Výrok
I. Žaloba, aby soud změnil s účinností od [datum] závazek z nájemní smlouvy uzavřené mezi účastníky smlouvou ze dne [datum] s účinností od [datum], a to tak, že čl. IV. ods. 1 se mění tak, že se doplňuje o odstavec tohoto znění: „Nájemné za období od [datum] do [datum] a za období od [datum] do [datum] se stanovuje částkou [částka] měsíčně + DPH. Nájemce je povinen hradit takto stanovené nájemné na základě řádně vystaveného daňového dokladu, který pronajímateli vystaví a zašle nájemci do 10. dne následujícího kalendářního měsíce, respektive do nejbližšího následujícího pracovního dne. V ostatních zůstávají ustanovení nájemní smlouvy beze změny“, se zamítá.
II. Žalobce je povinen uhradit žalované náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám [Jméno advokáta B], advokáta, se sídlem [adresa].
III. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Mostě znalečné ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku na účet č. [č. účtu], VS [var. symbol].
Odůvodnění
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal změny závazku z nájemní smlouvy spočívající ve snížení nájemného z částky [částka] měsíčně na částku [částka] měsíčně od [datum]. Argumentoval tím, že se mu snížily měsíční tržby způsobené Opatřením vlády ČR, kdy byly uzavřeny česko-německé hranice a posléze došlo k omezení pohybu obyvatelstva po republice v důsledku epidemie koronaviru. V průběhu řízení žalobu několikráte upravil tak, že požadoval snížení nájemného za určité měsíce v různých obdobích.
2. V intencích rozhodnutí odvolacího soudu, soud usnesením ze dne [datum] č.j. [spisová značka] připustil změnu žaloby a tím upravil předmět řízení na období od [datum] do [datum] a na období od [datum] do [datum] (dále jen „předmětná období“). Na jiná období nebyla změna žaloby připuštěna. Usnesení nabylo právní moci dne [datum].
3. Žalovaná se žalobou i po její změně nesouhlasila a požadovala její zamítnutí, neboť žalobce nárok vůči žalované uplatnil opožděně. Pokud by byl učiněn závěr, že nárok byl uplatněn včas, důvodem zamítnutí žaloby by bylo nesplnění všech předpokladů pro obnovu jednání o smlouvě. Žalovaná je přesvědčena, že výše navrhovaného nájemného v částce [částka] měsíčně je zcela nepřiměřená, kdy pokles tržeb za rok 2020 oproti roku 2019 činil 45 %, ale požadavek na snížení nájemného je o 90 %. Argumentovala dále tím, že žalobce požaduje snížení nájemného i za měsíce, kdy žádná opatření proti pandemii Covid-19 neexistovala. Argumentovala tím, že z vypracovaného znaleckého posudku vyplynulo, že na ztrátové tržby žalobce neměly vliv pouze koronavirová opatření na našem území a na území SRN, ale i jiné faktory.
4. Po zrušení rozsudku odvolacím soudem, soud další dokazování neprováděl a ani žádný z účastníků další důkazy nenavrhoval. Soud tedy zhodnotil a vycházel již z dříve provedených důkazů se zaměřením na předmětná období.
5. Na základě skutkových zjištění bylo konstatováno, že dne [datum] byla mezi účastníky uzavřena Smlouva o nájmu prostoru sloužícího podnikání (dále jen „Smlouva“), jejímž předmětem byla nemovitost: pozemek parc. č. st. [Anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 484 m2, jehož součástí je budova bez čísla popisného nebo evidenčního – stavba občanského vybavení, a to včetně technologického zařízení čerpací stanice pohonných hmot, v k. ú. [adresa] v Krušných horách a obci [adresa], zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště [adresa], zapsané na LV č. [hodnota] (viz čl. I bod 1 Smlouvy). Doba nájmu byla na dobu určitou od [datum] do [datum] (viz čl. III Smlouvy). Žalobce se zavázal hradit měsíční nájemné ve výši [částka] + DPH, a to na základě řádně vystaveného daňového dokladu (viz čl. IV bod 1 Smlouvy). Na základě uzavřené Smlouvy žalobce provozoval čerpací stanici pohonných hmot a prodej doplňkového zboží dle čl. II ods. 1 Smlouvy. Většina zákazníků mohla být ze SRN, neboť čerpací stanice se nachází v blízkosti hraničního přechodu a roli mohla sehrát i cenová výhodnost nákupů, kdy preferovali nákupy v ČR před nákupy v německém příhraničí. V březnu 2020 byly hranice Opatřením vlády ČR uzavřeny a cestování přes hranice bylo pouze ve výjimečných případech. Tento stav trval do [datum], kdy Opatřením vlády ČR byl přes hranice provoz opět povolen. Žalobce původně uzavřenou čerpací stanici pohonných hmot znovu otevřel. Za předmětné období roku 2020 (březen–červen) nájemné uhradil žalobce v plné výši podle smlouvy a v předmětném období roku 2021 uhradil částku [částka] v měsících únoru až dubnu a v květnu zaplatil částku [částka].
6. Z oficiálních zdrojů bylo zjištěno, že nouzový stav (v předmětném období v roce 2020) byl v České republice vyhlášen od [datum] a trval do [datum], v červnu 2020 nouzový stav nebyl; nouzový stav (v předmětném období v roce 2021) byl v únoru, březnu a do 11.4., v květnu nouzový stav nebyl.
7. Svědek [jméno FO] uvedl, že pokles tržeb začal registrovat od poloviny března 2020 v souvislosti s uzavřením hranic s Německem, z důvodu pandemie covidu. [právnická osoba] se nachází u hranic s Německem a 90 % zákazníků bylo z Německa. V polovině června 2020 došlo k otevření hranic a k ustálení situace, ale od října 2020 začal opět pokles obratu. Od [datum], kdy byly zavedeny kontroly na hranicích, došlo k uzavření čerpací stanice. Svědek [jméno FO] shodně uvedl, že žalobce začal registrovat pokles tržeb v souvislosti s pandemií covidu v polovině března 2020 do června 2020 a poté od podzimu 2020. [právnická osoba] byla uzavřena [datum] do počátku června 2020 (přesně si nevzpomíná) a podruhé došlo k uzavření v polovině února 2021 do poloviny května 2021. Oba svědci shodně uvedli, že v době uzavření čerpací stanice, byly minimální tržby z přeprodeje zboží a žalobce čerpal kompenzace z programu antivirus na zaměstnance, ve čtvrtém čtvrtletí čerpal vládní kompenzace na nájemné dané čerpací stanice. Svědek [tituly před jménem] [jméno FO] ještě uvedl, že v prvním čtvrtletí 2021 byly čerpány kompenzace na společnost. Svědkyně [jméno FO], která pracovala na dané čerpací stanici uvedla, že k prvnímu uzavření došlo v březnu 2020 do června 2020 a ke druhému v únoru 2021 do května 2021. Potvrdila, že v březnu 2020 došlo k poklesu tržeb v důsledku uzavření hranic s Německem.
8. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], znalce z oboru ekonomiky, ceny a odhady podniků, který při vypracování posudku vycházel z účetnictví žalobce, bylo zjištěno, že v roce 2020 (v předmětném období) vykazoval žalobce ztrátu v měsíci březnu, květnu a červnu, v měsíci dubnu byl v zisku; v roce 2021(v předmětném období) vykázal ztrátu v únoru, březnu a dubnu, v měsíci květnu byl v zisku. Přesuny zboží z dané provozovny na jinou provozovnu žalobce v roce 2020 a 2021 neměly vliv na hospodářské výsledky dané čerpací stanice. Ceny pohonných hmot v roce 2020 a 2021 mohly mít vliv na obrat a zisky žalobce.
9. Dopisem ze dne [datum] požádal žalobce žalovanou o snížení nájemného po dobu nouzového stavu v České republice. Následně mezi účastníky proběhla vzájemná komunikace, která však nevedla k dohodě o snížení nájemného.
10. Soud zamítl některé důkazy a v tomto smyslu poznamenává, že podle Ústavního soudu (III. ÚS 95/97, III. ÚS 139/05, případně další), neakceptování důkazního návrhu účastníka lze založit třemi důvody. Prvním je argument, podle něhož tvrzená skutečnost, k jejímuž ověření nebo vyvrácení je navrhován důkaz, nemá relevantní souvislost s předmětem řízení. Dalším je argument, podle kterého důkaz není s to ani ověřit ani vyvrátit tvrzenou skutečnost čili ve vazbě na toto tvrzení nedisponuje vypovídací potencí. Třetím je pak nadbytečnost důkazů, tj. argument podle něhož určité tvrzení, k jehož ověření nebo vyvrácení je důkaz navrhován, bylo již v dosavadním řízení bez důvodných pochybností (s praktickou jistotou) ověřeno nebo vyvráceno. Soud zamítl navržený důkaz žalobcem – účetnictvím, neboť byl nadbytečný, účetnictví bylo podkladem pro vypracování znaleckého posudku a výslech svědkyně [jméno FO], na kterém žalobce netrval. Dále soud zamítl důkaz výslechem znalce navržený žalovanou, neboť i tento důkaz podle soudu byl nadbytečný, neboť z posudku vyplynula výše zisku/ztráty dané čerpací stanice v jednotlivých měsících.
11. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena Smlouva o nájmu prostoru sloužící podnikání, přičemž předmět nájmu je specifikován v čl. I bod 1 Smlouvy. Účastníci se dle čl. IV. Smlouvy dohodli na měsíčním nájemném ve výši [částka] + DPH. Předmětem nájmu byla čerpací stanice pohonných hmot, která se nachází v blízkosti hranic se SRN. Žalobci v předmětných obdobích poklesy tržby způsobené zejména koronavirovými opatřeními na území ČR a na území SRN. V důsledku toho požadoval snížení nájemného z částky [částka] měsíčně na částku [částka] (tedy o 90 %). Jednání o změně smlouvy ohledně nájemného, žalobce prokazatelně zahájil nejdříve od [datum]. Uzavřená smlouva neobsahuje odchylné ujednání pro případ změny okolností ani klauzuli o převzetí nebezpečí změny okolností. Ze znaleckého posudku vyplynulo, že k poklesu tržeb došlo v roce 2020 i v měsících, kdy nebyl vyhlášen nouzový stav (např. leden, únor, polovina března, srpen) a naopak v měsících, kdy trval nouzový stav měl žalobce zisk (např. duben nebo listopad). V roce 2021 byl žalobce ve ztrátě v měsíci lednu, kdy nouzový stav trval a v dubnu, kdy nouzový stav trval pouze do poloviny měsíce, měl ztrátu ještě vyšší, ale v květnu 2021 byl žalobce v zisku. Svědek [tituly před jménem] [jméno FO] uvedl, že v polovině června 2020 byly otevřeny hranice s Německem a situace se ustálila. Přesto žalobce v srpnu 2020 vykázal ztrátu. Svědek [jméno FO] uvedl, že pokles tržeb nastal v polovině března 2020 až do června 2020. Žalobce však byl ve ztrátě již v měsíci lednu a únoru 2020 a naopak v dubnu 2020 byl v zisku. Jak vyplynulo ze znaleckého posudku, na obratu a zisku žalobce mohly mít vliv i jiné faktory, např. ceny pohonných hmot. Soud k porovnání uvedl i měsíce, které nejsou součástí předmětných období, aby bylo možno učinit závěr, že ztráta žalobce byla i v měsících, kdy opatření aktivní nebyla a lze tedy konstatovat, že za ztrátou stojí i jiné faktory než pouze koronavirová opatření. Ztráta v období aktivních opatření Covid-19, nebyla v hrubém nepoměru se ztrátou, kterou žalobce vykazoval v době, kdy koronavirová opatření aktivní nebyla (vyjma měsíce května 2020). V měsíci květnu 2020 však byla opatření aktivní pouze do 17. dne měsíce. Rozhodnutí o úplném uzavření čerpací stanice ve dvou případech (od polovina března 2020 do června 2020 a od poloviny února 2021 do poloviny května 2021) bylo výlučným rozhodnutím žalobce. Tvrzení žalobce v podaném odvolání, že na ztrátu tržeb měla vliv i skutečnost, že část potencionálních zákazníků v období, kdy žádná restriktivní opatření neplatila, onemocněla covidem anebo se ekonomického života neúčastnila z důvodu karanténních anebo z obavy před tímto onemocněním, se jeví pouze jako spekulativní, neboť toto tvrzení žalobce zůstalo osamocené bez podpory jakéhokoliv důkazu. Pokud by na dokreslení celé situace byly porovnány tržby žalobce v roce 2019, kdy epidemie nebyla, s rokem 2020 (viz tabulka předložená žalobcem) ani v případě porovnání nelze hovořit o zvlášť hrubém nepoměru ve vztahu v právech účastníků, tedy k výši dohodnutého nájemného.
12. Věc po právní stránce soud posuzoval podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o.z.“). Podle § 1765 ods. 1 o.z., dojde-li ke změně okolností tak podstatné, že změna založí v právech a povinnostech stran zvlášť hrubý nepoměr znevýhodněním jedné z nich buď neúměrným zvýšením nákladů plnění, anebo neúměrným snížením hodnoty předmětu plnění, má dotčená strana právo domáhat se vůči druhé straně obnovení jednání o smlouvě, prokáže-li, že změnu nemohla rozumně předpokládat ani ovlivnit a že skutečnost nastala až po uzavření smlouvy, anebo se dotčené straně stala až po uzavření smlouvy známou. Uplatnění tohoto práva neopravňuje dotčenou stranu, aby odložila plnění.
13. Podle § 1766 o.z., nedohodnou-li se strany v přiměřené lhůtě, může soud k návrhu kterékoli z nich rozhodnout, že závazek ze smlouvy změní obnovením rovnováhy práv a povinností stran, anebo že jej zruší ke dni a za podmínek určených v rozhodnutí. Návrhem stran soud není vázán (ods. 1). Soud návrh na změnu závazku zamítne, pokud dotčená strana neuplatnila právo na obnovení jednání o smlouvě v přiměřené lhůtě, co změnu okolností musela zjistit; má se za to, že tato lhůta činí dva měsíce (ods. 2).
14. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda žalobce uplatnil snížení nájemného v přiměřené lhůtě. Žalobce měl zaregistrovat pokles tržeb v únoru 2020 a ihned poté, v březnu 2020 zahájil jednání se žalovanou o změně nájemného, tedy ve lhůtě dvou měsíců od doby, co zjistil pokles tržeb. Lhůta se vztahuje na zahájení jednání o změně smlouvy, nikoliv na podání žaloby. Na tu se vztahuje obecná promlčecí lhůta (DVOŘÁK, Bohumil. § 1765/Podstatná změna okolností/. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol Občanský zákoník. 2. vydání Praha: C.H. Beck, 2022, marg. Č. 12-13). Soud učinil závěr, že jednání o změně smlouvy byla zahájena včas.
15. Po učiněném závěru, že jednání o změně smlouvy byla zahájena včas, zabýval se soud otázkou, zda došlo k podstatné změně okolností. K tomu musí být splněno několik podmínek: a) podstatné změny, b) příčinná souvislost mezi podstatnou změnou a vznikem zvlášť hrubého nepoměru, c) musí nastat po uzavření smlouvy a účastníci smlouvy na sebe nepřevezmou rizika, d) nepředvídatelnost změny, e) neovlivnitelnost změny a za f) zvlášť hrubý nepoměr v právech a povinnostech.
16. Podmínka a) „podstatná změna“: spočívala v pandemii koronaviru a na to navázaná opatření – uzavření hranic a vyhlášení nouzového stavu v ČR. Vycházeje z měsíců za předmětné období, v březnu 2020 byl nouzový stav vyhlášen až od 12.3., v měsíci dubnu 2020 byl nouzový stav po celý měsíc, v květnu 2020 pouze do 17.5. a v červnu 2020 nebyl nouzový stav vůbec; v únoru 2021 a v březnu 2021 byl nouzový stav po celý měsíc, v dubnu 2021 byl pouze do 11.4. a v měsíci květnu nebyl nouzový stav vůbec.
17. Podmínka b) „příčinná souvislost mezi podstatnou změnou a vznikem zvlášť hrubého nepoměru“: jedním z důvodů poklesu tržeb žalobce mohlo být uzavření hranic, pokud by byli jeho zákazníci převážně ze SRN.
18. Podmínka c) „musí nastat po uzavření smlouvy a účastníci smlouvy na sebe nepřevezmou rizika“: nastala, neboť smlouva byla uzavřena v roce 2018 a neobsahovala odchylné ujednání pro případ změny okolností a klauzuli o převzetí nebezpečí změny okolností.
19. Podmínka d) „nepředvídatelnost změny“: nastala, neboť pandemii koronaviru nešlo předvídat. Vyhlášený nouzový stav v ČR včetně krizových opatření orgánů veřejné moci, vznikl nezávisle na vůli účastníků smlouvy. Skutečný dopad vyhlášeného nouzového stavu na plnění smlouvy obecně, byl rozumně předvídatelný až po 12.3.2020, kdy byl vyhlášen nouzový stav a vládou vyhlášena krizová opatření.
20. Podmínka e) „neovlivnitelnost změny“: nastala, neboť účastníci nemohli ovlivnit pandemii a na to navazující opatření vlády. Je možno bez dalšího, obecně považovat za vis maior (vyšší moc) pandemii koronaviru, resp. nouzový stav vyhlášený vládou a krizových opatření. Vznik pandemie koronaviru, ani jakákoliv jiná vyšší moc nemá ze zákona vliv na povinnost plnit smluvní závazky.
21. V případě podmínky f) „zvlášť hrubý nepoměr v právech a povinnostech“: zákonodárce dává zvolenou textací jasně najevo, že vzájemná nerovnováha v právech a povinnostech smluvních stran musí dosahovat vysoké intenzity. Při posouzení konkrétní míry vzájemného nepoměru pak budou hrát roli objektivní, ale i subjektivní okolnosti. V poměrech současné právní úpravy, která žádnou konkrétní hranici představující neúměrné zkrácení nestanoví, lze za výchozí pravidlo považovat zákaz zkrácení přes polovinu. Jinak řečeno hrubým nepoměrem vzájemných plnění bude hranice zhruba do poloviny vzájemných plnění (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 42/2021). Soud sice učinil závěr, že k poklesu tržeb žalobce v předmětném období došlo, výjimkou byly pouze měsíce duben 2020 a květen 2021, kdy byl žalobce v zisku, ale ztráta v tržbách byla i v měsících, kdy koronavirová opatření aktivní nebyla. Podle soudu za ztrátové tržby žalobce přirozeně stojí i jiné faktory než opatření Covid-19 (např. ceny pohonných hmot či přirozený úbytek zákazníků apod.). Soud porovnával, zda ztráta žalobce v předmětných období (opatření Covid-19 aktivní), byla v hrubém nepoměru se ztrátou, kterou čerpací stanice vykazovala v době, kdy žádná významná opatření Covid-19 aktivní nebyla a dospěl k závěru, že tomu tak nebylo. Žalobce byl ve ztrátových tržbách i v měsících, kdy opatření nebyla aktivní, a naopak v měsících, kdy opatření platila měl ziskové tržby. Pokud ke ztrátám na tržbách došlo i z důvodu úplného uzavření čerpací stanice (ve dvou případech), jednalo se o výlučné rozhodnutí žalobce, který si svým rozhodnutím musel být vědom důsledků. Svědek [jméno FO] uvedl, že po otevření hranic se SRN v polovině června 2020 se situace ustálila a pokles tržeb nastal až od října 2020. Toto je však v rozporu se znaleckým posudkem, kdy žalobce byl ve ztrátě v srpnu 2020 (znalecký posudek byl vypracován na základě účetních dokladů předložených žalobcem).
22. Soud tedy učinil závěr, že nebyly naplněny všechny podmínky proto, aby mohlo vůbec být připuštěno jednání o změně smlouvy. Byly sice splněny podmínky a) - e), nicméně podmínka f) naplněna nebyla. Judikatura Nejvyššího soudu ČR uvádí, že prostý hrubý nepoměr je u nepoměru plnění alespoň 50 %. Ustanovení § 1765 o.z. ovšem mluví o zvlášť hrubém nepoměru, tedy o nepoměru intenzivnějším, než je „prostý“ hrubý nepoměr. Žalobce požadoval snížení nájmu o 90 %. I když se čerpací stanice nacházela v blízkosti hranic se SRN, nemohl žalobce ve svém podnikání spoléhat pouze na potencionální zákazníky ze SRN a pokud tomu tak bylo, jednalo se o riziko v podnikání žalobce se všemi svými důsledky. V souvislosti s covidovými opatřeními došlo k poklesu tržeb ve všech oblastech podnikání na území ČR. Tržby žalobce před vznikem epidemie a v době koronavirových opatření nebyly v zvlášť hrubém nepoměru v právech a povinnostech účastníků (ve vztahu k výši nájemného).
23. Žalobce podle soudu neunesl důkazní břemeno ve svém tvrzení o poklesu tržeb pouze s vládními opatřeními proti Covidu-19 a restriktivními opatřeními ve SRN. Za předmětné období roku 2020 ke zvlášť hrubému nepoměru ve vzájemných plnění bez dalšího nedošlo. Podle judikatury Nejvyššího soudu ČR by se nejednalo o hrubý nepoměr, tím spíše by se nejednalo o zvlášť hrubý nepoměr. Stejně tomu bylo i v předmětném období roku 2021. Vlivem vládních kompenzací poskytnutým žalobci na požadavek snížení nájemného o 90 %, se soud nezabýval, neboť potřeba zkoumání by vyvstala až poté, kdy by byl učiněn závěr, že žalobce má nárok na snížení nájemného. K takovému závěru však soud nedospěl. Žaloba byla zamítnuta jako nedůvodná.
24. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 ods. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady se sestávají ze zaplacené zálohy na znalecký posudek ve výši [částka] a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 ods. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a.t.“) sestávající z částky [částka] za každý z 11 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum], účast u jednání dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], vyjádření k odvolání, účast u jednání dne [datum]), z 11 paušálních náhrad výdajů po [částka] (§ 13 ods. 4 a.t.), náhrady za cestovné (5x cesta) [právnická osoba] a zpět v celkové výši [částka] a 21 % DPH v částce [částka]. Žalovaná při vyčíslení nákladů řízení požadovala DPH i ze zálohy na znalecký posudek, což soudem nebylo přiznáno.
25. O doplatku znalečného, který byl vyplacen z rozpočtových prostředků bylo rozhodnuto podle § 148 ods. 1 o.s.ř. Žalobci byla uložena povinnost k zaplacení na účet Okresního soudu v Mostě.