Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] a dále úrok 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 15 % ročně, kapitalizovaný úrok ve výši [částka], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka], to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Podle jejího tvrzení vedla žalobkyně na základě žádosti o založení osobního účtu ze dne [datum] pro žalovaného běžný účet č. [č. účtu]. Na základě smlouvy o povoleném přečerpání běžného účtu č. [Anonymizováno] ze dne [datum] umožnila žalobkyně žalovanému přečerpat běžný účet až do výše úvěrového limitu [částka]. Poskytnuté přečerpané prostředky byly úročeny úrokovou sazbou ve výši 18,90 %. Vzhledem k tomu, že se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou dlužných částek, přistoupila žalobkyně ke dni [datum] k zesplatnění celé své pohledávky vůči žalovanému. I po datu zesplatnění provedl žalovaný částečné úhrady, a to v takovém rozsahu, že ke dni [datum] dlužil částku [Anonymizováno] [Anonymizováno],[Anonymizováno] na jistině, částku[Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno],[Anonymizováno] jako kapitalizovaný běžný úrok, částku [částka] jako kapitalizovaný úrok z prodlení a zároveň částku [částka], která představovala dlužné poplatky vzniklé v souladu se sazebníkem poplatků.
2. Žalovaný k žalobě uvedl, že se žaloba nezakládá na pravdě, jelikož všechny své závazky vůči bance uhradil.
3. Ve věci bylo následně provedeno dokazování, a to prostřednictvím listinných důkazů.
4. Z žádosti o založení osobního účtu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně zřídila pro žalovaného účet.
5. Ze smlouvy o kontokorentu ze dne [datum], č. [Anonymizováno] bylo zjištěno, že žalobkyně umožnila žalovanému přečerpat účet č. [č. účtu] až do výše limitu [částka]. Výše úrokové sazby činila 18,90 %. Žalovaný byl povinen splácet kontokorent převodem peněžních prostředků na svůj účet a to tak, že nejméně jednou za 6 měsíců byl povinen splatit celý úvěr.
6. Z historie účtu žalovaného plyne, že konečná nesplacená jistina kontokorentu činila [částka] s tím, že poslední úhrada ze strany žalovaného proběhla dne [datum].
7. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] (včetně poštovního podacího archu) bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván žalobkyní k úhradě dlužné částky.
8. Z oznámení o využití oprávnění ze dne [datum] (včetně dodejky) plyne, že žalobkyně zesplatnila dluh žalovaného ke dni [datum].
9. Ze stavu dlužné jistiny a příslušenství na účtu žalovaného plyne, že poslední úhrada dlužné částky proběhla ze strany žalovaného dne [datum]. Zbývající dlužná jistina kontokorentu činí [částka].
10. Z tabulky čerpání rovněž plyne, že poslední splátka ze strany žalovaného proběhla dne [datum], a to splátka ve výši [částka]. Zbývající dlužná jistina činila [částka].
11. Z historie účtu č. [č. účtu] plynou pohyby na tomto účtu za období od [datum] do [datum].
12. Z informací z [právnická osoba] plynou údaje o úvěrové historii žalovaného.
13. Z žádosti o výplatu dávky z doplňkového penzijního spoření ze dne [datum] plyne, že žalovaný požádal o výplatu odbytného z tohoto spoření. Výplatu odbytného požadoval na účet č. [č. účtu].
14. Ze smlouvy o poštovním účtu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně zřídila žalovanému účet č. [č. účtu].
15. Z dokladu o vkladu ze dne [datum] plyne, že žalovaný tohoto dne vložil částku [částka] ve prospěch účtu č. , č. účtu16. Z ostatních, před soudem provedených důkazů, soud nezjistil žádnou skutečnost, potřebnou pro rozhodnutí ve věci.17. Soud zároveň zamítl návrh žalovaného na provedení důkazu stvrzenkami z platebních terminálů. Žalovaný žádným způsobem netvrdil, jakým způsobem mají které konkrétní stvrzenky prokázat skutečnost, že po žalobkyní tvrzeném datu poslední platby, tedy [datum], uhradil své závazky vůči žalobkyni.18. Na základě provedených důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o zřízení účtu č. [č. účtu] a dále dne [datum] smlouvu o kontokorentu č. [Anonymizováno], na jejímž základě umožnila žalovanému účet přečerpat do výše úvěrového limitu ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal úvěr v plném rozsahu splatit alespoň jednou za 6 měsíců s tím, že úroková sazba bude činit 18,90 %. Žalovaný uhradil poslední splátku dne [datum] s tím, že zbývající neuhrazená jistina činila [částka]. Nebylo prokázáno, že by po tomto datu žalovaný provedl jakoukoliv platbu ve prospěch účtu č. [č. účtu]. Zbylou část úvěru žalovaný žádným způsobem neuhradil. Úvěruschopnost žalovaného žalobkyně posoudila zejména na základě výpisu z jeho účtu.19. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po stránce právní.20. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“) tento zákon zpracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.21. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.22. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.23. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.24. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.25. Na základě zjištěného skutkového stavu a s odkazem na citovaná zákonná ustanovení soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, jelikož se žalobkyni předloženými důkazy podařilo prokázat, že na základě uzavřené smlouvy o kontokorentu podle § 2395 o. z. poskytla žalovanému plnění, a tím splnila svou smluvní povinnost. Naopak žalovaný svou smluvní povinnost nesplnil, když nevrátil úvěr řádně a včas, a to ani po zesplatnění úvěru žalobkyní a jejích opakovaných výzvách. Z důvodu prodlení žalovaného přiznal soud žalobkyni též nárok na zaplacení smluvních a zákonných úroků z prodlení. Ohledně posuzování úvěruschopnosti soud dospěl k závěru, že žalobkyně měla dostatečné informace o příjmech a výdajích žalovaného k tomu, aby mohla řádně posoudit její úvěruschopnost.26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, vůči žalované nárok na náhradu nákladů řízení. Jelikož řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru opakovaně uplatněném žalobkyní v obdobných věcech, ve kterých se jednotlivé žaloby liší pouze označením žalovaných, číslem smlouvy a údaji o výši dluhu určil soud výši nákladů podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), ve znění do [datum].27. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a nákladů za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 písm. c) bod 1. a. t. z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení, z částky [částka] za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé, včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. Žalobkyni náleží také náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Celkem tak žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení ve výši [částka].