Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

50 C 154/2024

Soud: Okresní soud v MostěDatum rozhodnutí: 11. 12. 2024Č. j.: 50 C 154/2024-60Samosoudce: Mgr. Marian HeresAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 18. 2. 2025Předmět řízení: 35 254 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSMO:2024:50.C.154.2024.1
vzájemné plněnísmlouva o úvěruneplatnost právního jednáníinsolvencebezdůvodné obohacení
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 16. 11. 2026 máme 604 705 z 615 476 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (190) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka] splatných vždy do každého posledního dne kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozhodnutí, a to pod ztrátou výhody splátek.

II. V části požadující zaplatit částku [částka] a dále úrok 28,17 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], úrok 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 14,75 % ročně, částku [částka], částku [částka], částku [částka], částku [částka], to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, se žaloba zamítá.

III. Žalobkyni soud neukládá povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhala na žalované zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně se žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši [částka] tak, že částku [částka] převedla na účet žalované a částka [částka] byla převedena na účet zprostředkovatele úvěru. Žalovaná se zavázala žalobkyni vrátit úvěr spolu se smluvním úrokem prostřednictvím 25 pravidelných měsíčních splátek ve výši [částka], splatných ke každému 20. dni v měsíci, počínaje [datum]. Žalovaná na úvěr částečně ničeho neplnila. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve zbývající výši [částka], smluvních úroků v kapitalizované výši ke dni podání žaloby [částka], nákladů na upomínání ve výši [částka], smluvních pokut ve výši [částka] a ve výši [částka]. Žalobkyně dále požadovala uhradit smluvní úrok ode dne [datum] do [datum] ve výši 28,17 % ročně a od [datum] do zaplacení ve výši 14,75% ročně a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. K uzavření smlouvy o úvěru došlo po řádném posouzení úvěryschopnosti žalované. K otázce posouzení schopnosti žalované jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr ve smyslu ustanovení § 86 a 87 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru účinného od [datum] (dále i jen ZoSÚ) žalobkyně uvedla, že v dané věci předmětný spotřebitelský úvěr byl dle smlouvy ze dne [datum] uzavřen s účinností ode dne [datum], kdy úvěr byl žalované schválen (Smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota]) předložila žalobkyně k důkazu listiny, které byly použity v rámci posouzení úvěruschopnosti žalované, kdy žalovaná žalobkyni prokázala, že její příjmy jsou dostačující a úvěr ze Smlouvy o úvěru je schopna řádně splácet, přičemž uvedené údaje žalovanou žalobkyně zkoumala a tel. ověřovala, kdy si vyžádala výplatní pásky za dva kalendářní měsíce 11/2023, 12/2023 kdy za 11/2023 činila čistá mzda žalované [částka] (po odečtení zálohy ve výši [částka] dobírala žalovaná částku ve výši [částka], jež jí byla zaslána na její účet a za kalendářní měsíc 12/2023 činila čistá mzda žalované [částka], jež jí byla zaslána na její účet, kdy průměr z příjmů žalované, jež jí byly zaslány na účet činí částku [částka], kdy za měsíční průměr mzdy žalobkyně u žalované považoval měsíční průměr ve výši nad [částka]. Žalobkyně v rámci posouzení úvěruschopnosti, které provedla s odbornou péčí, dospěla k závěru, že celkovou výši spotřebitelského úvěru v částce [částka] při dohodnuté měsíční splátce [částka] je možné žalované v rámci spotřebitelského úvěru poskytnout, neboť z dokladů, které si žalobkyně pro posouzení úvěruschopnosti opatřila, žalobkyni vycházelo, že danou měsíční splátku ve výši [částka] bude žalovaná schopna žalobkyni řádně splácet, kdy se jednalo zejména o následující doklady a výsledky šetření žalobkyně: dvě výplatní pásky žalované za kal. měsíci 11/2023, 12/2023, negativní výpis žalované z centrální evidence exekucí ze dne [datum], negativní výpis žalované z insolvenčního rejstříku ze dne [datum], čestné prohlášení žalované ohledně jejích závazků ze dne 11. 1 .2024, čestné prohlášení žalované o výdajích a příjmech ze dne [datum], Prohlášení partnera– [jméno FO], nar. [datum], [adresa], informativní výpis z katastru nemovitostí, kdy partner žalované je vlastníkem byt. jednotky č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] v kat. území [jméno FO], žalovaná ke dni uzavření Smlouvy o úvěru neměla žádnou vyživovací povinnost. Posouzení nákladů na bydlení žalované ze strany žalobkyně, kdy žalobkyně ke dni uzavření Smlouvy o úvěru vycházela i z normativních nákladů na bydlení pro nájemní bydlení, kde jsou částky na bydlení vyšší než u bydlení tzv. „u partnera“, kdy dle § 26 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 117/1995Sb. o státní sociální podpoře v roce 2023 v obci [adresa] (s počtem obyvatel 65 000) byly normativní náklady na nájemní bydlení jedné osoby dány částkou [částka], výši existenčního a životního minima na jednotlivce, kdy jeho výše životního minima dle zákona č. 110/2006 Sb., včetně nařízení vlády č. 436/2022Sb., kde dni uzavření Smlouvy o úvěru činila částku [částka] a výše existenčního minima částku [částka], jakož i s přihlédnutím k průměrným výdajům obyvatelstva v roce 2016, a to zejména ze statistky rodinných účtů za rok 2016 (aktuální výdaje za rok 2017-2024 [právnická osoba] ([Anonymizováno]) nebyly zveřejněny) a jakož i časových řad výdajů na konečnou spotřebu domácností [Anonymizováno] za rok 2016-2022, kdy tyto jsou pro srovnání přikládány, kdy pro rok 2023 a tedy ani pro 2024 nebyl údaj [Anonymizováno] ke dni uzavření Smlouvy o úvěru ještě uveřejněn. Žalobkyně v rámci posouzení úvěruschopnosti, poskytnuté údaje telefonicky ověřovala, kdy prověřovala i údaje v databázi centrální evidence exekucí, databázi insolvenčního rejstříku, databáze katastru nemovitostí, kdy o tomto posouzení úvěruschopnosti byl žalobkyní učiněn písemný zápis, přičemž žalobkyně v rámci posouzení úvěruschopnosti žalované dospěla závěru, že žalovaná je schopna spotřebitelský úvěr dle Smlouvy o úvěru v pravidelných splátkách ve výši [částka] měsíčně žalobci řádně splácet, kdy jí po odečtení běžných výdajů (životního minima [částka] a nákladů na bydlení výši [částka]) zbyde částka [částka] měsíčně (tj. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] -[Anonymizováno] [Anonymizováno]), ze které je žalovaná schopna hradit žalobci měsíčně splátku [částka] a zároveň je i schopna hradit měsíčně splátku úvěru a to ve výši [částka] u [právnická osoba]. (tj. [Anonymizováno] -[Anonymizováno] -[Anonymizováno]), kdy žalované zbyde částka [částka] měsíčně.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila, s touto nesouhlasila uplatněný nárok neuznala. Uvedla, že na úvěr ke dni [datum] zaplatila částku [částka], dne [datum] pak uhradila částku [částka]. Uvedla, že není prokázáno uzavření samotné smlouvy o úvěru. Tato byla uzavírána prostředky komunikace na dálku, není zřejmé, že to byla žalovaná, kdo smlouvu podepsala a přistoupila tak ke smluvním podmínkám ve smlouvě obsažených. Dále uvedla, že v době uzavírání úvěrové smlouvy měla již uzavřeno několik úvěrových smluv, o nichž ztratila již přehled, dostala se do komplikované finanční situace, a pokud by žalobkyně řádně prověřovala její úvěruschopnost, nedostala by se do této situace a úvěr by jí neposkytla. Pokud se týká tvrzeného čestného prohlášení jejího partnera [jméno FO], kde mělo být uvedeno, že mu žalovaná měsíčně přispívá na bydlení částku [částka], tak toto prohlášení není skutečné, bylo vyfabrikované, [jméno FO] jej nikdy nepodepsal. Samotná smlouva o úvěru odporuje dobrým mravům s ohledem na výši sjednané RPSN ve výši 44,50 % ročně, což je více než čtyřnásobek repo sazby ČNB. Smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně je nepřiměřeně vysoká, stejně tak poplatek za sjednání úvěru ve výši [částka], když navíc neuzavírala žádnou smlouvu o zprostředkování. Žalovaná uvedla, že pokud by měla žalobkyni platit, pak pouze částku, kterou od ní obdržela, tj. [částka], na kterou uhradila [částka]. Žalovaná uvedla, že má v současné době úvěrové závazky ke 13 věřitelům, kterým zasílá měsíčně celkem [částka], když se s nimi na takové výši splátek dohodla. Uvedla, že s ohledem na tuto skutečnost je schopna žalovanou částku splácet v měsíčních splátkách po [částka].

3. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně na základě smlouvy poskytla žalované úvěr ve výši [částka] tak, že částka [částka] bude vyplacena na bankovní účet žalované číslo [č. účtu] a částka [částka] bude vyplacena žalobkyní na bankovní účet zprostředkovatele jako provize za sjednání úvěru. Žalovaná se zavázala žalobkyni úvěr vrátit spolu se smluvním úrokem ve výši 28,17 % ročně prostřednictvím 25ti měsíčních splátek ve výši [částka], nejpozději do [datum]. Pro případ prodlení žalované s úhradou úvěru byla mezi stranami sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru, smluvní pokuta ve výši [částka] za každý případ prodlení s úhradou měsíční splátky úvěru a náklady na upomínání ve výši [částka]. Za žalovanou byla smlouva uzavřena odesláním verifikační platby ve výši [částka] na účet žalobkyně.

5. Potvrzení o provedení transakce prokazuje, že dne [datum] byla z účtu žalobkyně na účet č. [č. účtu] poukázána částka [částka] a stejného dne na účet číslo [č. účtu] částka [částka].

6. Zpráva [právnická osoba]., ze dne [datum], prokazuje, že majitelem účtu č. [č. účtu] byla v době poskytnutí úvěru žalobkyní žalovaná.

7. Z prohlášení o závazcích spotřebitele, prohlášení o výdajích spotřebitele a posouzení úvěryschopnosti zákazníka se podává, že žalovaná byla v době poskytnutí úvěru zaměstnána s příjmem ve výši [částka]. Bydlela v podnájmu, na nákladech na bydlení hradila [částka], na splátkách dalších úvěrů částku [částka]. Do hodnocení žalované žalobkyně započetla normativní náklady na bydlení ve výši [částka], životní minimum ve výši [částka] a nezabavitelnou částku ve výši [částka]. Po odečtu všech uvedených částek, zbývaly volné prostředky žalované ve výši [částka]. Jako doklady předložené žalovanou jsou uvedeny výplatní pásky, výpis z běžného účtu, výpis z katastru nemovitostí, prohlášení.

8. Z prohlášení partnera [jméno FO] ze dne [datum] vyplývá, že žalovaná na bydlení přispívá částku [částka] měsíčně.

9. Z výplatních lístků žalované vyplývá, že žalovaná pobírala za měsíc listopad 2023 čistou mzdu ve výši [částka], za měsíc prosinec 2023 čistou mzdu ve výši [částka].

10. Lustrace databází CEE prokazuje, že byla s negativním výsledkem.

11. Z bonity smlouvy bylo zjištěno, jak žalovaná úvěr splácela a výši dlužné částky. Žalovaná na úvěr uhradila celkem [částka] dne [datum].

12. Z upomínky ze dne [datum] a předžalobní výzvy k úhradě ze dne [datum] (včetně poštovního podacího lístku ze dne [datum]) vyplývá, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby.

13. Ze Smlouvy o hotovostním úvěru uzavřené žalovanou se společností [právnická osoba]., dne [datum], soud zjistil, že dle této smlouvy se žalovaná zavázala zaplatit na poskytnutý úvěr ve výši [částka] celkem [částka] v 96měsíčních splátkách po [částka].

14. Ze Smlouvy o hotovostním úvěru uzavřené žalovanou se společností [právnická osoba]., titulní strany, soud zjistil, že dle této smlouvy se žalovaná zavázala zaplatit na poskytnutý úvěr ve výši [částka] celkem [částka] v 96měsíčních splátkách po [částka]. Že se jedná o smlouvu uzavřenou po uzavření úvěrové smlouvy označené v bodě 13. rozsudku, lze dovodit, ze skutečnosti, že se jedná o formulář smlouvy s pozdějším datem platnosti tiskopisu.

15. Z telefonní komunikace žalované ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná dodala údaje o svém partnerovi a následně obdržela zprávu o schválení žádosti o úvěr.

16. Z potvrzení [právnická osoba] soud zjistil, že žalovaná odeslala na účet žalobkyně dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka]. Při ústním jednání dne [datum] žalobkyně předložila soudu k nahlédnutí výpis z elektronického bankovnictví, kde z přehledu pohybů na účtu žalované byly obě platby odeslány na uvedený účet číslo [č. účtu] pod variabilním symbolem [RČ].

17. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen ,,o.z.“), neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po [datum]).

18. Dle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

19. Dle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

20. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

21. Dle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

22. Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

23. Dle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

24. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

25. Dle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

26. Dle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

27. Dle § 87 odst. 1 věta první a třetí a odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

28. Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedenou právní úpravu, za prokázané, že žalobkyně se žalovanou jako spotřebitelem uzavřela dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši [částka] tak, že částka [částka] bude vyplacena na bankovní účet žalované a částka [částka] bude vyplacena na bankovní účet zprostředkovatele jako provize za sjednání úvěru. Žalovaná částku [částka] převzala a zavázala se ji uhradit spolu se smluvním úrokem prostřednictvím 25měsíčních splátek v dohodnuté výši. Žalovaná na úvěr uhradila celkem [částka].

29. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne [datum] ve věci sp. zn. C-679/18 zaujal stanovisko, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

30. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum] věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze [právnická osoba]), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

31. Byť shora uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu odkazuje na starý zákon o spotřebitelském úvěru, tak soud je toho názoru, že není sebemenší důvod nepostupovat obdobně i podle nového zákona o spotřebitelském úvěru.

32. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve.

33. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že žalovaná nemusela neplatnost namítat, naopak soud byl povinen k ní přihlédnout z úřední povinnosti. Podstatné je, že úvěruschopnost nebyla žalobkyní řádně posouzena před poskytnutím úvěru žalované. Žalobkyně, ačkoliv byla soudem vyzvána, nepředložila soudu žádný důkaz o tom, že se žalobkyně skutečně zabývala řádným zjišťováním majetkových poměrů žalované včetně jejích výdajů, neboť soudu nedoložila žádné doklady o výdajích žalované vyjma prohlášení partnera žalované o příspěvku žalované na bydlení ve výši [částka] měsíčně. Tento důkaz by byl nadbytečný ve světle toho, že žalobkyně pro posouzení schopnosti žalované poskytnutý úvěr splatit, počítala s normativními náklady na bydlení ve vyšší částce [částka]. Žalobkyně v dokladech uvedla, že si od žalované vyžádala výpisy z bankovního účtu, aby měla ověřitelný přehled o jejích výdajích a složení těchto výdajů. Tyto výpisy z účtu předloženy nebyly, ač byla žalobkyně soudem informována o tom, že nebyly předloženy. Z těchto by bezesporu bylo zřejmé, zda žalovaná má povinnost splácet dřívější úvěry, bylo by zřejmé, jaká částka jí skutečně každý měsíc zbývá na účtu nebo by naopak bylo patrné, že žalovaná má dostatek volných prostředků na splácení úvěru, zda se jedná o zbytné výdaje či nikoliv, atp. Zejména ve světle předložených závazků ke společnosti [právnická osoba]., kde byla žalovaná povinna hradit měsíční splátku ve výši přes [částka] měsíčně a její tvrzení o četnosti dřív uzavřených úvěrových smluv. Minimálně v této části jsou zjištění provedená žalobkyní před uzavřením úvěrové smlouvy nesprávná a nedostatečná a jako taková nemohla poskytnout reálný obraz o schopnosti žalované poskytnutý úvěr splatit. Posouzení úvěruschopnosti žalované tak dle soudu s ohledem na zjištěné okolnosti nebylo provedeno, v souladu se shora citovaným ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru ani s uvedenou judikaturou, tedy s odbornou péčí.

34. Jelikož soud shledal smlouvu o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatnou, představuje částka [částka] (částka poskytnutá žalované) bezdůvodné obohacení, které je žalovaná dle § 2991 o.z. a § 2993 o.z. povinna vrátit žalobkyni. Z tabulky umoření a sdělení žalobkyně žalovaná na úvěr uhradila celkem [částka] a z potvrzení o platbách, dalších [částka]. Žalovaná je tak povinna vrátit [částka] (viz výrok I.). Soud žalobkyni nepřiznal úrok z prodlení z této částky ve smyslu § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť v řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti, z nichž by byl zřejmý okamžik vzniku prodlení žalované s úhradou dlužné částky.

35. Dle rozsudku NS ČR ze dne [datum], sp.zn. [spisová značka] ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). S ohledem na skutečnost, že žalovaná neuvedla žádná tvrzení, ze kterých by soud mohl stanovit míru možných splátek vymáhané pohledávky, určil dobu splatnosti od právní moci tohoto rozhodnutí v souladu s ustanovením § 160 o.s.ř., jako třídenní. S ohledem na novou dobu splatnosti určenou soudem, se nemohla žalovaná dostat do prodlení, proto soud nepřiznal zákonný úrok z prodlení, za dobu předcházející.

36. Ve zbývající části, tedy co do zbytku ve výši [částka] jistiny, smluvních pokut, poplatků za upomínání, smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení, soud žalobu zamítl jako nedůvodnou (viz výrok II.).

37. O náhradě nákladů řízení (viz výrok III.) soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla úspěšná do částky [částka], což představuje 39,81 % ve věci. Žalovaná byla úspěšná co do částky [částka] (částka [částka], úrok v kapitalizované výši [částka], náklady na upomínání ve výši [částka], smluvní úrok ve výši 28,17 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úrok 14,75% ročně z částky [částka] od [datum] do vyhlášení rozhodnutí dne [datum] ve výši [částka], zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka]), což představuje 60,19 % ve věci. Je zřejmé, že procesně úspěšným účastníkem je žalovaná. ta však neprokázala, že by jí vznikly v souvislosti s tímto řízením účelně náklady, proto soud neuložil žalobkyni povinnost k jejich náhradě.

38. Smluvní pokutu v celkové výši [částka] posuzoval soud pro účely stanovení míry úspěchu ve věci jako samostatný nárok. Jelikož byla žalobkyně co do smluvní pokuty neúspěšná ve 100 %, náleží jí náhrada nákladů ve výši [částka].

39. Lhůtu k plnění žalované soud uložil v měsíčních splátkách ve výši [částka] měsíčně pod ztrátou výhody splátek. Soud tak učinil po zjištění, že žalovaná je povinna splácet své jiné četné dluhy z dříve poskytnutých úvěrů ve výši cca [částka]. Výše uložených měsíčních splátek umožní žalované uhradit uloženou povinnost ve lhůtě kratší dvou let, což je lhůta přiměřená i s ohledem na zájem žalobkyně na přiměřené uspokojení zaplacení své pohledávky, která měla být původně splatná do roku 2026. Pokud by žalovaná nedostála uložené povinnosti, má pak žalobkyně právo uplatnit ztrátu výhody splátek a domáhat se vymožení své pohledávky cestou exekuce.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací