Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem ve výši 15,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem v částce [částka] a částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Předmětem řízení jsou dva samostatné nároky žalobkyně na zaplacení částek uvedených ve výroku tohoto rozsudku.
2. První nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši [částka] se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o úvěru č. [IBAN] ze dne [datum] na základě Rámcové smlouvy č. [hodnota] ze dne 22.6.20222, jíž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka], který měl žalovaný hradit v měsíčních splátkách po [částka] měsíčně, smluvní úrok byl 15,9 % ročně. Splátky počínaje [datum] nebyly hrazeny řádně. Úvěr byl pro prodlení ke dni [datum] zesplatněn. K úvěruschopnosti uvedla žalobkyně, že původní úvěr, který byl tímto nahrazen splácel žalovaný po [částka], tento měl splácet po [částka] měsíčně.
3. Druhý nárok je nepovolený debet ve výši [částka] na účtu zřízeném žalovanému na základě uzavřené Rámcové smlouvy č. [hodnota] a Dodatku č. [hodnota] k ní ze dne [datum].
4. Žalovaný se přes výzvu soudu nevyjádřil ve věci samé, k jednání se nedostavil.
5. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky.
6. Obchodní podmínky prokazují, že v části Doručování dokumentů bylo dohodnuto, že dokumenty, které posílá banka doporučeně poštou, jsou doručené nejpozději desátý den po jejich odeslání.
7. Podmínky pro používání úvěru prokazují, že v části Několik bodů k ukončení smlouvy bylo dohodnuto, že v případě prodlení se splácením je možné úvěr zesplatnit okamžitě8. Ceník neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí.9. Dodatek č. [hodnota] k rámcového smlouvě prokazuje, že byl žalovanému zřízen účet č. [hodnota] dne [datum].10. Doklad o načerpání úvěru prokazuje, že byl žalovanému na jeho účet č. [hodnota] vyplacen úvěr ve výši [částka].11. Dodatek č. [hodnota] k rámcové smlouvě prokazuje, že byla uzavřena úvěrová smlouva č. [IBAN] mezi účastníky řízení, předmětem byl úvěr ve výši [částka], který ve výši [částka] slouží k úhradě předchozího úvěru a ve výši [částka] není účelově vázán. Žalovaný se zavázal úvěr splácet ve 120měsíčních splátkách po [částka] měsíčně. Smluvní úrok byl 16,9 % ročně.12. Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru prokazuje, že žalovaný byl seznámen s podmínkami úvěrové smlouvy před jejím uzavřením.13. Přehled plateb a Splátkový kalendář prokazují, že žalovaný neuhradil řádně ani první splátku, uhradil jenom [částka].14. Rámcová smlouva č. [hodnota] byla uzavřena mezi účastníky řízení dne [datum], předmětem bylo poskytování bankovních služeb žalobkyní žalovanému.15. Výpis z běžného účtu žalovaného za dobu od [datum] do [datum] prokazuje konečný zůstatek – [částka].16. Dopis ze dne [datum] žalovanému je zesplatněním úvěru a dluhu na běžném účtu ke dni [datum], dluh měl být uhrazen do [datum]. Součástí je předžalobní upomínka.17. Úvěrová zpráva prokazuje, že žalovaný měl 3 úvěry, v celkové výši [částka], měsíční splátka byla [částka]. Nebyl v prodlení. Dvanáct úvěrů bylo již ukončeno. Neměl další žádosti o úvěry.18. Výpis z účtu žalovaného za dobu od [datum] do [datum] prokazuje, že poklesl žalovanému zůstatek o [částka] na [částka]. Nejsou patrné žádné rizikové platby (hazard, exekuce, další zadlužování). Prokazuje příjem žalovaného z pracovních poměrů nejdřív od [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a později od května 2025 od [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]., příjem byl přes [částka].19. Žalovaný uvedl v žádosti o úvěr, že bydlí v nájmu, má základní vzdělání, žije sám, má jednu vyživovací povinnost, výdaje domácnosti má [částka], splácí [částka]. Příjem má z pracovního poměru [částka].20. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který zcela odpovídá žalobním tvrzením, na která soud v plném rozsahu odkazuje. Tedy došlo k uzavření úvěrové smlouvy, žalovaný úvěr zcela vyčerpal, hradil jej, následně se žalovaný dostal do prodlení, úvěr byl proto zesplatněn ve výši jistiny [částka]. Úvěruschopnost byla posuzována na základě výpisů z běžného účtu žalovaného, které dávaly věrnou představu o jeho příjmech a výdajích. Byl ověřen jeho pracovní poměr a úvěrová angažovanost, vše bez negativních poznatků. Příjmy žalovaného byly dostatečné k úhradě běžných životních nákladů a splácení úvěru, ostatně žalovaný jej delší dobu splácel. Přes zesplatnění úvěru žalovaný k výzvě dluh neuhradil. Žalovanému vznikl nepovolený debetní zůstatek na účtu [částka].21. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:22. V rámci právního posouzení věci v úvěrové části soud vycházel z § 2395 o. z., který stanoví, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dále dle § 2399 odst. 1 o. z. platí, že úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Zákonná úprava smlouvy o úvěru spočívá na principu smluvní volnosti. V praxi si proto strany závazku mohou dohodnout konkrétní práva a povinnosti, na něž zákon nepamatuje nebo dokonce zákonnou úpravu vyloučit vlastní úpravou smluvní. Bylo tedy prokázáno, že závazek poskytnout úvěr, byl splněn a zároveň bylo prokázáno, že závazek poskytnutý úvěr řádně a včas splatit splněn nebyl a že závazek je splatný.23. V rámci právního posouzení věci v části týkající se debetu na běžném účtu soud vycházel § 2662 o. z., který stanoví, že smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Dále dle § § 2665 o. z., který stanoví, že ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. Zákonná úprava smlouvy o běžném účtu spočívá na principu smluvní volnosti. V praxi si proto strany závazku mohou dohodnout konkrétní práva a povinnosti, na něž zákon nepamatuje nebo dokonce zákonnou úpravu vyloučit vlastní úpravou smluvní. Bylo tedy prokázáno, že zřídit a vést účet byl splněn a zároveň bylo prokázáno, že závazek mít na účtu dostatek prostředků nebyl splněn.24. V rámci právního posouzení prodlení soud vycházel z § 1968 o. z., který stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.25. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě a tato jsou zcela v souladu s právní úpravou, vyhověl soud podané žalobě. Úvěruschopnost byla posuzována v dostatečném rozsahu, žalobkyně měla před uzavřením smlouvy přehled o příjmech a výdajích žalovaného, jeho úvěrové angažovanosti. Žalobkyně zohlednila omezení smluvních úroků dle § 122 odst. 4 zák. č. 257/2016 Sb.26. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.27. Soud účastníkům, resp. zástupcům účastníků, automaticky zašle následně rozhodnutí s vyznačenou doložkou právní moci do datové schránky, mají-li ji zřízenou. Není třeba o to žádat.28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a cestovného [částka] (cesta z [adresa] a zpět 2x 45 km, náklady na 1 km jsou [částka] a sestávají z amortizace a ceny paliva a 2x [částka] ztráty na cestě). Jiné náklady žalobkyně nepožadovala.