Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka], dále pak úrok z prodlení kapitalizovaný částkou [částka] a úrok z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které žalobkyně požadovala zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši [částka] a úroku ve výši 19,98 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně požadovala zaplacení částky [částka] jako nezaplacenou část půjčky, která byla žalovanému poskytnuta Smlouvou č. [hodnota] ze dne [datum] předchozím věřitelem společností [právnická osoba], s IČ: [IČO], ve výši [částka] (částka [částka] jako dlužná jistina a [částka] jako dlužný poplatek). Uvedla, že oprávnění domáhat se této částky vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] s účinností od [datum], když se stala novým věřitelem žalovaného, a tuto skutečnost mu písemně oznámila spolu s výzvou k zaplacení dlužné částky. Jako příslušenství pohledávky pak žalobkyně požadovala zaplacení smluvního úroku z prodlení ve výši 19,98 % ročně z částky [částka], který kapitalizovala za období od [datum] do [datum] částkou [částka]. Za období od [datum] do zaplacení pak požadovala zaplacení smluvního úroku ve výši 19,98 % ročně z částky [částka]. Povinnost zaplatit smluvní úrok, jak tvrdila žalobkyně, vyplývá z čl. 3 Smluvních podmínek. Zákonný roční úrok z prodlení činící 7,5 % ročně žalobkyně uplatnila z jistiny ve výši [částka] v kapitalizované výši za období od [datum] do [datum] celkem [částka] a dále požadovala zaplacení úroku z prodlení od [datum] do zaplacení.
2. Soud ve věci nenařídil jednání, neboť postupoval v souladu s §115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci neměli námitky proti takovému postupu.
3. Soud učinil následující skutková zjištění. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena dne [datum] Smlouva o půjčce, na základě které byla žalovanému poskytnuta půjčka ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal půjčku vrátit spolu s poplatkem ve výši [částka] v 60 splátkách ve výši [částka], poslední splátkou [částka], když první splátku měla uhradit do sedmi dnů od data uzavření smlouvy a další splátku vždy nejpozději do konce následujícího týdenního (sedmidenního) období. Ustanovení o smluvním úroku je ve Smluvních podmínkách Smlouvy o půjčce, které jsou součástí Smlouvy, ale nejsou žalovanou podepsány. Podle čl. 3 Smluvních podmínek je výpůjční úroková sazba stanovená jako pevná v případě šedesáti splátek ve výši 19,9753 % a ve spojení s čl. 20 lze dovodit, že délka platnosti Smlouvy se prodlužuje do doby úplného zaplacení půjčky. Podle čl. 11 Smluvních podmínek se účastníci dohodli na splatnosti celého zůstatku půjčky v případě, že bude dlužník v prodlení se zaplacením splátky celkové dlužné částky. Tyto skutečnosti soud zjistil z předložené Smlouvy o půjčce a Smluvních podmínek. Předložený přehled plateb pak osvědčuje průběh splácení půjčky.
4. Žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností od [datum] a stala se tak aktivně legitimovanou k podání žaloby (smlouva o postoupení pohledávek a část přílohy č. [hodnota] ke zmíněné smlouvě s uvedením pohledávky za žalovanou).
5. Protože Smlouva o půjčce byla uzavřena dne [datum], vychází právní posouzení nároku žalobkyně na zaplacení požadovaných částek z § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., a tedy právní úpravy účinné do [datum].
6. Žalobkyně má právo na zaplacení částek [částka], protože se jedná o zůstatek z poskytnuté půjčky a poplatku, na kterém se účastníci Smlouvy dohodli (§ 657 zák. č. 40/64 Sb., občanský zákoník, účinný do [datum]). Současně má žalobkyně právo na zaplacení zákonného ročního úroku z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky [částka], který byl za období od [datum] do [datum] kapitalizovaný částkou [částka], a dále má právo na stejný úrok z prodlení od [datum] do zaplacení (§ 1968 ve spojení s ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb. a vl. nař. č. 351/2013 Sb.).
7. Právní předchůdce žalobkyně uzavřel smlouvu o půjčce v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná jednala jako fyzická osoba, jedná se o spotřebitelskou smlouvu podle § 52 a následující o. z. Podle § 52 o. z., spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na jedné straně dodavatel. Dodavatel je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní a jiné podnikatelské činnosti (§ 52 odst. 2 o. z.). Podle § 52 odst. 3 o. z., spotřebitelem je fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání.
8. Z nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3512/11, vyplývá, že „že obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách na rozdíl třeba od obchodních smluv mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Spotřebitelské smlouvy nemohou sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a u kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou.“ Ústavní soud také stanoví, že je třeba mít na paměti „ústavní aspekt materiální rovnosti mezi spotřebitelem a dodavatelem, principy důvěry a poctivosti ve smluvních vztazích. Pokud tak dodavatel nečiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu.“ Soud má za to, že ujednání o smluvním úroku ve smluvních podmínkách, které nejsou spotřebitelem podepsané, takový závěr odůvodňuje. Jde o takové ujednání, které by mělo být součástí uzavřené a podepsané smlouvy o půjčce. Ujednání je součástí smluvních podmínek, na něž je v textu smlouvy samotné pouze poukázáno, je psáno malým písmem. Původní věřitel si tak v právním vztahu nepočínal poctivě a takovému jednání nelze v souladu s výše citovaným nálezem Ústavního soudu přiznat právní ochranu. Soud proto žalobu v části, ve které žalobkyně požadovala zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši [částka] a úroku ve výši 19,98 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítl.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že výši úspěchu a neúspěchu vypočetl ke dni rozhodnutí. Celkové náklady řízení žalobkyně činí [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Podle poměrného úspěchu žalobkyně (celková částka spolu s úrokem a s úrokem z prodlení ke dni [datum] činí [částka], úspěch žalobkyně činí [částka], tedy 54,58 %, a neúspěch [částka], tedy 45,42 %) soud přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ve výši [částka] a splatná je do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.