Výrok
I. Řízení se zastavuje co do úroku 3,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni:, částkase zákonným úrokem z prodlení 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,s úrokem 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení , částkas kapitalizovaným smluvním úrokem z prodlení [částka],to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se původně žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem a se zákonným úrokem z prodlení ve výši, z částek a za období, jak jsou uvedeny ve výroku II. tohoto rozsudku – to vše z titulu Smlouvy o spotřebitelském úvěru (smlouvy o úvěru na splátky) č. [číslo], kterou uzavřela žalobkyně se žalovanou dne [datum], na základě které žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši [částka] a to převodem na účet prodejce zboží [právnická osoba]. na nákup televize. Žalovaná úvěr vyčerpala, avšak řádně a včas jej nesplácela v dohodnutých splátkách, vzhledem k tomu, že žalovaná neplatila splátky řádně a včas, žalobkyně úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Žalovaná na úvěr zaplatila pouze [částka]. Žalovaná částka [částka] byla dle žaloby tvořena jistinou [částka] a poplatky [částka].
2. Oběma účastníkům bylo doručeno usnesení spolu s výzvou, aby se ve lhůtě 7 dnů od jeho doručení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, současně byli poučeni, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, soud proto dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání podle § 115a o. s. ř.
3. Dříve než soud začal jednat ve věci samé, sdělila žalobkyně v podáním doručeném soudu dne [datum], že žalobu bere částečně zpět v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku.Podle § 96 odst. 1, 2 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení (žalobu), a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popř. v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Jestliže ostatní účastníci řízení se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, rozhodne soud, že zpětvzetí návrhu není účinné. To neplatí, došloli ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu částečně zpět před projednáním věci, postupoval soud v souladu s ust. § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení částečně zastavil, aniž zjišťoval stanovisko žalované, neboť by byl případný nesouhlas žalované se zpětvzetím neúčinný (§ 96 odst. 4 o. s. ř.).Předmětem řízení po částečném zpětvzetí žaloby a částečném zastavení řízení tak zůstaly nároky žalobkyně uvedené ve výroku II. tohoto rozsudku.
4. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, a který je zejména dále popsán níže, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:Smlouvou o spotřebitelském úvěru (smlouvy o úvěru na splátky) č. [číslo] ze dne [datum] měl soud za prokázané, že smlouva byla uzavřena elektronicky. Jistina úvěru činila [částka] a představovala cenu zboží, finanční prostředky byly účelově vázány na nákup zboží u prodejce – viz výše. Žalovaná měla celkem zaplatit [částka], z toho náklady na úvěr činily [částka], úrok z úvěru byl sjednán 18 % ročně a RPSN 19,85 % ročně. Datum poslední splátky měl být [datum], úvěr měl být splácen ve 24 měsíčních splátkách po [částka] splatných vždy k 20. dni v měsíci.Standardními informacemi o spotřebitelskému úvěru měl soud za prokázané, že žalobkyně řádně seznámila žalovanou před uzavřením smlouvy o úvěru se všemi parametry úvěru.Podmínkami smlouvy o nákupu na splátky měl soud za prokázané, že žalobkyně řádně seznámila žalovanou před uzavřením smlouvy o úvěru se všemi podmínkami.Výpisem z běžného účtu žalobkyně (výpisem transakcí) měl soud za prokázané, že z účtu žalobkyně byla uhrazena částka [částka] na účet prodejce [právnická osoba]., čímž byl celý úvěr vyčerpán.Detailem dotazu měl soud za prokázané, že žalobkyně řádně zjišťovala úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru, tzn., před uzavřením smlouvy o úvěru se žalovanou.Výpisem z úvěrového účtu měl soud za prokázané, jakou část úvěru žalovaná uhradila a rovněž strukturu a výši dluhu.Opakovanou výzvou k úhradě ze dne [datum] měl soud za prokázané, že i sama žalobkyně řádně opakovaně vyzývala žalovanou k dobrovolné úhradě dluhu.Výzvou k plnění před podáním žaloby ze dne [datum] učiněnou zástupcem žalobkyně + Podacím archem ze dne [datum] měl soud za prokázané, že žalobkyně před podáním žaloby řádně vyzvala prostřednictvím svého zástupce žalovanou k dobrovolné úhradě dluhu, a že se tato výzva žalované dostala do dispozice.
5. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, který plně odpovídá tvrzením žalobkyně, žalované bylo z titulu úvěrové smlouvy vyplaceno [částka] platbou na účet prodejce a žalovaná na úvěr zaplatila celkem [částka], tzn., že žalovaná na jistině žalobkyni dluží [částka] a na dlužných poplatcích [částka], celkem tak dluh žalované činí [částka].
6. Žalobkyně řádně zjišťovala před uzavření smlouvy o úvěru úvěruschopnost žalované a proto soud žalobě jako oprávněné v celém rozsahu vyhověl.
7. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:
8. Právní posouzení věci spočívalo v ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku o smlouvě o úvěru, podle kterého: „Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“. Zákonná úprava smlouvy o úvěru spočívá na principu smluvní volnosti. V praxi si proto strany závazku mohou dohodnout konkrétní práva a povinnosti, na něž zákon nepamatuje. V daném případě bylo prokázáno, že žalobce poskytl žalované úvěr ve výši [částka] a zároveň bylo prokázáno, že žalovaná úvěr řádně a včas v dohodnutých splátkách nesplácela a na úvěr zaplatila celkem [částka]. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně svému závazku poskytnout žalované úvěr dostála řádně a včas a zároveň bylo prokázáno, že žalovaná svému závazku poskytnutý úvěr žalobci vrátit řádně a včas nedostála. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud nárok žalobkyně z titulu smlouvy o úvěru zcela oprávněným a žalobě vyhověl.
9. Právní posouzení věci ohledně úroků z prodlení spočívalo v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku dle kterého: „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu dle kterého platí, že: ,,Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.“ Výše repo sazby je soudu známa z jeho činnosti. V této sazbě (dané shora uvedeným prováděcím předpisem) tedy soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci úroky z prodlení.
10. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.
11. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyni, která měla ve věci pouze nepatrný neúspěch (neboť žaloba byla žalobkyní vzata zpět pouze co do úroku z úvěru za krátkou dobu, a v celkové dlužné částce tato položka nepředstavuje zásadní hodnotu, která by mohla změnit poměr úspěchu a neúspěchu ve věci), přiznal plnou náhradu nákladů řízení ve výši [částka]. Tyto náklady jsou tvořeny: zaplaceným soudním poplatkem ze žaloby [částka] dle zákona o soudních poplatcích, odměnou za zastoupení advokátem [částka] za dva úkony právní služby po [částka] a za jeden úkon právní služby po [částka] dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (ve znění účinném před i od [datum]), třemi paušálními náhradami po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (ve znění účinném před i od [datum]), tj. celkem [částka] a 21 % sazbou daně z přidané hodnoty z nákladů zastoupení [částka] dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení zástupkyni žalobkyně.