Výrok
I. Podílové spoluvlastnictví účastníků řízení k bytové jednotce č. [Anonymizováno] v budově č. p. [Anonymizováno] stojící na parc. č. [hodnota] spolu se spoluvlastnickým podílem o velikosti [Anonymizováno] na společných částech budovy č. p. [Anonymizováno] a na pozemcích parc. č. [hodnota] v kat. území [obec], vše zapsané na LV č. [hodnota] a [hodnota], se zrušuje.
II. Soud nařizuje prodej nemovitosti ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek prodeje bude mezi účastníky tohoto řízení rozdělen podle velikosti jejich spoluvlastnických podílů: žalobkyni jednou čtvrtinou, žalované třemi čtvrtinami.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Mostě soudní poplatek ve výši [částka] do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se jako podílový spoluvlastník bytové jednotky popsané ve výroku I. rozsudku domáhala zrušení podílového spoluvlastnictví k této jednotce včetně uvedeného podílu na společných částech budovy a na pozemcích (dále jen bytová jednotka) a prodeje předmětné bytové jednotky ve veřejné dražbě včetně rozdělení výtěžku prodeje mezi účastníky podle velikosti jejich spoluvlastnických podílů. Žalobkyně uvedla, že je na základě usnesení Okresního soudu v Mostě 35 D [Anonymizováno] ze dne [datum], kterým byla mezi účastníky řízení zřízena spoluvlastnická práva k uvedené nemovitosti, spoluvlastníkem o podílu id. ¼ bytové jednotky. Žalovaná je na základě téhož usnesení spoluvlastníkem o zbývajícím podílu id. ¾ předmětné bytové jednotky. Návrh na zrušení podílového spoluvlastnictví a navrhovaný způsob vypořádání odůvodnila žalobkyně tím, že žalovaná, která bytovou jednotku užívá, řádně a včas nehradí příspěvky vlastníka bytové jednotky a úhrady za služby spojené s užíváním předmětného bytu. Žalobkyně je omezená ve svéprávnosti, prokazatelně bytovou jednotku neužívá a její opatrovník se o vlastnictví ¼ nemovitosti dozvěděl až dne 27. 1. 2025. Žalovaná uvedeným jednáním zadlužuje žalobkyni, která ze spoluvlastnictví bytové jednotky nemá ničeho. Žalobkyně poukázala na exekuční řízení vedené proti žalované [adresa], soudním exekutorem [tituly před jménem] [jméno FO] pod sp. zn. [spisová značka], kdy vymáhanou peněžitou povinností je částka [částka]. S ohledem na to, že ani jeden z účastníků řízení nedisponuje finančními prostředky pro případné vzájemně vyplacení, rovněž proto, že rozdělit bytovou jednotku není možné, navrhuje žalobkyně prodej bytové jednotky ve veřejné dražbě a rozdělení výtěžku podle spoluvlastnických podílů.
2. Z rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích ze dne [datum] č. j. [spisová značka] soud zjistil, že soud schválil právní jednání, které za žalobkyni učinil její opatrovník [adresa], a to podání předmětné žaloby. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum].
3. Žalovaná se v celém průběhu řízení nevyjádřila, nedostavila se ani k ústnímu jednání. V souladu s dále citovaným § 101 odst. 3 o. s. ř. soud věc projednal i rozhodl v její nepřítomnosti.
4. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.
5. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti: Z usnesení Okresního soudu v Mostě ze dne [datum] č. j. [Anonymizováno] soud zjistil, že žalobkyně v dědickém řízení získala spoluvlastnický podíl o velikosti ¼ k předmětné bytové jednotce, žalovaná na základě téhož rozhodnutí získala spoluvlastnický podíl o velikosti ¾ k předmětné bytové jednotce. Usnesení nabylo právní moci dne [datum].
6. Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni [datum] soud zjistil, že žalobkyně má k předmětné bytové jednotce stále spoluvlastnický podíl o velikosti ¼, žalovaná o velikosti ¾ z celku.
7. Z rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích ze dne [datum] č. j. [spisová značka] soud zjistil, že žalobkyně byla omezena ve svéprávnosti tak, že není schopna mj. samostatně spravovat své jmění. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum].
8. Z rozsudku Okresního soudu v Mostě ze dne [datum] č. j. [spisová značka] soud zjistil, že žalované a žalobkyni byla rozsudkem pro zmeškání uložena povinnost solidárně zaplatit [právnická osoba] částku [částka] s příslušenstvím. Předmětem řízení byl nárok žalobce vůči žalobkyni a žalované jako spoluvlastníkům na zaplacení příspěvků vlastníka a úhrad za služby spojené s užíváním předmětné bytové jednotky za měsíce leden, březen, duben a květen 2024, dále na zaplacení nedoplatku z vyúčtování služeb za rok 2022. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum].
9. Z exekučního příkazu k provedení exekuce prodejem nemovitých věcí ze dne [datum] č. j. [spisová značka] Exekutorského úřadu [adresa], soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjistil, bylo rozhodnuto o provedení exekuce prodejem spoluvlastnického podílu žalobkyně k žalované bytové jednotce k vymožení pohledávky na základě exekučního titulu v podobě výše uvedeného rozsudku soudu ze dne [datum].
10. Z exekučního příkazu k provedení exekuce přikázáním pohledávky žalobkyně z účtu u peněžního ústavu ze dne [datum] č. j. [spisová značka] Exekutorského úřadu [adresa], soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjistil, bylo rozhodnuto o provedení předmětné exekuce k vymožení pohledávky na základě exekučního titulu v podobě výše uvedeného rozsudku soudu ze dne [datum].
11. Z exekučního příkazu k provedení exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů žalobkyně ze dne [datum] č. j. [spisová značka] Exekutorského úřadu [adresa], soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjistil, bylo rozhodnuto o provedení předmětné exekuce k vymožení pohledávky na základě exekučního titulu v podobě výše uvedeného rozsudku soudu ze dne [datum].
12. Z usnesení Okresního soudu v Chomutově ze dne [datum] č. j. [spisová značka] soud zjistil, že exekuce prováděná na základě pověření Okresního soudu v Chomutově ze dne [datum] č. j. [sp. zn.] 20 se vůči žalobkyni zastavuje. Z odůvodnění rozhodnutí soud zjistil, že důvodem zastavení byla skutečnost, že exekuční titul (rozsudek Okresního soudu v Mostě ze dne [datum] č. j. [spisová značka]) nenabyl právní moci a nestal se vykonatelným, neboť nebyl žalobkyni řádně doručen (včetně předvolání žalobkyně k jednání v uvedené věci).
13. Z oznámení České správy sociálního zabezpečení o provádění srážek z důchodu ze dne [datum] soud nezjistil žádné právně významné skutečnosti. Z oznámení ČSSZ ze dne [datum] soud zjistil, že výše invalidního důchodu třetího stupně žalobkyně činí od lednové splátky 2025 částku [částka].
14. Z dodatku č. [hodnota] ke smlouvě o poskytnutí služby sociální péče v CSP – [právnická osoba] [adresa] ze dne [datum] soud zjistil, že výše úhrady za ubytování a stravování se s ohledem na výši důchodu žalobkyně stanoví ve výši [částka] měsíčně.
15. Z písemného vyjádření oprávněného [právnická osoba] z exekuce vedené Exekutorským úřadem [adresa], soudním exekutorem [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] soud zjistil, že v žalované bytové jednotce je hlášena a bydlí žalovaná. Na zúčtování osob je v bytě hlášena jedna osoba. Žalovaná dlouhodobě neplatí příspěvky na správu domu a pozemku a zálohy na služby.
16. Soud zamítl návrhy na provedení důkazu vyrozuměním o zahájení exekuce č. j. [spisová značka] Exekutorského úřadu [adresa], soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], výzvou ke splnění vymáhané povinnosti v téže exekuční věci ze dne [datum] a oceněním nemovitosti soudním znalcem, neboť nesměřovaly k prokázání skutečností významných pro posouzení předmětné věci. Důkazy v podobě vyrozumění o zahájení exekuce a výzvy k plnění vymáhané povinnosti byly nadbytečné z důvodu dalších provedených důkazů prokazujících existenci exekuce v podobě uvedených exekučních příkazů, resp. prokazujících nesolventnost žalobkyně. Ve světle těchto důkazů se z pohledu nesolventnosti žalobkyně jevilo nadbytečné rovněž ocenění bytové jednotky soudním znalcem.
17. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutkový závěr: žalobkyně v rozsahu ¼ a žalovaná v rozsahu ¾ jsou podílovými spoluvlastníky k označené bytové jednotce a s ní souvisejícího podílu na společných částech budovy a na pozemcích. Žalobkyně žaluje na zrušení podílového spoluvlastnictví za stavu, kdy účastníci nejsou solventní. Žalobkyně o přikázání věci do jejího výlučného vlastnictví neměla zájem.
18. Na základě provedeného dokazování soud po právní stránce věci posoudil následujícím způsobem: Předmětem řízení byla žaloba na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví.
19. Podle § 1140 odst. 1 o. z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.
20. Podle § 1140 odst. 2 o. z. každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.
21. Podle § 1141 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.
22. Podle § 1159 o. z. jednotka zahrnuje byt jako prostorově oddělenou část domu a podíl na společných částech nemovité věci vzájemně spojené a neoddělitelné. Jednotka je věc nemovitá.
23. Žalobkyně se jako spoluvlastník bytové jednotky s velikostí podílu ve výši ¼ domáhala zrušení spoluvlastnictví proti žalované, která je spoluvlastníkem s velikostí podílu ve výši ¾ k této bytové jednotce. Žalovaná se v průběhu řízení k věci nevyjádřila a soud ani jinak nezjistil, že by žalobkyně žádala o zrušení spoluvlastnictví v nevhodnou dobu či k újmě žalované.
24. Jednotka je vymezena v § 1159 o. z. jako věc nemovitá, resp. jako věc samostatná, a proto jako způsobilý předmět vlastnictví. Současně nelze odhlédnout od toho, že jde rovněž v souladu s týmž zákonným ustanovením o spojení bytu s podílem bytového spoluvlastníka na nemovité věci, respektive na jejich společných částech, a proto na společných částech domu a na pozemku. Rozdělení jednotky tak představuje i „rozdělení“ podílu na společných částech domu a pozemku. V souladu s tím, že uvedení velikosti podílu na společných částech je součástí prohlášení (§ 1166 odst. 1, 2 o. z.), je zřejmé, že bez souhlasu dalších spoluvlastníků společných částí domu a pozemku, resp. jednotek v podobě přijaté změny prohlášení nelze jednotku rozdělit (§ 1169 o. z.). Rozdělení jednotky pro účely vypořádání podílového spoluvlastnictví k jednotce tak možné není, protože se jedná o vypořádání spoluvlastnictví pouze v rámci spoluvlastníků konkrétní jednotky jako věci nemovité.
25. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.
26. Žalobkyně o přikázání bytové jednotky do výlučného vlastnictví nežádala, resp. jednotku ve smyslu § 1147 o. z. nechtěla přikázat do svého výlučného vlastnictví. Rovněž soud zjistil, že přikázání jednotky do výlučného vlastnictví žalované možné není, protože žalovaná je nesolventní (viz dluhy u uvedeného SVJ), resp. nebyla by schopná žalobkyni zaplatit příslušný vypořádací podíl. V souladu s tím soud nařídil prodej bytové jednotky ve veřejné dražbě.
27. Nad rámec uvedeného soud uvádí, že „rozsudkem o zrušení spoluvlastnictví ke společné věci a o nařízení jejího prodeje vzniká pouze exekuční titul, který opravňuje kteréhokoli ze spoluvlastníků, aby se domáhal jeho výkonu“ (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 2016, sp. zn. 22 Cdo 326/2016). V souladu s tím je třeba mít za to, že podílové spoluvlastnictví účastníků nezanikne již právní mocí tohoto rozsudku, ale až prodejem věci. Současně soud uvádí, že i nadále probíhající exekuční řízení vůči žalované a stávající exekuční příkaz prodejem nemovitých věcí ze dne 13. 1. 2025 (viz výpis z katastru nemovitostí) nic nemění na vlastnictví (spoluvlastnictví) předmětné bytové jednotky. Uvedený exekuční příkaz pouze stanoví způsob provedení exekuce. Soud z katastru nemovitostí zjistil, že jedinými podílovými spoluvlastníky jsou účastníci řízení, a proto v souladu s § 1141 a násl. o. z. rozhodl o zrušení podílového spoluvlastnictví.
28. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.
29. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, neboť soud podílové spoluvlastnictví zrušil a rovněž vyhověl žalobkyni co do způsobu jeho vypořádání (viz např. rozhodnutí NS ČR ze dne 26. 3. 2014 sp. zn. 22 Cdo 245/2014). V souladu s tím, že se žalobkyně nároku na náhradu nákladů řízení výslovně vzdala, soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
30. O povinnosti žalované zaplatit soudní poplatek (výrok IV. rozsudku) soud rozhodl v souladu s § 2 odst. 3 z. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, podle kterého je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Tuto povinnost však žalovaný nemá v řízení o rozvod nebo o neplatnost manželství nebo o určení, zda tu manželství je či není. Tuto povinnost nemá žalovaný též v řízení o zrušení, neplatnosti nebo o určení, zda tu registrované partnerství2) (dále jen „partnerství“) je či není. Žalobkyně byla předmětném řízení od soudního poplatku osvobozena, a proto soud v souladu s pol. č. 7 sazebníku soudních poplatků stanovil žalované povinnost zaplatit státu soudní poplatek ve stanovené výši. O lhůtě k zaplacení soudního poplatku soud rozhodl v souladu s § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích.