Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

32 C 191/2024

Soud: Okresní soud v MostěDatum rozhodnutí: 15. 8. 2024Č. j.: 32 C 191/2024-42Soudce: Mgr. Bc. Zdeněk PiskačAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 15. 11. 2024Předmět řízení: <nezadán>ECLI:CZ:OSMO:2024:32.C.191.2024.1
bezdůvodné obohacenísmlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 19. 11. 2026 máme 605 157 z 615 941 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (57) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žaloba se zamítá co do [částka] a co do zákonného úroku z prodlení 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] se zákonným úrokem z prodlení 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení – to vše údajně z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru, kterou údajně uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, tj. [Anonymizováno] se žalovaným dne [datum], na základě které právní předchůdkyně žalobkyně údajně poskytla žalovanému úvěr v konečné výši [částka], který měl být splacen nejpozději do [datum]. Žalovaný úvěr údajně čerpal, řádně jej však nesplatil v dohodnutém termínu, a to ani přes výzvu právní předchůdkyně žalobkyně. Za dobu trvání smlouvy žalovaný neuhradil ničeho. Pro případ, že by soud neměl za prokázaný nárok žalobkyně na zaplacení žalované částky z titulu smlouvy o úvěru, požadovala žalobkyně přiznání žalované částky z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.

2. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni a tím i právní nástupnictví žalobkyně měl soud za prokázané následujícími listinami: Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] učiněným právní předchůdkyní žalobkyně + Podacím lístkem ze dne [datum], Smlouvou o opakovaném postoupení pohledávek ze dne [datum], Seznamem postoupených pohledávek, Dodatkem č. 2 ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně – tzn., že žalobkyni svědčí práva z postoupené pohledávky.

3. Oběma účastníkům bylo doručeno usnesení spolu s výzvou, aby se ve lhůtě 7 dnů od jeho doručení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, současně byli poučeni, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud proto dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání podle § 115a o. s. ř.

4. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, a který je zejména dále popsán níže, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:Odpovědí banky [Anonymizováno] ze dne [datum] měl soud za prokázané, že účet č. [č. účtu] patří žalovanému + Výpisem z běžného účtu žalovaného měl soud za prokázané platby od právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému: [částka] dne [datum], 2.000 Kč dne [datum] a [částka] dne [datum].Úvěrovou smlouvou vztahující se na klienty s trvalým bydlištěm v České republice uzavřené s klientem dne [datum], která nebyla podepsána ani jednou ze smluvních stran, měl soud za prokázaný obsah této listiny, neměl nicméně za prokázané to, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným skutečně došlo k uzavření tvrzené úvěrové smlouvy, neboť listina neobsahuje žádný záznam o tom, že byla žalovaným, byť elektronicky, akceptována.Standardními informacemi o spotřebitelském úvěru a Standardními podmínkami úvěrové smlouvy měl soud za prokázaný obsah těchto listin, neměl však za prokázané to, že žalovaný se s informacemi v nich uvedenými jakkoli seznámil.Listinou „Loan application info“ měl soud za prokázané, že se jedná o interní listinu právní předchůdkyně žalobkyně, z níž vyplývá „výběr“ ve výši [částka] dne [datum] (což odpovídá jedné z plateb, které byly prokazatelně připsány na účet žalovaného).Výpisem z úvěrového účtu měl soud za prokázané výběry, které odpovídají platbám připsaným na účet žalovaného dle výpisu z jeho účtu, současně měl za prokázáno, že žalovaný vrátil [částka].Platebními informacemi měl soud za prokázaný pouze výběr dne [datum] ve výši [částka], další údaje v listině uvedené nebyly pro rozhodnutí věci podstatné.Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] učiněnou zástupcem žalobkyně + Podacím lístkem ze dne [datum] měl soud za prokázané, že žalobkyně před podáním žaloby řádně vyzvala prostřednictvím svého zástupce žalovaného k dobrovolné úhradě dluhu, a že se tato výzva žalovanému dostala do dispozice.

5. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, kdy soud měl za prokázané pouze to, že na účet žalovaného č. [č. účtu] byla poskytnuta částka v celkové výši [částka], a to převodem na tento účet ze strany právní předchůdkyně žalobkyně v období od [datum] do [datum], údajně z titulu výše uvedené smlouvy o úvěru. Soud používá slovo údajně z toho důvodu, že nemá najisto postaveno, že tuto smlouvu o úvěru uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně skutečně žalovaný, neboť úvěrová smlouva nebyla podepsána ani jednou ze smluvních stran a nebyla opatřena ani jiným projevem jejich vůle, která by nasvědčovala tomu, že k uzavření úvěrové smlouvy, byť elektronicky, došlo. Přístupové údaje k účtu mohly být zneužity třetí osobou, jak už se s tím soud ve své praxi opakovaně setkal, například osobou, která s majitelem účtu žije ve stejné domácnosti, stejně tak mohou být zneužity další doklady. Jelikož smlouva o úvěru nebyla žalovaným podepsána, neměl soud za prokázaný ani obsah smlouvy, se kterým žalovaný údajně souhlasil. Soud tak nemá najisto postavené ani to, že žadatelem o úvěr byl skutečně žalovaný a najisto postavené měl pouze, že částka v celkové výši [částka] došla na účet, který byl veden na jméno žalovaného, to znamená, že žalovaný byl prokazatelně majitelem uvedeného účtu č. [č. účtu] v rozhodném období, jak soudu na dotaz sdělila [Anonymizováno]. Jinak řečeno, není jisté, zda a s kým byla smlouva o úvěru uzavřena, ale pouze to, komu byla vyplacena částka [částka]. Dále měl soud za prokázané, že žalovaný vrátil celkem [částka]. Soud tak žalobkyni přiznal podle dále uvedených právních norem pouze jistinu dluhu ve výši [částka], ke které dospěl tak, že od částky, která byla prokazatelně poukázána na účet žalovaného, tj. [částka], odečetl žalovaným uhrazenou částku [částka]. Z přiznané části jistiny soud žalobkyni přiznal také úroky z prodlení v zákonné výši. Částku 9.999 Kč soud žalobkyni přiznal nikoliv z titulu smlouvy o úvěru, ale z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Z výše uvedeného tak vyplývá i to, že ostatní nároky žalobkyní uplatněné, jak jsou vyčísleny ve výroku I tohoto rozsudku, soud jako nedůvodně uplatněné zamítl, neboť vyplývají z neplatné úvěrové smlouvy.

6. Pro úplnost soud dodává, že i pokud by žalobkyně prokázala řádné ověření totožnosti žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy, respektive řádné uzavření úvěrové smlouvy jako takové, na výsledku řízení by to ničeho nezměnilo. Z obsahu spisu je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně neprověřila úvěruschopnost žalovaného, respektive žalobkyně toto neprokázala. Z výpisu řízení EXE a E je zjevné, že proti žalovanému byla v době před údajným uzavřením úvěrové smlouvy zahájena minimálně čtyři exekuční řízení, dvě následovala v roce, kdy údajně došlo k uzavření úvěrové smlouvy a další tři v roce letošním. Již z toho je zřejmé, že žalovaný je notorickým dlužníkem, což mohla právní předchůdkyně žalobkyně snadno zjistit za zanedbatelný poplatek lustrací v Centrální evidenci exekucí. Nadto je z výpisu z účtu žalovaného zřejmé, že neměl žádné pravidelné příjmy, vyjma příjmu z otcovské a příjmu z hazardních her, které nicméně investoval opět pouze do hazardu. Pokud by právní předchůdkyně žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného, nemohla dojít k závěru, že žalovaný je osobou úvěruschopnou. Z výše uvedených důvodů by proto soud smlouvu o úvěru beztak posoudil jako neplatnou podle ust. § 86 odst. 1, odst. 2 a § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve spojení s ust. § 580 odst. 1 a § 588 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

7. Hmotně právní posouzení věci spočívalo v ustanovení § 2991 až § 3005 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) o bezdůvodném obohacení, kdy podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že: „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“. Podle § 2991 odst. 2 o. z., platí, že „Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“

8. Právní posouzení věci ohledně zákonných úroků z prodlení spočívalo v ust. § 1970 o. z., podle kterého platí, že: Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého: Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8. procentních bodů. V této sazbě (dané shora uvedeným prováděcím předpisem) tedy soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení.

9. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.1. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého: Měl-li účastník řízení úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Pro posouzení úspěchu a neúspěchu účastníků řízení soud porovnával předmět řízení – jak byl uveden v žalobě (celkem do dne vyhlášení rozsudku [částka]) a předmět řízení – který zůstal po částečném zamítnutí žaloby (celkem do dne vyhlášení rozsudku [částka]). Přičemž předmětem řízení je vždy souhrn žalovaných částek a příslušenství, tj. zde úroků z prodlení. V daném případě měla žalobkyně úspěch pouze částečný, a to v rozsahu 58,7 %, neúspěch žalobkyně, a tudíž úspěch žalovaného, tak činil 41,3 %. Odečtením úspěchu žalovaného od úspěchu žalobkyně dospěl soud k procentuální výši nákladů řízení, které soud jako oprávněné žalobkyni přiznal ve výši 17,4 %, a to z celkových, tzn. ještě poměrně nesnížených nákladů řízení, které činily [částka], tzn., že soud žalobkyni přiznal na náhradě nákladů řízení částku [částka]. Celkové (tedy ještě poměrně nesnížené) náklady řízení byly tvořeny: zaplaceným soudním poplatkem ze žaloby [částka] dle zákona o soudních poplatcích, odměnou za zastoupení advokátem [částka] za tři úkony právní služby po [částka] dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., třemi paušálními náhradami výdajů po [částka], tj. [částka], dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (soud ohledně nákladů řízení aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu vzhledem k tomu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění jehož tarifní hodnota nepřevyšuje [částka], a úspěšné žalobkyni v něm byla přiznána náhrada nákladů řízení) a 21 % sazbou daně z přidané hodnoty z nákladů zastoupení [částka] dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení zástupci žalobkyně.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací