Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úroky z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
III. Žalobkyni se vrací na soudním poplatku částka [částka].
Odůvodnění
1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř., neboť žalovaná částka nepřevyšuje [částka] po zohlednění toho, že částka [částka] je požadována jako úrok, tedy se nejedná o jistinu.
2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši [částka], poplatky za poskytnutí úvěru [částka], úrok [částka], smluvní pokuta za prodlení za dobu od [datum] do [datum] ve výši [částka] se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] mezi [právnická osoba]., a žalovanou, jíž byl žalované poskytnut úvěr ve výši [částka], který žalovaná řádně a včas neuhradila ani částečně. Úvěruschopnost byla ověřována.
3. V rámci žalobních tvrzení bylo dále uvedeno, že žalovaná pohledávka byla původním věřitelem postoupena žalující straně. V části týkající se postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 o. z., který stanoví, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
4. Žalovaná se přes výzvu nevyjádřila ve věci samé.
5. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě souhlasu účastníků řízení dle § 115a o. s. ř., poté co žalobkyni vyzval k doplnění tvrzení a předložení všech důkazních prostředků k posouzení úvěruschopnosti žalované strany, včetně upozornění na možnost neúspěchu ve sporu v případě nevyhovění výzvě soudu. Zároveň soud účastníky řízení ve výzvě dle § 115a o. s. ř. výslovně poučil o tom, že se bude v rámci rozhodnutí podrobně zabývat posouzením úvěruschopnosti žalované strany. Žalobkyně po tomto poučení neprojevila zájem o nařízení jednání. Níže uvedené posouzení věci tak nemůže být pro žalobkyni překvapivé.
6. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky.
7. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který odpovídá žalobním tvrzením. Žalované byl poskytnut předsmluvní formulář obsahující parametry úvěru. Byla uzavřena úvěrová smlouva dne [datum] mezi [právnická osoba]., a žalovanou, předmětem byl úvěr ve výši [částka] splatný dne [datum] ve výši [částka] (úroky [částka], poplatek za úvěr [částka]), v případě prodlení s úhradou byla v čl. VI sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý den prodlení. Bylo prokázáno čerpání úvěru ve výši [částka] žalovanou, nebyla prokázána žádná úhrada. Žalovaná pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek mezi [právnická osoba]. a [právnická osoba], ze dne [datum] a navazující smlouvy o postoupení pohledávek mezi [právnická osoba], a žalobkyní ze dne [datum] postoupena žalobkyni. Žalované byla zaslána předžalobní upomínka. Co se týče úvěruschopnosti, tak výpis z Kontomatik prokazuje příchozí platby na účet žalované, kdy tato pobírala nejenom mzdu ale i nějaké další platby, zřejmě dávky. Výše příchozích plateb byla jednoznačně přes [částka] měsíčně. Žalovaná dále uvedla, že bydlí ve vlastním domě/bytě, domácnost měla 3 členy, celkové příjmy byly přes [částka]. Nebyly prokázány žádné výdaje za hazard či úvěrová spirála.
8. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:
9. V rámci právního posouzení věci v úvěrové části soud vycházel z § 2395 o. z., který stanoví, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dále dle § 2399 odst. 1 o. z. platí, že úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Zákonná úprava smlouvy o úvěru spočívá na principu smluvní volnosti. V praxi si proto strany závazku mohou dohodnout konkrétní práva a povinnosti, na něž zákon nepamatuje nebo dokonce zákonnou úpravu vyloučit vlastní úpravou smluvní. Bylo tedy prokázáno, že závazek poskytnout úvěr, byl splněn a zároveň bylo prokázáno, že závazek poskytnutý úvěr řádně a včas splatit splněn nebyl a že závazek je splatný.
10. V rámci právního posouzení prodlení soud vycházel z § 1968 o. z., který stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
11. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě a tato jsou zcela v souladu s právní úpravou, vyhověl soud podané žalobě. Úvěruschopnost byla posuzována dostatečně s ohledem výši dlužné částky, žalovaná měla dostatečné příjmy k úhradě. Žalobkyní požadovaná částka je sice vyšší s ohledem na dobu poskytnutí úvěru, ale nejedná se o predátorské navýšení, navíc se jednalo o jednorázové zcela transparentní navýšení explicitně uvedené ve smlouvě. Žalovaná je akceptovala.
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].
13. Soud žalobkyni vrátil dle § 10 odst. 1 zák. č. 549/1991 Sb. přeplatek na soudním poplatku ve výši [částka], neboť tento byl uhrazen v nesprávné výši, když jistinu netvoří [částka] úroků, tedy žalovaná částka je pod [částka]. Soudní poplatek tak dle Položky 2 bodu 1 písm. a) zák. č. 549/1991 Sb. činí [částka] a nikoli uhrazených [částka]. Tento bude vrácen na účet uvedený v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu.
14. Soud účastníkům, resp. zástupcům účastníků, automaticky zašle následně rozhodnutí s vyznačenou doložkou právní moci do datové schránky, mají-li ji zřízenou. Není třeba o to žádat.