Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] a dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] od [datum] do [datum], kapitalizovaný úrok ve výši [částka] od [datum] do [datum], zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 14,75 % ročně, úrok 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] uzavřela se žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému úvěr do výše úvěrového limitu [částka]. Žalovaný se zavázal žalobkyni úvěr vrátit spolu se smluvním úrokem ve výši 16,9 % ročně a poplatky prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek ve výši [částka] ve stanovené době. K uzavření smlouvy došlo po řádném posouzení úvěryschopnosti žalovaného. Z důvodu porušování smluvních povinností žalovaným, zesplatnila žalobkyně úvěr ke dni [datum] a vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky. Žalovaná částka se skládá z nesplacené jistiny ve výši [částka], poplatků ve výši [částka], smluvního úroku v kapitalizované výši [částka] a zákonného úroku z prodlení ve výši [částka]. Žalobkyně se dále domáhá uhrazení smluvního úroku ve výši 14,75 % ročně z dlužné jistiny a zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z dlužné částky od [datum] do zaplacení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení zůstal zcela pasivní.
3. Vzhledem k tomu, že v dané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud v souladu s § 115a, zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen „o. s. ř.“), rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se na výzvu soudu podle § 101 odst. 4 o. s. ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřil, proto soud předpokládá, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek.
4. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:
5. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum] ve znění jejích dodatků soud zjistil, že se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr formou úvěrového limitu v konečné výši [částka]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu se smluvním úrokem ve výši 16,90 % ročně a dalšími náklady splatit prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek ve výši [částka], nejpozději do jednoho roku od prvního čerpání úvěru.
6. Ze žádosti o poskytnutí úvěru vyplývá, že žalovaný byl zaměstnán s příjmem ve výši [částka]. Bydlel v nájemním bytě s náklady ve výši [částka].
7. Z podkladů pro soudní řízení a výpisů z úvěrového účtu soud zjistil, jak žalovaný úvěr splácel, včetně data, od kdy se žalovaný dostal do prodlení, a výši dlužné částky. Žalovaný ke dni [datum] dlužil žalobkyni na jistině [částka], na poplatcích [částka], na smluvním úroku [částka] a na zákonném úroku z prodlení [částka].
8. Z poslední výzvy k úhradě dlužné částky ze dne [datum] vyplývá zesplatnění dlužné částky ke dni [datum].
9. Výzva ze dne [datum] prokazuje, že žalovaný byl žalobkyní opakovaně upomínán k úhradě dlužné částky.
10. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] (včetně poštovního podacího archu ze dne [datum]) vyplývá, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky.
11. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen ,,o.z.“), neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po [datum]).
12. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
13. Podle § 2398 o.z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.
14. Podle § 2399 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
15. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.
16. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
17. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
18. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
19. Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedenou právní úpravu, za prokázané, že žalobkyně se žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně žalovanému poskytla úvěr do výše úvěrového limitu [částka]. Žalovaný se zavázal žalobkyni úvěr vrátit spolu se smluvním úrokem ve snížené výši 14,75 % ročně prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek ve výši [částka], nejpozději do jednoho roku ode dne čerpání úvěru. Žalovaný však svůj dluh řádně a včas nesplácel, a proto žalobkyně smlouvu ukončila a dluhy zesplatnila. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě předžalobní výzvy žalobkyně.
20. Zákonná úprava smlouvy o úvěru spočívá na principu smluvní volnosti. Bylo prokázáno, že závazky ze strany žalobkyně byly splněny a zároveň bylo prokázáno, že závazek ze strany žalovaného splněn nebyl. S ohledem uvedené soud žalobě vyhověl.
21. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva v plné výši. Náklady žalobkyně tvoří odměna za zastupování za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní upomínka) dle § 7 bod 5 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění účinném ke dni provedení právního úkonu, ve výši 3x [částka] (z tarifní hodnoty [částka], když k příslušenství se nepřihlíží dle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po [částka] dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. tj. [částka]. Náhrada nákladů žalobkyně tak činí [částka] a 21 % DPH a zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], tj. celkem [částka].
22. Soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností soud určil v délce tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.