Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

32 C 61/2024

Soud: Okresní soud v MostěDatum rozhodnutí: 11. 7. 2024Č. j.: 32 C 61/2024-33Agenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 1. 11. 2024Předmět řízení: <nezadán>ECLI:CZ:OSMO:2024:32.C.61.2024.1
smlouva o úvěrubezdůvodné obohaceníinsolvence
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 19. 11. 2026 máme 605 157 z 615 941 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (61) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žaloba se zamítá co do smluvního úroku [částka], co do zákonného úroku z prodlení 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a co do smluvní pokuty [částka].

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] se zákonným úrokem z prodlení 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení – to vše z titulu „Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] “, která byla údajně uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou dne [datum], na základě které žalobkyně údajně poskytla žalované úvěr ve výši [částka], který měl být poskytnut na dobu neurčitou a měl být splácen měsíčně ve splátce rovnající se minimálně přirostlému úroku za uplynulé období. Žalovaná úvěr údajně vyčerpala, avšak řádně a včas jej nesplácela dohodnutým způsobem, a to ani přes výzvu žalobkyně k okamžitému splacení dlužné částky, žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni [datum]. Dlužná částka ve výši [částka] byla dle žaloby tvořena následujícími položkami: jistinou [částka], smluvním úrokem z úvěru [částka] a smluvní pokutou [částka]. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši za období a z částky, jak je uvedeno výše. Pro případ, že by soud neměl za prokázaný nárok žalobkyně na zaplacení žalované částky z titulu smlouvy o úvěru, požadovala žalobkyně přiznání žalované částky z titulu bezdůvodného obohacení, neboť žalované byla jistina dluhu ve výši [částka] prokazatelně poskytnuta na její bankovní účet v dubnu 2023.

2. Oběma účastníkům bylo doručeno usnesení spolu s výzvou, aby se ve lhůtě 7 dnů od jeho doručení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, současně byli poučeni, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, soud proto dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání podle § 115a o. s. ř.1. Žalobkyně na výzvu soudu doplnila svá žalobní tvrzení, a to v podání doručeném soudu dne [datum], a uvedla, že při posouzení úvěruschopnosti žalované vycházela z dostupných databází, kde žalovanou lustrovala (ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI) – doklady o těchto lustracích soudu předloženy nebyly. Dále žalobkyně vycházela z informací poskytnutých žalovanou, které jsou promítnuty do žádosti o spotřebitelský úvěr, a dalších dokladů, které žalovaná doložila. Žalobkyně k prokázání svých tvrzení předložila soudu listiny, které budou podrobněji rozebrány dále. Žalobkyně dále spočetla disponibilní zůstatek podle zavedeného vzorce a dospěla k závěru, že žalovaná je úvěruschopná.

3. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, a který je zejména popsán v odstavcích dalších, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:Odpovědí ČSOB, a. s., doručenou soudu dne [datum], měl soud za prokázané, že účet č. [č. účtu] patří žalované (na čl. 25) + Výpisem z běžného účtu žalované měl soud za prokázanou platbu od žalobkyně žalované ve výši [částka] dne [datum] (shodně vyplývá také z potvrzení o platbě předloženého žalobkyní).Z potvrzení o platbě ze dne [datum] měl soud za prokázanou platbu ve výši [částka] z účtu žalované na účet žalobkyně.Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] – nepodepsanou žalovanou měl soud za prokázané znění této smlouvy, avšak nikoliv fakt, že smlouvu v této podobě s žalobkyní uzavřela skutečně žalovaná (viz podrobněji následující odstavec odůvodnění).Žádostí o spotřebitelský úvěr č. [hodnota], která je interní listinou žalobkyně, měl soud za prokázané, že žalobkyně disponovala následujícími informacemi o žalované: je rozvedená, žije v pronajatém bytě, má základní vzdělání, její domácnost je tvořena třemi členy, vyživuje dvě nezaopatřené děti, je zaměstnána jako uklízečka s příjmem [částka] měsíčně, její výdaje činní [částka] měsíčně, nemá exekuce, není v insolvenci.Všeobecnými obchodními podmínkami měl soud za prokázané znění těchto podmínek.Zesplatněním spotřebitelského úvěru č. [hodnota] měl soud za prokázané, že žalobkyně zaslala dne [datum] žalované oznámení o zesplatnění úvěru ke dni [datum] na adresu jejího trvalého pobytu.Oboustrannou kopií občanského průkazu žalované měl soud za prokázané, že žalobkyně disponovala prostou kopií tohoto dokladu.Výplatními lístky za měsíc říjen 2022, listopad 2022, prosinec 2022 a leden 2023 měl soud za prokázané, že žalovaná doložila příjem v průměrné výši [částka] čistého měsíčně, v říjnu 2022 pak příjem [částka] čistého měsíčně, tento byl nicméně tvořen odměnami [částka].Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] učiněnou zástupcem žalobkyně + Podacím lístkem ze dne [datum] měl soud za prokázané, že žalobkyně řádně vyzvala žalovanou prostřednictvím svého zástupce k úhradě dluhu před podáním žaloby, a že tato výzva se dostala do dispozice žalované, neboť byla zaslána doporučenou zásilkou na adresu trvalého pobytu žalované.

4. Z výpisu řízení EXE a E soud zjistil, že čtyři měsíce po uzavření úvěrové smlouvy napadlo na soud exekuční řízení proti žalované z titulu neuhrazené nebankovní půjčky.

5. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, kdy soud měl za prokázané pouze to, že na účet žalované č. [č. účtu] byla poskytnuta částka [částka], a to převodem na tento účet dne [datum], údajně z titulu výše uvedené smlouvy o úvěru. Soud používá slovo údajně z toho důvodu, že soud nemá najisto postaveno, že tuto smlouvu o úvěru uzavřela se žalobkyní skutečně žalovaná, neboť přístupové údaje k účtu mohly být zneužity třetí osobou, jak už se s tím soud ve své praxi opakovaně setkal, například osobou, která s majitelem účtu žije ve stejné domácnosti, stejně tak mohou být zneužity další doklady, jako je občanský průkaz, a jak tomu mohlo být i v tomto posuzovaném případě. Smlouva o úvěru nebyla žalovanou podepsána a soud tak neměl za prokázaný ani obsah smlouvy, se kterým žalovaná údajně souhlasila, to že žalobkyně tvrdila, že žalovaná podepsala smlouvu elektronicky, nepovažuje soud za prokázání toho, zda tento úkon – právní jednání, žalovaná skutečně učinila. Soud tak nemá najisto postavené ani to, že žadatelem o úvěr byla skutečně žalovaná a najisto postavené měl pouze, že částka [částka] došla na účet, který byl veden na jméno žalované, to znamená, že žalovaná byla prokazatelně majitelem uvedeného účtu č. [č. účtu] dne [datum], jak soudu na dotaz sdělila ČSOB, a. s. Jinak řečeno, není jisté, zda a s kým byla smlouva o úvěru uzavřena, ale pouze to, komu byla vyplacena částka [částka]. Soud tak žalobkyni přiznal podle dále uvedených právních norem pouze jistinu dluhu ve výši [částka] a z ní zákonné úroky z prodlení v zákonné výši za období od [datum]. Částku 10.000 Kč soud žalobkyni přiznal nikoliv z titulu smlouvy o úvěru, ale z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované. Z výše uvedeného tak vyplývá i to, že ostatní nároky žalobkyní uplatněné, jak jsou vyčísleny ve výroku I tohoto rozsudku, soud jako nedůvodně uplatněné zamítl. Pro úplnost soud nad rámec výše uvedeného odůvodnění dodává, že i pokud by žalobkyně prokázala, že k uzavření úvěrové smlouvy skutečně došlo prostředky komunikace na dálku, na výsledku řízení by to ničeho nezměnilo, neboť z obsahu spisu je zřejmé, že žalovaná v době údajného uzavření smlouvy o úvěru úvěruschopná rozhodně nebyla. Žalobkyně si sice ověřila příjmy žalované, tyto byly nicméně nadhodnoceny důsledkem jednorázového vyššího příjmu. Z výpisu z účtu žalované je zřejmé, že její měsíční výdaje skutečně byly kolem [částka], tedy téměř shodné s jejími příjmy, a těžko lze v této bilanci hledat disponibilní příjem, z nějž by žalovaná byla schopna poskytnutý úvěr splácet. Žalobkyně současně nezjistila, že žalovaná má evidentně jiné nesplacené závazky, které se krátce po údajném uzavření smlouvy o úvěru staly závazky exekučně vymáhanými. Z výše uvedených důvodů by soud proto smlouvu o úvěru beztak posoudil jako neplatnou podle ust. § 86 odst. 1, odst. 2 a § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve spojení s ust. § 580 odst. 1 a § 588 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

6. Hmotně právní posouzení věci spočívalo v ustanovení § 2991 až § 3005 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) o bezdůvodném obohacení, kdy podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že: „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“. Podle § 2991 odst. 2 o. z., platí, že „Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“

7. Právní posouzení věci ohledně úroků z prodlení spočívalo v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku dle kterého: „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“, a to ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu dle kterého: ,,Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.“ Výše repo sazby je soudu známa z jeho činnosti. V této sazbě (dané shora uvedeným prováděcím předpisem) tedy soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení.

8. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

9. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého: Měl-li účastník řízení úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Pro posouzení úspěchu a neúspěchu účastníků řízení soud porovnával předmět řízení – jak byl uveden v žalobě (celkem do dne vyhlášení rozsudku [částka]) a předmět řízení – který zůstal po částečném zamítnutí žaloby (celkem do dne vyhlášení rozsudku [částka]). Přičemž předmětem řízení je vždy souhrn žalovaných částek a příslušenství, tj. zde úroků z prodlení. V daném případě měla žalobkyně úspěch pouze částečný, a to v rozsahu 66,62 %, neúspěch žalobkyně, a tudíž úspěch žalované, tak činil 33,38 %. Odečtením úspěchu žalované od úspěchu žalobkyně dospěl soud k procentuální výši nákladů řízení, které soud jako oprávněné žalobkyni přiznal ve výši 33,24 %, a to z celkových, tzn. ještě poměrně nesnížených nákladů řízení, které činily [částka], tzn., že soud žalobkyni přiznal na náhradě nákladů řízení částku [částka]. Celkové (tedy ještě poměrně nesnížené) náklady řízení byly tvořeny: zaplaceným soudním poplatkem ze žaloby [částka] dle zákona o soudních poplatcích, odměnou za zastoupení advokátem [částka] za tři úkony právní služby po [částka] dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (soud pro určení výše odměny za zastoupení a režijního paušálu použil ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, vzhledem k tomu, že žalobkyně žalobu podala ve formě návrhu podaného na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně toutéž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje [částka] a žalobkyni v tomto řízení byla přiznána náhrada nákladů řízení), třemi paušálními náhradami po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. celkem [částka] a 21 % sazbou daně z přidané hodnoty z nákladů [částka] dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení zástupci žalobkyně.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací