Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] a dále zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 12 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] (dále jen ,,právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalovanému poskytla dne [datum] úvěr ve výši [částka]. Pohledávka za žalovaným byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek na žalobkyni. Jelikož smlouvu o úvěru není žalobkyně schopna doložit, požaduje částku [částka] z titulu bezdůvodného obohacení. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z dlužné částky od [datum] do zaplacení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení zůstal zcela pasivní.
3. Vzhledem k tomu, že v dané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud v souladu s § 115a, zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen „o.s.ř.“), rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání, když se žalobkyně ani žalovaný na výzvu soudu podle § 101 odst. 4 o.s.ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřili, proto soud předpokládá, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemají námitek.
4. Soud na základě předložených listin zjistil ve věci následující skutkový stav:
5. Potvrzení o provedené platbě prokazuje, že byla z účtu právní předchůdkyně žalobkyně na účet č. [č. účtu] poukázána dne , datum[částka] částka, .
6. Ze zprávy [právnická osoba]., vyplývá, že majitelem účtu č. [č. účtu] byl v době poskytnutí peněz právní předchůdkyní žalobkyně žalovaný.
7. Ze smlouvy o postoupení pohledávky bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným přešla dne [datum] na společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba]., a dne [datum] na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum], jak je doloženo poštovním podacím lístkem.
8. Z předžalobní výzvy k úhradě ze dne [datum] (včetně poštovního podacího lístku ze dne [datum]) vyplývá, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky ve lhůtě do 3 dnů od doručení předžalobní upomínky.
9. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neprokázala, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně úvěrovou smlouvu, posoudil soud vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným jako vztah z bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), kdy byla právní předchůdkyní žalobkyně bez právního důvodu přenechána žalovanému finanční částka [částka]. Majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, je žalovaný povinen vydat. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek dle § 1879 o.z.
10. Jelikož splatnost bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena (§ 1958 odst. 2 o.z.), může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu. O vrácení dlužné částky byl žalovaný vyzván ve lhůtě 3 dnů od doručení výzvy (§ 1958 o.z.). Dle § 573 o.z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná prostřednictvím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. K poštovní přepravě byla předžalobní výzva předána dne [datum]. Třetí pracovní den, tj. v pondělí [datum], se zásilka považuje za doručenou. Lhůta 3 dnů k úhradě žalovanému uplynula ve čtvrtek dne [datum], následujícího dne je žalovaný s plněním v prodlení a od tohoto dne je žalobkyně oprávněna požadovat zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění k prvnímu dni prodlení. Žalobkyně však požadovala přiznat úrok z prodlení až od [datum].
11. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, soud žalobě zcela vyhověl (viz výrok I. rozsudku).
12. O náhradě nákladů řízení ve výroku II. soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva v plné výši. Jelikož řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní v obdobných věcech, kdy se jednotlivé žaloby liší pouze označením žalovaných, číslem smlouvy a údaji o výši dluhu, byly náklady řízení stanoveny dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném k datu provedení právního úkonu, advokátního tarifu. Náklady žalobkyně tvoří odměna za zastupování za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva) ve výši 3x [částka], tj. celkem [částka], náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, tj. [částka], náhrada za 21% daň z přidané hodnoty ve výši [částka] a zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], tj. celkem [částka].
13. Soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud s ohledem na charakter uložených povinností třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.