32 C 353/2020

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] z důvodu užívání nebytových prostor v budově žalobkyně žalovanou v období od [datum] do [datum] včetně úroku z prodlení z dlužné částky od podání žaloby do zaplacení.

2. Obrana žalované byla s ohledem na výsledek uvedeného řízení vedeného pod sp. zn. [spisová značka] zúžena na tvrzení, že užívá žalovaný prostor jako nájemce na základě nájemní smlouvy ze dne [datum]. V nájemní smlouvě bylo sjednáno nájemné ve výši [částka], které žalovaná žalobkyni řádně uhradila. Dále žalovaná namítala, že žalované nájemné ve výši 115 Kč na m² neodpovídá tržní ceně dané místem a časem. Žalovaná dále vznesla námitku promlčení ve vztahu k nárokům uplatněným žalobkyní, které jsou starší 3 let před podáním žaloby. Žalovaná namítala neexistenci předžalobní výzvy.

3. Soud zjistil následující skutečnosti: Podle § 120 odst. 3 o. s. ř. soud může též vzít za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků.

4. Mezi účastníky bylo nesporné, že prostory, za které je žalováno nájemné, byly vymezeny rozsudkem Okresního soudu v Mostě ze dne [datum] č. j. [spisová značka], kterým byl pravomocně ukončen spor mezi žalobkyní a žalovanou o vyklizení týchž prostor. Tímto rozsudkem byly předmětné prostory vymezeny tak, že se jedná o prostory v budově čp. [Anonymizováno], v obci [adresa], v části [adresa], které se nacházejí jako součást této budovy na st. parcele č. [Anonymizováno], v kat. území [adresa], jmenovitě prostor užívaný s budovou č.p. [Anonymizováno] v obci [adresa], v části [adresa], který je vymezen levou stěnou (při pohledu od vchodu do prodejny žalované), místností č. [hodnota] (prodejna) a místností č. [hodnota] (sklad) a na pravé straně osou čtyř dvojic nosných železobetonových sloupů, přičemž dilatační spára je dána polohou uvedené osy čtyř dvojic sloupů v prvním i ve druhém nadzemním podlaží, včetně konstrukce stropů nad nimi a tato spára prochází až na vnější líc obvodových stěn. Prostor je zaznamenán na nákresech označených č.p. [č.p.] I. NP a č.p. [č.p.] II. NP, kde v prvním nadzemním podlaží je dilatační spára vyznačena červenou čarou, k níž směřují červené šipky, a ve druhém nadzemním podlaží červenou tečkovanou čarou, k níž směřují červené šipky. Oba nákresy jsou nedílnou součástí rozsudku.

5. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaná v žalovaném období od [datum] do [datum] tyto uvedené prostory užívala.

6. Z téhož rozsudku č. j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum], soud zjistil (b. 42 a 51 odůvodnění), že žaloba na vyklizení předmětných prostor žalovanou byla zamítnuta, neboť bylo zjištěno, že sporný prostor sice není stavební součástí budovy čp. [Anonymizováno] ve vlastnictví žalované, a je naopak stavební součástí budovy čp. [Anonymizováno], a to od počátku jeho výstavby, v rámci vzniku budovy čp. [Anonymizováno] jako věci, a žalobkyně jako vlastník budovy čp. [Anonymizováno] je tak jeho vlastníkem, avšak současně bylo zjištěno, že smlouva o nájmu nebytových prostor ze dne [datum] je jak v části sjednaného předmětu nájmu, účelu nájmu a sjednané ceny nájmu, tak i v celém svém zbytku platná a důsledně tomu závazná. Žalobkyně jako vlastník předmětných nebytových prostor se tak dle uvedeného rozsudku musí nadále řídit smlouvou o nájmu nebytových prostor ze dne [datum], uzavřenou předchozím vlastníkem, která jí po koupi nemovitosti nadále zavazuje.

7. Z rozsudku Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] č. j. [spisová značka] soud zjistil, že tento soud jako odvolací potvrdil uvedený rozsudek č. j. [spisová značka].

8. Z usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum] č. j. [spisová značka] soud zjistil, že dovolání žalobkyně proti uvedenému rozsudku Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] bylo odmítnuto. V odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu se mj. uvádí, že „předmětná nájemní smlouva vymezila náležitosti dle § 3 zákona č. 116/1990 Sb. (s výjimkou absentujícího ujednání o úhradě za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním předmětných prostor) dostatečně určitým způsobem (i s ohledem na chování stran po uzavření smlouvy), a je možný takový výklad, který nezakládá neplatnost nájemní smlouvy (jenž má přednost). Zároveň absence ujednání o úhradě za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním předmětných prostor v případě, že taková plnění nebyla poskytována, vadou nájemní smlouvy není. Závěr o (absolutní) neplatnosti předmětné nájemní smlouvy by byl za dané situace (v poměrech projednávané věci) v rozporu se smyslem a účelem ustanovení § 3 zákona č. 116/1990 Sb.“ (viz b. 18 odůvodnění). Rovněž se Nejvyšší soud mj. zabýval výší sjednaného nájemného a dospěl k závěru, že při zohlednění všech okolností předmětné věci nájemné ve výši [částka] ročně žádným „nedostatkem nájemní smlouvy“, jak dovozuje žalobkyně, není (viz b. 17 odůvodnění).

9. Ze smlouvy o nájmu nebytových prostor v [Anonymizováno] uzavřené mezi [právnická osoba]. jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem dne [datum] a plné moci udělené dne [datum] ředitelem společnosti [tituly před jménem] [jméno FO] [jméno FO] soud zjistil, že tato byla sjednána na dobu určitou z účinností od [datum] do [datum] (čl. 5.1. smlouvy) a že bylo sjednáno nájemné dohodou ve výši [částka] ročně (čl. 6.1. smlouvy). Splatnost nájemného byla smluvena vždy do 28. 2. daného roku (čl. 6.2. smlouvy).

10. Z potvrzení banky [Anonymizováno] (transakční historie) soud zjistil, že dne [datum] byla zaúčtována platba nájemného ve výši celkem [částka] s poznámkou „nájemné dle NS z [datum] za [Anonymizováno] “.

11. Z dopisů [tituly před jménem] [jméno FO] za žalující společnost ze dne [datum] a [datum] zástupci žalované soud zjistil, že žalobkyně vyzývá žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení za užívání předmětných prostor ve výši [částka] měsíčně. Mezi účastníky bylo nesporné, že dopis ze dne [datum] byl zástupci žalované doručen.

12. Soud zamítl následující důkazní návrhy: výpisy z katastru nemovitostí pro obec [adresa], Katastrální území [adresa], z listu vlastnictví č. [hodnota] a č. [hodnota] se zakreslením do činných pozemků a staveb, kupní smlouvou mezi žalobkyní a [právnická osoba]., stavební dokumentací k budově čp. [Anonymizováno], ohledáním na místě samém, znaleckým posudkem znalcem z oboru stavebnictví ohledně stavebního přináležení a charakteru předmětné části budovy čp. [Anonymizováno], znaleckým posudkem o obvyklém nájemném za rozhodné období ze srovnatelných nebytových prostor v [Anonymizováno], znaleckým posudkem [tituly před jménem] [adresa] ze dne [datum], úředními plány [Anonymizováno] vypracovanými projektantkou [jméno FO], kolaudačním souhlasem odboru stavebního úřadu [Anonymizováno] ze dne [datum] č. j. [spisová značka], kupní smlouvou ze dne [datum] obsahující geometrický plán pro rozdělení pozemku a vyznačení změny obvodu budovy v katastru nemovitostí – č. plánu [číslo], dražební vyhláškou č. [Anonymizováno] o konání dobrovolné dražby dne [datum], dokladem o platbě nájemného [datum], neboť s ohledem na existenci pravomocného rozhodnutí OS v Mostě o zamítnutí žaloby o vyklizení předmětného nebytového prostoru, kterým je soud ve vztahu k účastníkům řízení vázán, bylo jejich provedení nadbytečné.

13. Návrh na provedení důkazu výpisem z účtu o zaplacení nájemného v únoru 2025 soud zamítl proto, že tento výpis směřoval k prokázání platby nájemného za období, které nebylo žalováno.

14. Návrh na provedení důkazu doručenkou od dopisů ze dne [datum] a [datum] soud zamítl proto, protože účastníci shodně tvrdili, že dopis ze dne [datum] byl zástupci žalované doručen. Doručení dopisu žalované ze dne [datum] pak nebylo s ohledem na doručení dopisu ze dne [datum] právně významné.

15. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutkový závěr: Žalovaná v žalovaném období užívala předmětný nebytový prostor na základě nájemní smlouvy a za jeho užívání zaplatila dne [datum] smluvené nájemné ve výši [částka] ročně.

16. Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem: Podle § 159a odst. 1 o. s. ř. nestanoví-li zákon jinak, je výrok pravomocného rozsudku závazný jen pro účastníky řízení.

17. Podle § 159a odst. 3 o. s. ř. v rozsahu, v jakém je výrok pravomocného rozsudku závazný pro účastníky řízení a popřípadě jiné osoby, je závazný též pro všechny orgány.

18. Podle § 159a odst. 4 o. s. ř. jakmile bylo o věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být v rozsahu závaznosti výroku rozsudku pro účastníky a popřípadě jiné osoby věc projednávána znovu.

19. Soud poukazuje na ustálenou judikaturu NS ohledně závaznosti posouzení předběžné otázky v řízení mezi týmiž účastníky, které předcházelo: 33 Cdo 1074/98, 33 Cdo 1725/2024.

20. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp. zn. 33 Cdo 1074/98 ze dne 27. 10. 1999 uvádí: „V případě zamítavého výroku je však nutno výrok posoudit v souvislosti s odůvodněním rozhodnutí. To má význam jednak z hlediska posouzení překážky věci pravomocně rozhodnuté, jednak z hlediska závěru, zda předběžná otázka ve sporu mezi účastníky byla již závazně pravomocně rozhodnuta. Je tedy třeba dovodit, že i pravomocný rozsudek, kterým byla zamítnuta žaloba, jíž se žalobce domáhal určení vlastnictví k věci, protože soud dospěl k závěru, že žalobce vlastníkem není, je pro účastníky řízení a pro soud závazný, neboť deklaruje neexistenci vlastnického práva žalobce k této věci.

21. K výše uvedenému rozhodnutí se Nejvyšší soud i nadále přiklání, což je zřejmé např. v jeho rozhodnutí ze dne 16. 9. 2024 sp. zn. 33 Cdo 1725/2024.

22. V souladu s § 159a odst. 4 o. s. ř. a výše uvedeným rozhodnutím Nejvyššího soudu při posouzení předběžné otázky existence nájemního vztahu mezi účastníky v žalovaném období vyšel z toho, že tato otázka již byla mezi účastníky závazně pravomocně rozhodnuta. Uvedeným pravomocným rozsudkem [spisová značka] byla sice žaloba na vyklizení žalovaných prostor zamítnuta, avšak proto, že soud dospěl k závěru, že žalované pro užívání prostor svědčí smlouva o nájmu nebytových prostor v [Anonymizováno] uzavřená mezi [právnická osoba]. jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem dne [datum]. V uvedeném rozsudku se soud podrobně zabýval obligatorními náležitostmi této nájemní smlouvy, stejně pak i odvolací a dovolací soud. V souladu s tím, že uvedeným rozsudkem, ač byl jeho výrok zamítavý, bylo deklarováno právo na užívání předmětných prostor mj. v žalovaném období žalovanou na základě předmětné nájemní smlouvy, je uvedený rozsudek pro soud ve smyslu § 159a odst. 3 o. s. ř. závazný.

23. Soud má proto za závazně zjištěné, že mezi účastníky existovala pro žalované období nájemní smlouva uzavřená s právním předchůdcem žalobkyně. Rovněž soud vzal za zjištěné a pro účastníky závazné, že nájemné pro žalované období bylo platně sjednáno právě v uvedené nájemní smlouvě ve výši [částka] ročně se splatností dne 28. 2. daného kalendářního roku.

24. Nájemní vztah mezi účastníky byl tak založen smlouvou, jejíž existence a obsah byly posouzeny podle § 3 z. č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor účinného v době jejího uzavření, podle kterého nájem vzniká na základě písemné nájemní smlouvy, kterou pronajímatel přenechává nájemci za nájemné nebytový prostor do užívání. Nájemní smlouva musí obsahovat předmět a účel nájmu, výši nájemného a úhrady za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním nebytového prostoru nebo způsob jejich určení, a nejde-li o nájem na dobu neurčitou, dobu, na kterou se nájem uzavírá. Jde-li o nájem sjednaný k účelu podnikání, musí nájemní smlouva obsahovat také údaj o předmětu podnikání v provozovně umístěné v pronajatém nebytovém prostoru.

25. Nájemné podle nájemní smlouvy činilo částku [částka] ročně splatnou vždy ke každému 28. 2. daného roku. Bylo-li žalováno za období od [datum] do [datum], bylo prokázáno, že nájemné za roky mj. 2017, 2018, 2019 a 2020 bylo ke dni rozhodnutí soudu v předmětné věci uhrazeno, neboť jej žalobkyně dne [datum] zaplatila.

26. K námitce promlčení vznesené žalovanou k nárokům starším tří let před podáním žaloby soud uvádí následující:

27. Podle § 609 o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

28. Podle § 610 odst. 1 o. z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.

29. Žalovaná vznesla námitku promlčení žalovaného nároku, a proto soud k promlčení přihlédl.

30. Podle § 619 odst. 1 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

31. Podle § 619 odst. 2 o. z. právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

32. Podle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

33. Žalobkyně věděla (musela vědět) o užívání žalovaného prostoru žalovanou od okamžiku nabytí vlastnického práva k nemovitosti, jejíž je žalovaný prostor součástí, tj. od [datum]. Žaloba v předmětné věci byla podána dne [datum]. Pohledávka žalobkyně na zaplacení bezdůvodného obohacení za užívání žalovaného prostoru za období od [datum] do [datum] je proto promlčena. S ohledem na žalobkyní požadovanou výši bezdůvodného obohacení měsíčně v částce [částka] představuje promlčený nárok částku [částka] ([částka] * 2 + [částka] /31 * 9 + [částka] /30 * 29 = [částka]). V rozsahu částky [částka] byla proto žaloba bez dalšího zamítnuta z důvodu promlčení práva žalobkyně na zaplacení této částky.

34. Dále soud v rozsahu žalované částky ve výši [částka] (poměrná část nájemné za rok 2017 za období od [datum] do [datum]) a částky [částka] (splatné nájemné za roky 2018, 2019 a 2020) zamítl proto, že tato částka již byla před rozhodnutím ve věci žalovanou žalobkyni uhrazena.

35. Ve zbývajícím rozsahu soud žalovanou částku ve výši [částka] ([částka] – [částka] – [částka]) včetně úroku z prodlení z této částky zamítl proto, že nárok žalobkyni ve výši tvrzeného bezdůvodného obohacení s ohledem na existenci platné nájemní smlouvy nevznikl.

36. V souladu s tím, že žalovaná zaplatila nájemné za žalované období až dne [datum], byla za období od [datum] do [datum] v prodlení se zaplacením nájemného.

37. Nárok na zaplacení úroku z prodlení se opírá o § 1970 o. z. ve spojení ve spojení s § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

38. Podle § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

39. Žalobkyně se domáhala úroku z prodlení ve výši 8,25 % z dlužné částky ročně, avšak zákonný úrok z prodlení pro nájemné splatné dne [datum] činil v souladu s výše uvedenou zákonnou úpravou 8,05 % dlužné částky ročně. V souladu s tím soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení z dlužného nájemného v roce 2017 splatného dne [datum] pouze ve výši [částka]. Pokud se týká úroku z prodlení za další žalované období, je třeba uvést, že úrok z prodlení v zákonné výši přesahoval požadovanou sazbu 8,25 %, a proto soud přiznal žalobkyní požadovanou sazbu ve výši 8,25 %.

40. Úrok z prodlení z poměrné části nájemného za rok 2017 za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] soud proto přiznal ve výši 8,05 % ročně, ze splatného nájemného za roky 2018, 2019 a 2020 ve výši 8,25 % ročně.

41. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř, podle kterého uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.

42. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 3 o. s. ř., podle kterého i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu.

43. Soud přiznal žalované nárok na plnou náhradu nákladů řízení, neboť měla neúspěch pouze v nepatrné části předmětu řízení. Tyto náklady jsou představovány mimosmluvní odměnou ve výši [částka] za 4 úkony právní služby po [částka] (za převzetí a přípravu zastoupení, písemné vyjádření ve věci ze dne [datum], účast na jednání dne [datum] a [datum].) a za 2 poloviční úkony právní služby po [částka] (písemná vyjádření ve věci ze dne [datum] a ze dne [datum], která jsou obsahově velmi blízká – prakticky totožný čl. II těchto vyjádření, a proto je soud analogicky posoudil jako jednoduché výzvy k plnění) podle § 7 b. 6, §11 odst. 1, 2 písm. h), 3 advokátního tarifu, náhradou hotových výdajů ve výši celkem [částka] (4 režijní paušály po [částka] a 2 režijní paušály po [částka] podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění v době učinění úkonu), náhradou jízdného (cesta osobním automobilem k ústnímu jednání soudu dne [datum] v délce 200 km za cestu [právnická osoba] a zpět) ve výši [částka] v souladu s §13 odst. 5 advokátní tarifu a vyhl. č. 589/2020 Sb., náhradou za promeškaný čas ve výši [částka] (6 promeškaných půlhodin po [částka]) podle §14 odst. 3 advokátní tarifu ve znění v době vykonané cesty, náhradou jízdného (cesta osobním automobilem k ústnímu jednání soudu dne [datum] v délce 200 km za cestu [právnická osoba] a zpět) ve výši [částka] v souladu s §13 odst. 5 advokátní tarifu a vyhl. č. 475/2024 Sb., náhradou za promeškaný čas ve výši [částka] (6 promeškaných půlhodin po [částka]) podle §14 odst. 3 advokátní tarifu ve znění v době vykonané cesty, částkou odpovídající dani z přidané hodnoty ve výši [částka] (§137 odst. 3 o. s. ř.).