem [datum]. Roční procentní sazba nákladů činila 44,5 %. Mezi účastníky bylo dohodnuto, že peněžní prostředky ve výši 2 500 Kč představují provizi zprostředkovatele za zprostředkování úvěru a ve zbylé výši budou převedeny na uvedený bankovní účet žalovaného. Článkem IV. bod 2 písm. b) smlouvy si strany sjednaly pro případ prodlení žalovaného smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru za každý den prodlení. Žalovaný provedl platbu ve výši 1 Kč s uvedením variabilního symbolu [var. symbol] /viz smlouva o úvěru na č. l. 13 – 15, záznam o vložení dokumentu na č. l. 12, úvěrové podmínky na č. l. 10 – 11, formulář pro standardní informace na č. l. 16 – 18, předpis splátek na č. l. 20, potvrzení o provedení transakce na č. l. 21, e-mailová zpráva na č. l. 28 spisu/. Žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalovaného, když žalovaný sdělil výši svých příjmů ve výši 43 800 Kč a své náklady na bydlení ve výši 5 000 Kč s tím, že bydlí u rodičů. Dále bylo pracováno s náklady připadajícími na žadatele. Náklady na bydlení byly ověřeny prohlášením rodiče o jejich výši. Současně bylo ověřeno i vlastnické právo k nemovitosti. Ověřením byla zjištěna mzda žalovaného za měsíc červen 2022 ve výši 45 967 Kč a za měsíc červenec ve výši 40 835 Kč, když z této výplaty byla provedena srážka za exekuci ve výši 4 753 Kč. Ve vztahu k žalovanému bylo ověřeno, že není vedeno insolvenční řízení /viz čestné prohlášení na č. l. 19, posouzení úvěruschopnosti na č. l. 23, prohlášení rodiče na č. l. 24 p.v., informace z katastru nemovitostí na č. l. 23 p.v. – 24, výplatní list za měsíc červen na č. l. 25 p.v., výplatní list za měsíc červenec na č. l. 25, výpis z insolvenčního rejstříku na č. l. 26 spisu/. Žalobkyně dne [datum] převedla částku ve výši 27 500 Kč na účet uvedený ve smlouvě o spotřebitelském úvěru, dále převedla částku ve výši 2 500 Kč. U obou plateb byl uveden variabilní symbol [var. symbol] /viz výpis o provedení transakce na č. l. 29, výpis o provedení transakce na č. l. 30 spisu/. Žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel /viz bonita smlouvy na č. l. 27 spisu/. Dne [datum] odeslala žalobkyně žalovanému oznámení o zesplatnění úvěru, v němž byl žalovaný současně vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 32 047 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 497 Kč a nákladů vymáhání ve výši 300 Kč, a to ve lhůtě 10 dnů od odeslání. Tímto dnem tak došlo k zesplatnění úvěru, když oznámení bylo žalobkyní odesláno dne [datum] /viz oznámení o zesplatnění vč. podacího lístku na č. l. 31 spisu/. Výrokem I. usnesení vydaným zdejším soudem pod č. j. [spisová značka] ze dne [datum], v právní moci dne [datum], byl z titulu smlouvy o úvěru č. [hodnota], uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní a žalovaným, schválen smír účastníků řízení, kdy se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni částku ve výši 35 222 Kč, přičemž šlo mimo jiné o dluh na smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z částky 32 047 Kč od [datum] do [datum] ve výši 1 378 Kč. Dluh žalovaného z titulu pravomocného usnesení, jímž byl schválen smír účastníků, byl žalovaným v plné výši žalobkyni uhrazen ve splátkách ke dni [datum] /viz usnesení ze dne [datum], č. j. [spisová značka] na č. l. 39, výpočet smluvní pokuty na č. l. 22 spisu/. Žalovaný byl vyzván k úhradě kapitalizované smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 32 047 Kč od [datum] do [datum] v celkové výši 11 679 Kč předžalobní výzvou ze dne [datum]. Výzva byla žalovanému odeslána dne [datum] /předžalobní výzva na č. l. 32, podací lístek na č. l. 33 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.
5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).
6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
8. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
9. Dle § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Dle odst. 2 téhož ustanovení uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Dle odst. 3 souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.
10. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud vzal za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr s tím, že se žalovaný zavázal tyto poskytnuté peněžní prostředky spolu s příslušenstvím vrátit dle podmínek stanovených smlouvou. Jelikož žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, žalobkyně úvěr zesplatnila. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil, proto žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, v rámci které mimo jiné v souladu se smlouvu uplatnila nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 32 047 Kč od [datum] do [datum] (představující částku ve výši 1 378 Kč). V rámci projednávané věci byl mezi účastníky uzavřen smír, který byl schválen usnesením zdejšího soudu. V rámci schváleného smíru se žalovaný mimo jiné zavázal uhradit žalobkyni smluvní pokutu. Nyní se žalobkyně podanou žalobou domáhala uhrazení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 32 047 Kč od [datum] do [datum], tedy uhrazení smluvní pokuty za období navazující na období, za které bylo již pravomocně rozhodnuto, resp. bylo účastníky dosaženo dohody. Současný nárok byl uplatněn do doby, kdy žalovaný uhradil svůj závazek vyplývající z usnesení Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. k. [spisová značka]. Žalobkyně tak uplatnila svůj nárok ve výši 11 679 Kč po právu, neboť součet všech uplatněných smluvních pokut nepřesahuje součin čísla [hodnota] a celkovou výši spotřebitelského úvěru (§ 122 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru), přičemž se zde nejedná o překážku věci pravomocně rozhodnuté dle §159a odst. 4 o. s. ř. Lhůta k plnění byla určena podle 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku).
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024 (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 679 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Ohledně aplikace § 14b a. t. soud odkazuje na větší množství žalob tzv. formulářového typu podaných žalobkyní v databázi soudu ISAS. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.