Výrok
I. Řízení se zastavujeco do nároku č. [hodnota] specifikovaného v bodě 1) žalobního návrhu, tj. co do [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,co do nároku č. [hodnota] specifikovaného v bodě 2) žalobního návrhu, tj. co do [částka],co do nároku č. [hodnota] specifikovaného v bodě 3) žalobního návrhu, tj. co do úroku 58,09 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum].
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni1) [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,2) [částka],3) úrok 20 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], úrok 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka],to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
IV. Žalobkyni se vrací část soudního poplatku ze žaloby [částka].
Odůvodnění
1. V souladu s ustanovením § 157 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) soud vyhotovil tzv. zjednodušený rozsudek, neboť v dané věci se jedná o rozsudek pro zmeškání.
2. Žalobkyně se původně žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni [částka] spolu s úrokem z úvěru a se zákonným úrokem z prodlení ve výši, z částek a za období, jak jsou uvedeny ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku – to vše z titulu „Smlouvy o úvěru č. [hodnota] “, kterou uzavřela žalobkyně se žalovanou dne [datum], na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši [částka]. Žalovaná úvěr vyčerpala, avšak řádně a včas jej nesplatila v dohodnutých splátkách, došlo tak automaticky k zesplatnění celého úvěru ke dni [datum] a žalobkyně vyzvala žalovanou k okamžité úhradě dlužné částky. Dlužná částka [částka] byla dle žaloby tvořena: novou jistinou úvěru [částka], smluvní pokutou [částka] dle bodu 6.1. Smlouvy, náhradou nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2 Smlouvy ve výši [částka] a smluvní pokutou dle bodu 6.5 Smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý nový den prodlení žalované s její úhradou ve výši [částka].
3. Dříve než soud začal jednat ve věci samé, sdělila žalobkyně podáním doručeným soudu dne [datum] (na čl. 17 – 18 spisu), že žalobu bere částečně zpět v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku.Podle § 96 odst. 1, 2 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) může žalobkyně vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení (žalobu), a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popř. v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Jestliže ostatní účastníci řízení se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, rozhodne soud, že zpětvzetí návrhu není účinné. To neplatí, došloli ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu částečně zpět ještě před jednáním, postupoval soud v souladu s ust. § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení částečně zastavil, aniž zjišťoval stanovisko žalované, neboť by byl případný nesouhlas žalované se zpětvzetím neúčinný (§ 96 odst. 4 o. s. ř.).Předmětem řízení po částečném zpětvzetí žaloby a částečném zastavení řízení tak zůstaly nároky žalobkyně uvedené ve výroku II. tohoto rozsudku.
4. Žalované bylo doručeno předvolání k prvému jednání ve věci více než deset dnů přede dnem jeho konání do vlastních rukou, přičemž byla upozorněna, že pokud se k němu bez důvodné a včasné omluvy nedostaví, může být vydán rozsudek pro zmeškání. Žalovaná se přesto bez omluvy k prvému jednání ve věci nedostavila a svou neúčast neomluvila.
5. Žalobkyně, která se dostavila, navrhla vydání rozsudku pro zmeškání. Protože byly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání, soud podle ustanovení § 153b odst. 1 o. s. ř. vydal rozsudek pro zmeškání, kterým žalobě zcela vyhověl, přičemž tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, vzal za nesporná.
6. Závěr o skutkovém stavu plně odpovídá tvrzením žalobkyně, která byla stručně zrekapitulována v odstavci 2. odůvodnění tohoto rozsudku, proto na ně soud ohledně závěru o skutkovém stavu odkazuje. Z obsahu spisu je zřejmé, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru řádně zjišťovala úvěruschopnost žalovaného.
7. Hmotně právní posouzení věci spočívalo v ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku o smlouvě o úvěru. Na smluvní pokutu soud aplikoval ustanovení § 2048 až § 2052 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Ohledně úroků z úvěru soud aplikoval ust. § 122 odst. 4 zák. č. 257/2016, o spotřebitelském úvěru, kterým je omezeno úročení sjednanými úroky z úvěru, pokud jsou vyšší než zákonné úroky z prodlení, pouze na dobu 90 dnů ode dne prodlení. Právní posouzení věci ohledně zákonných úroků z prodlení spočívalo v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
8. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.
9. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého: Měl-li účastník řízení úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Pro posouzení úspěchu a neúspěchu účastníků řízení soud porovnával předmět řízení – jak byl uveden v žalobě (celkem do dne vyhlášení rozsudku [částka]) a předmět řízení – který zůstal po částečném zastavení řízení (celkem do dne vyhlášení rozsudku [částka]). Přičemž předmětem řízení je vždy souhrn žalovaných částek a příslušenství. V daném případě měla žalobkyně úspěch pouze částečný, a to v rozsahu 87,15 %, neúspěch žalobkyně, a tudíž úspěch žalované, tak činil 12,85 %. Odečtením úspěchu žalované od úspěchu žalobkyně dospěl soud k procentuální výši nákladů řízení, které soud jako oprávněné žalobkyni přiznal ve výši 74,3 %, a to z celkových, tzn. ještě poměrně nesnížených nákladů řízení, které činily [částka], tzn., že soud žalobkyni přiznal na náhradě nákladů řízení částku [částka]. Celkové (tedy ještě poměrně nesnížené) náklady řízení [částka] byly tvořeny: zaplaceným soudním poplatkem ze žaloby sníženým v důsledku částečného zpětvzetí žaloby [částka] dle zákona o soudních poplatcích, odměnou za zastoupení advokátem [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] a jeden úkon právní služby [částka] dle § 7 bod 5, § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., přičemž odměnu za další úkon právní služby za podání žalobkyně – doplnění žaloby o tvrzení o prověření úvěruschopnosti žalované a částečné zpětvzetí žaloby soud nepřiznal, neboť tato tvrzení měla být obsažena už v žalobě, a částečné zpětvzetí žaloby bylo důsledkem svobodného rozhodnutí žalobkyně, která se rozhodla požadovat méně, než v původní žalobě, potřebu tohoto úkonu proto zavinila sama žalobkyně, čtyřmi paušálními náhradami po [částka], tj. [částka] dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % sazbou daně z přidané hodnoty z nákladů [částka] dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení zástupci žalobkyně.
10. Po právní moci tohoto rozsudku bude žalobkyni vrácena část soudního poplatku ve výši [částka], a to v souladu s § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť žalobkyně vzala žalobu částečně zpět předtím, než soud ve věci rozhodl, čímž se snížila tarifní hodnota předmětu řízení, o které bylo soudem rozhodováno. Soud proto rozhodl o vrácení poměrné části soudního poplatku, odpovídající rozsahu zpětvzetí žaloby.