Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

50 C 124/2026

Soud: Okresní soud v MostěDatum rozhodnutí: 16. 9. 2026Č. j.: 50 C 124/2026-41Soudce: Mgr. Marian HeresAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 18. 11. 2026Předmět řízení: 84 133,90 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSMO:2026:50.C.124.2026.1
neplatnost právního jednánínáklady řízenípostoupení smlouvyvzájemné plněníbezdůvodné obohaceníinsolvencedokazovánísmlouva o úvěrunáhrada nákladůsmlouva nájemnípostoupení pohledávky
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 21. 11. 2026 máme 605 660 z 616 458 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (103) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. V části požadující zaplatit [částka] a dále zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 12,750 %, zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 12,750 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 12,750 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 12,750 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 12,750 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 12,750 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 12,750 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 12,750 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 12,750 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 12,750 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 12,000 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum], doplněnou ze dne [datum], domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba]. (dále jen, právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela dne [datum] se žalovaným smlouvu ke službě [Anonymizováno] [Anonymizováno], na jejímž základě zřídila žalovanému [Anonymizováno] [Anonymizováno], prostřednictvím kterého měl žalovaný možnost realizovat platby za zboží a služby. Registrace ke službě probíhá prostřednictvím webových stránek společnosti [Anonymizováno] nebo prostřednictvím aplikace [Anonymizováno]. V rámci této registrace probíhá ověření úvěruschopnosti žadatele o úvěr a ověření jeho identity. Žalovaný prostřednictvím [Anonymizováno] [Anonymizováno] prováděl nákupy ve výši úvěrového limitu prostřednictvím [Anonymizováno] [Anonymizováno] nebo pomocí platební metody v partnerských e-shopech. Tyto nákupy mohl žalovaný provádět v každém měsíci s tím, že poté byl povinen poskytnuté částky zaplatit v měsíčních splátkách minimálně 10 % měsíčně z poskytnuté výše poskytnutých prostředků. Žalovanému byly právní předchůdkyní žalobkyně předloženy vyúčtování za příslušné měsíce, ovšem ze strany žalovaného nebyly zcela uhrazeny. K uzavření smlouvy o úvěru došlo po řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Pohledávka za žalovaným byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek žalobkyni. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši [částka], poplatků ve výši [částka], smluvní pokuty ve výši [částka], poplatků z prodlení ve výši [částka] a nákladů na vymáhání pohledávky ve výši [částka]. Dále žalobkyně požadovala uhrazení zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % z jednotlivých dlužných splátek.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení zůstal zcela pasivní.

3. Na základě listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:

4. Ze Smlouvy ke službě [Anonymizováno] [Anonymizováno], která byla uzavřena elektronicky mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba]. a žalovaným dne [datum], soud zjistil, že jejím předmětem je závazek společnosti [Anonymizováno] zřídit zdarma a bez poplatků žalovanému službu [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], kde bude moci žalovaný disponovat s přiděleným finančním limitem, který se odvíjí od vyhodnocení jeho úvěruschopnosti a doložení příjmů. Finanční limit může být postupně navyšován dle vyhodnocení úvěruschopnosti klienta. Výše úrokové sazby a RPSN je uvedena v Obchodních podmínkách. Z předložených Všeobecných obchodních podmínek [právnická osoba]. soud zjistil, že ohledně podrobností o jednotlivých tarifech je uveden odkaz na příslušnou stránku ev. emailové spojení.

5. Ze smlouvy o splátkovém limitu, která byla uzavřena elektronicky mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba]. a žalovaným prostřednictvím SMS kódu dne [datum], soud zjistil, že jejím předmětem bylo poskytnutí úvěru ze strany původní žalobkyně žalované, a to s úvěrovým rámcem ve výši [částka] na dobu neurčitou. Úroková sazba byla dohodnuta ve výši 27,5 % ročně, celkem Celková částka k zaplacení byla [částka] jistiny a [částka] úroku. Splácení bylo dohodnuto v pravidelných měsíčních splátkách včetně úroků dle dohody. Ve smlouvě byl dohodnut v případě prodlení nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši spolu se smluvní pokutou ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Dále byla dohodnuta výše poplatků za účelně vynaložené náklady v souvislosti s vymáháním odstupňovaně od prodlení v délce 5 až 30 dnů prodlení.

6. Ze smlouvy o splátkovém limitu, která byla uzavřena elektronicky mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba]. a žalovaným dne [datum], soud zjistil, že jejím předmětem bylo poskytnutí úvěru ze strany původní žalobkyně žalované, a to s úvěrovým rámcem ve výši [částka] na dobu neurčitou. Úroková sazba byla dohodnuta ve výši 27,5 % ročně, celkem Celková částka k zaplacení byla [částka] jistiny a [částka] úroku. Splácení bylo dohodnuto v pravidelných měsíčních splátkách včetně úroků dle dohody. Ve smlouvě byl dohodnut v případě prodlení nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši spolu se smluvní pokutou ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Dále byla dohodnuta výše poplatků za účelně vynaložené náklady v souvislosti s vymáháním odstupňovaně od prodlení v délce 5 až 30 dnů prodlení.

7. Ze smlouvy o splátkovém limitu, která byla uzavřena elektronicky mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba]. a žalovaným dne [datum], soud zjistil, že jejím předmětem bylo poskytnutí úvěru ze strany původní žalobkyně žalované, a to s úvěrovým rámcem ve výši [částka] na dobu neurčitou. Úroková sazba byla dohodnuta ve výši 12,1 % ročně, celkem Celková částka k zaplacení byla [částka] jistiny a [částka] úroku. Splácení bylo dohodnuto v pravidelných měsíčních splátkách včetně úroků dle dohody. Ve smlouvě byl dohodnut v případě prodlení nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši spolu se smluvní pokutou ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Dále byla dohodnuta výše poplatků za účelně vynaložené náklady v souvislosti s vymáháním odstupňovaně od prodlení v délce 5 až 30 dnů prodlení.

8. Ze 42 příloh ke smlouvě o splátkovém limitu, soud zjistil, že žalovaný čerpal z úvěrového rámce postupně částky v různé výši a každou z těchto příloh bylo dohodnuto splácení příslušné dlužné částky spolu s uvedením úrokové sazby po dobu splácení. Splátky byly dohodnuty měsíčně v počtu 12 splátek.

9. Z vyúčtování za měsíce únor 2024 až prosinec 2024, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vystavila žalovanému vyúčtování za platby za zboží a služby uskutečněné v uvedeném období, přičemž celková dlužná částka činila [částka]. Z předložených vyúčtování vyplývá, že žalovanému byly poskytnuty finanční prostředky v celkové výši [částka] a žalovaný splatil celkem [částka].

10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], seznamu postupovaných pohledávek a potvrzení o zaplacení ceny za postoupení pohledávek, soud zjistil, že pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem ze dne [datum], jak je doloženo poštovním podacím lístkem ze dne [datum], který zároveň obsahoval předžalobní výzvu.

11. Ze zbylých ve věci provedených důkazů (Change upgrade request“ a „Select bank transaction log to view“, Předschválená půjčka na kliknutí [částka] z roku 2017) nebyly zjištěny žádné skutečnost potřebné pro rozhodnutí ve věci.

12. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen,, o.z.“), neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po [datum]).

13. Dle § 580 odst. 1 o.z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

14. Dle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Dle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Dle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

19. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

20. Dle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

21. Dle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

22. Dle § 87 odst. 1 věta první a třetí a odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

23. Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedenou právní úpravu, za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným jako spotřebitelem uzavřela smlouvu o zřízení služby Twisto účet, na základě, které byly žalovanému postupně poskytovány spotřebitelské úvěry až do výše, ve smlouvě uvedeného úvěrového limitu. Na základě nejpozději uzavřené smlouvy byl dohodnut úvěrový limit do výše [částka]. Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně úvěry vrátit spolu se smluvním úrokem prostřednictvím pravidelných splátek v dohodnuté době. Žalovaný na úvěr uhradil částku celkem [částka], a to za období od února do prosince 2024. Za uvedené období mu byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně poskytnuta částka celkem [částka]. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávky.

24. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne [datum] ve věci sp. zn. C-679/18 zaujal stanovisko, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

25. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum] věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze [právnická osoba]), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

26. Byť shora uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu odkazuje na starý zákon o spotřebitelském úvěru, tak soud je toho názoru, že není sebemenší důvod nepostupovat obdobně i podle nového zákona o spotřebitelském úvěru.

27. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve.

28. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že žalovaný nemusel neplatnost smluv o úvěru namítat, naopak soud byl povinen k ní přihlédnout z úřední povinnosti. Podstatné je, že úvěruschopnost nebyla právní předchůdkyní žalobkyně řádně posouzena před poskytnutím úvěru žalované. Žalobkyně se v žalobě u posouzení úvěryschopnosti žalovaného omezila na sdělení, že právní předchůdkyně žalobkyně provedla u žalovaného lustraci ve veřejných databázích a vycházela z tvrzení žalovaného. Žalobkyně, ačkoliv byla soudem vyzvána nepředložila soudu žádný důkaz o tom, že se právní předchůdkyně žalobkyně skutečně zabývala řádným zjišťováním majetkových poměrů žalovaného včetně jeho výdajů, neboť soudu nedoložila žádné doklady o příjmech žalovaného, ani žádné doklady o výdajích žalovaného (např. nájemní smlouvu, SIPO, výpis z běžného účtu apod.). Pokud předložila výpisy plateb, pak tyto byly z účtu, který nebyl žalovaného. Pokud byl předložen odkaz na účet žalovaného, jednalo se o sken pouze úvodní stránky z elektronického bankovnictví s uvedením nulového zůstatku. To pouze pro období předcházející uzavření smlouvy o zřízení služby [Anonymizováno] v roce 2017. Žalobou vymezené období trvání smluvního vztahu, za které vznikl dluh žalovaného, je pak vymezeno od února 2024 do prosince 2024. Tomu by odpovídala uzavřená smlouva o splátkovém limitu ze dne [datum] na limit ve výši [částka]. Jedná se však o samostatnou smlouvu o úvěru, kdy je dána povinnost poskytovatele před jejím uzavřením ověřit úvěruschopnost žadatele o úvěr. Posuzování úvěruschopnosti žalované před uzavřením této smlouvy však nebyla doložena vůbec, je zřejmé, že právní předchůdkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením prvotní smlouvy o zřízení [Anonymizováno] [Anonymizováno] v roce 2017. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného tak podle soudu s ohledem na zjištěné okolnosti nebylo provedeno v souladu se shora citovaným ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru ani s uvedenou judikaturou, natož s odbornou péčí.

29. Jelikož soud shledal smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou, představuje částka v celkové výši [částka] poskytnutá žalovanému bezdůvodné obohacení, které je žalovaný dle § 2991 o.z. a § 2993 o.z. povinen vrátit žalobkyni. Z předložených důkazů je prokázáno, že žalovaný uhradil částku [částka]. Žalovaný je tak povinen žalobkyni vrátit částku ve výši [částka] (viz výrok I).

30. Soud žalobkyni nepřiznal nárok na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky ve smyslu § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť v řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti, z nichž by byl zřejmý okamžik vzniku prodlení žalovaného. Dle rozsudku NS ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). S ohledem na skutečnost, že žalovaný neuvedl žádná tvrzení, ze kterých by soud mohl stanovit míru možných splátek vymáhané pohledávky, určil dobu splatnosti od právní moci tohoto rozhodnutí v souladu s ustanovením § 160 o.s.ř., jako třídenní. S ohledem na novou dobu splatnosti určenou soudem, se nemohl žalovaný dostat do prodlení, proto soud nepřiznal zákonný úrok z prodlení, za dobu předcházející.

31. V části požadující zaplacení zbývající jistiny, poplatků, smluvního a zákonného úroku z prodlení soud žalobu z výše popsaných důvodů zamítnul (výrok II).

32. O náhradě nákladů řízení (viz výrok III.) rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 23,87 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 61,94 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 38,06 %). Celkové náklady řízení byly stanoveny dle § 14b odst. 1. písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Náklady žalobkyně tvoří odměna za zastupování za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva, zastoupení při jednání dne [datum]) 4 x [částka], tj. celkem [částka], náhrada hotových výdajů za 4 úkony právní služby po [částka] dle §13 odst. 4, tj. [částka], 21 % daň z přidané hodnoty z nákladu zastoupení ve výši [částka] a zaplacený soudní poplatek ve výši [částka]. Soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací