Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

Rozsudek

Spisová značka

32 C 169/2024

Soud: Okresní soud v MostěDatum rozhodnutí: 11. 7. 2024Č. j.: 32 C 169/2024-30Soudce: Mgr. Bc. Zdeněk PiskačAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 13. 11. 2024Předmět řízení: <nezadán>ECLI:CZ:OSMO:2024:32.C.169.2024.1
bezdůvodné obohacenísmlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 19. 11. 2026 máme 605 157 z 615 941 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (32) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] se zákonným úrokem z prodlení 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení – to vše z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, kterému byla právní předchůdkyní žalobkyně, tj. [právnická osoba], poskytnuta částka [částka], údajně na základě jednání o uzavření smlouvy o úvěru, tuto nicméně není žalobkyně schopna doložit. Současně žalobkyně požadovala zaplacení zákonných úroků z prodlení ve výši, z částek a za období, jak je specifikováno výše. Datum prodlení byl určen podle data odeslání předžalobní výzvy, po přičtení deseti dnů. Žalovaný ani na základě předžalobní výzvy neuhradil ničeho.1. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni a tím i právní nástupnictví žalobkyně měl soud za prokázané následujícími listinami: Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] učiněným právní předchůdkyní žalobkyně + Podacím lístkem ze dne [datum], Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] (první postoupení), Přílohami – Seznamem postoupených pohledávek, Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] (druhé postoupení), Přílohami – Seznamem postoupených pohledávek, Předávacím protokolem. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně – tzn., že žalobkyni svědčí práva z postoupené pohledávky.

2. Oběma účastníkům bylo doručeno usnesení spolu s výzvou, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, spolu s poučením, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, žalovaný se ve stanovené lhůtě nijak nevyjádřil, soud proto dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky ustanovení § 115a o. s. ř. a ve věci rozhodl, aniž by nařizoval jednání.

3. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými důkazy.Smlouvou o spotřebitelském úvěru, nedatovanou, nepodepsanou, měl soud za prokázaný obsah této listiny, nikoli však to, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla smlouva uzavřena.Odpovědí banky [právnická osoba]., doručenou soudu dne [datum], měl soud za prokázané, že účet č. [číslo] patřil žalovanému (na čl. 21) + Výpisem z běžného účtu žalovaného měl soud za prokázanou platbu od právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému ve výši [částka] dne [datum] (na čl. 22). Shodně vyplývá i z potvrzení o provedené platbě předloženého žalobkyní.Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] učiněnou zástupcem žalobkyně + Podacím lístkem ze dne [datum] měl soud za prokázané, že žalobkyně odeslala prostřednictvím svého zástupce žalovanému výzvu k úhradě dluhu před podáním žaloby, a že tato výzva se dostala do dispozice žalovaného.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, kdy soud měl za prokázané, že na účet patřící žalovanému č. [číslo] byla poskytnuta částka [částka], a to převodem na tento účet dne [datum] ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, údajně na základě jednání o uzavření úvěrové smlouvy, její uzavření nicméně doloženo nebylo. Současně bylo prokázáno, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k dobrovolnému vrácení dlužné částky, a že se tato výzva dostala do dispozice žalovanému. Žalovaný nevrátil ničeho. Soud tak žalobkyni přiznal podle dále uvedených právních norem z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného částku [částka], a z ní zákonné úroky z prodlení ve výši a za období, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku.

5. Hmotně právní posouzení věci spočívalo v ustanovení § 2991 až § 3005 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) o bezdůvodném obohacení, kdy podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že: „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“. Podle § 2991 odst. 2 o. z., platí, že „Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“

6. Právní posouzení věci ohledně zákonných úroků z prodlení spočívalo v ust. § 1970 o. z., podle kterého platí, že: Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého: Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8. procentních bodů. V této sazbě (dané shora uvedeným prováděcím předpisem) tedy soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení.

7. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

8. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal plnou náhradu nákladů řízení ve výši [částka]. Tyto náklady jsou tvořeny: zaplaceným soudním poplatkem ze žaloby [částka] dle zákona o soudních poplatcích, odměnou za zastoupení advokátem [částka] za tři úkony právní služby po [částka] dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., třemi paušálními náhradami po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. celkem [částka] (soud pro určení výše odměny za zastoupení a režijního paušálu použil ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, vzhledem k tomu, že žalobkyně žalobu podala ve formě návrhu podaného na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně toutéž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje [částka] a žalobkyni v tomto řízení byla přiznána náhrada nákladů řízení) a 21 % sazbou daně z přidané hodnoty z nákladů zastoupení [částka] dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení zástupci žalobkyně.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací