Výrok
I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky , částkas úrokem z prodlení kapitalizovaným částkou [částka],s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum],s úrokem z prodlení ve výši 11 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum],s úrokem z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí,s úrokem z prodlení kapitalizovaným částkou [částka],s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum],s úrokem z prodlení ve výši 11 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum],s úrokem z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí,zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částkas úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení [částka] s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela původní věřitelka, obchodní společnost [právnická osoba], IČO: [IČO] (dále jen „původní věřitelka“) s žalovaným dne [datum] smlouvu o půjčce č. [hodnota] na základě, které poskytla původní věřitelka žalovanému půjčku ve výši [částka]. Za to se žalovaný zavázal půjčku vrátit a zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek [částka], a to prostřednictvím 53 týdenních splátek ve výši [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela původní věřitelka s žalovaným dále dne [datum] smlouvu o půjčce č. [hodnota] na základě, které poskytla původní věřitelka žalovanému půjčku ve výši [částka]. Za to se žalovaný zavázal půjčku vrátit a zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek [částka], a to prostřednictvím 52 týdenních splátek ve výši [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas.
2. Pohledávky ze smluv o půjčce byly postoupeny dne [datum] na žalobkyni.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
5. Ze smlouvy o půjčce soud zjistil, že původní věřitelka uzavřela s žalovaným [datum] smlouvu o půjčce č. [hodnota], na základě které poskytla původní věřitelka žalovanému půjčku ve výši [částka]. Za to se žalovaný zavázal půjčku vrátit a zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek [částka], a to prostřednictvím 53 týdenních splátek ve výši [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum].
6. Vzhledem k tomu, že dle tvrzení žalobkyně je pohledávka z této smlouvy o půjčce tvořena pouze jistinou ve výši [částka] a úroky z prodlení, musel žalovaný na dluh z této smlouvy o půjčce zaplatit částku [částka] (tj. jistina [částka] + souhrnný poplatek [částka] – zbývající výše jistiny [částka]).
7. Dále soud zjistil ze smlouvy o půjčce, že původní věřitelka uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o půjčce č. [hodnota], na základě které poskytla původní věřitelka žalovanému půjčku ve výši [částka]. Za to se žalovaný zavázal půjčku vrátit a zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek [částka], a to prostřednictvím 52 týdenních splátek ve výši [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum].
8. Vzhledem k tomu, že dle tvrzení žalobkyně je pohledávka z této smlouvy o půjčce tvořena pouze jistinou ve výši [částka] a úroky z prodlení, musel žalovaný na dluh z této smlouvy o půjčce zaplatit částku [částka] (tj. jistina [částka] + souhrnný poplatek [částka] – zbývající výše jistiny [částka]).
9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že pohledávku ze smlouvy o půjčce postoupila původní věřitelka [datum] na žalobkyni.
10. Z předžalobní upomínky soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení celé dlužné částky nejpozději do [datum].
11. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:
12. Původní věřitelka uzavřela s žalovaným [datum] smlouvu o půjčce č. [hodnota] na základě, které poskytla původní věřitelka žalovanému půjčku ve výši [částka]. Za to se žalovaný zavázal půjčku vrátit a zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek [částka], a to prostřednictvím 53 týdenních splátek ve výši [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Vzhledem k tomu, že dle tvrzení žalobkyně je pohledávka z této smlouvy o půjčce tvořena pouze jistinou ve výši [částka] a úroky z prodlení, musel žalovaný na dluh z této smlouvy o půjčce zaplatit částku [částka] (tj. jistina [částka] + souhrnný poplatek [částka] – zbývající výše jistiny [částka]).
13. Původní věřitelka uzavřela dále s žalovaným dne [datum] smlouvu o půjčce č. [hodnota] na základě, které poskytla původní věřitelka žalovanému půjčku ve výši [částka]. Za to se žalovaný zavázal půjčku vrátit a zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek [částka], a to prostřednictvím 52 týdenních splátek ve výši [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Vzhledem k tomu, že dle tvrzení žalobkyně je pohledávka z této smlouvy o půjčce tvořena pouze jistinou ve výši [částka] a úroky z prodlení, musel žalovaný na dluh z této smlouvy o půjčce zaplatit částku [částka] (tj. jistina [částka] + souhrnný poplatek [částka] – zbývající výše jistiny [částka]).
14. Pohledávky ze smluv o půjčce byly postoupeny dne [datum] na žalobkyni. Následně vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení celé dlužné částky nejpozději do [datum].
15. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Podle § 4 odst. 2 písm. a) zákona č. 321/2001 Sb. o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru (dále jen „z. s. ú.“) smlouva ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, musí obsahovat také stanovení roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr způsobem uvedeným v příloze tohoto zákona.
16. Podle § 6 z. s. ú. nesplňuje-li smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru náležitosti uvedené v § 4, pokládá se spotřebitelský úvěr za úvěr úročený ve výši diskontní sazby platné v době uzavření smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, uveřejněné pro příslušné období Českou národní bankou; ujednání o jiných platbách na spotřebitelský úvěr se stávají neplatnými, to vše s účinností ode dne, kdy spotřebitel tuto skutečnost uplatní u věřitele.
17. Podle § 39 zákona č. 40/1964 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.
18. Podle § 451 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.
19. Podle § 517 odst. 2 o. z. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.
20. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
21. Závazkové vztahy mezi žalovaným a původní věřitelkou byly vztahy mezi podnikatelem a spotřebitelem. Jedním z cílů úpravy zákona o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru je právě ochrana spotřebitele jako slabší smluvní strany ve vztahu s podnikatelem jako poskytovatelem spotřebitelského úvěru. To je zřejmé i z kogentní úpravy náležitostí smlouvy o spotřebitelském úvěru a ze sankce neplatnosti smlouvy o půjčce v případě absence zákonných náležitostí smlouvy o půjčce, kterými jsou například výše a způsob výpočtu roční procentní sazby nákladů spotřebitelského úvěru nebo způsobu placení.
22. Smlouva o půjčce je formulářová smlouva, do které byla pouze vepsána výše půjčky, výše souhrnného poplatku a výše a počet jednotlivých splátek. Dle názoru soudu, zcela zásadní informace, a to, jaká je roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr, v těle smlouvy obsažena není. Ta je uvedena až ve smluvních podmínkách, z kterých ovšem není zřejmé, zdali se s nimi žalovaný měl vůbec možnost seznámit, protože podpis žalovaného na smluvních podmínkách chybí. Roční výše nákladů spotřebitelského úvěru je přitom nejpřesnější a nejsrozumitelnější údaj pro spotřebitele o tom, kolik celkově bude muset spotřebitel věřiteli zaplatit za poskytnutou půjčku.
23. Soud tak jednání věřitelky spočívající v uvedení procentní sazby nákladů spotřebitelského úvěru pouze ve smluvních podmínkách považuje za zjevné obcházení zákona o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, přičemž takové jednání je podle § 39 o. z. absolutně neplatné.
24. Z důvodu, že je smlouva o půjčce č. [hodnota] absolutně neplatná, vypořádal soud neplatnou smlouvu podle ustanovení o bezdůvodném obohacení. Žalovaný obdržel dle smlouvy o půjčce č. [hodnota] od původní věřitelky plnění ve výši [částka]. Za toto plnění žalovaný zaplatil původní věřitelce [částka]. Žalobkyně má tak nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši [částka].
25. Z důvodu, že je smlouva o půjčce č. [hodnota] absolutně neplatná, vypořádal soud neplatnou smlouvu podle ustanovení o bezdůvodném obohacení. Žalovaný obdržel dle smlouvy o půjčce č. [hodnota] od původní věřitelky plnění ve výši [částka]. Za toto plnění žalovaný zaplatil původní věřitelce [částka]. Žalobkyně tak nemá nárok na vydání bezdůvodného obohacení.
26. Žalovaný měl pak plnit ihned poté, co byl k tomu vyzván. Za takovou výzvu považuje soud předžalobní upomínku, kde byl žalovaný vyzván k zaplacení celé dlužné částky nejpozději do [datum]. Ode dne následujícího se žalovaný ocitl v prodlení a žalobkyni vznikl nárok na zaplacení úroků z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády provádějícím § 517 odst. 2. o. z. V době počátku prodlení ([datum]) bylo účinným prováděcím předpisem nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a proto soud přiznal žalobkyní úroky z prodlení v souladu s toho času účinným nařízením vlády.
27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žalovanému, který byl zcela poměrně úspěšnější, nepřiznal náhradu nákladů řízení, jelikož z obsahu spisu je zřejmé, že mu žádné náklady řízení nevznikly. Žalobkyně požadovala zaplacení [částka] s příslušenstvím. Soud žalobkyni přiznal pouze [částka] s příslušenstvím, představující méně než poloviční úspěch ve věci žalobkyně.