Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

Rozsudek

Spisová značka

50 C 43/2024

Soud: Okresní soud v MostěDatum rozhodnutí: 20. 5. 2024Č. j.: 50 C 43/2024-32Samosoudce: Mgr. Marian HeresAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 22. 7. 2024Předmět řízení: <nezadán>ECLI:CZ:OSMO:2024:50.C.43.2024.1
smlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 21. 11. 2026 máme 605 660 z 616 458 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (26) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] a dále kapitalizovaný úrok ve výši [částka] od 4. 10. 2021 do 28. 2. 2023, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] od 4. 10. 2021 do 28. 2. 2023, úrok 22,99 % ročně z částky [částka] od 19. 9. 2023 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od 19. 9. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení [částka] s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela původní věřitelka, obchodní společnost [právnická osoba]., IČO: [IČO] (dále jen „původní věřitelka“), s žalovaným 13. 5. 2016 smlouvu o úvěru č. [hodnota]. Na základě uzavřené smlouvy poskytla původní věřitelka žalovanému úvěr ve formě úvěrového rámce ve výši [částka]. Za to se žalovaný zavázal splácet načerpané peněžní prostředky prostřednictvím splátek v minimální výši 5 % načerpaných peněžních prostředků. Z důvodu neplnění povinností žalovaným, původní věřitelka ke dni 28. 2. 2023 úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k zaplacení celé dlužné částky. Žalovaný ničeho nezaplatil a je v prodlení. Původní věřitelce tak vedle původního nároku vznikl též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky. Dne 13. 10. 2023 postoupila původní věřitelka pohledávku ze smlouvy úvěru na žalobkyni.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že původní věřitelka uzavřela s žalovaným 13. 5. 2016 smlouvu o úvěru č. [hodnota]. Na základě uzavřené smlouvy poskytla původní věřitelka žalovanému úvěr ve formě úvěrového rámce ve výši [částka]. Za to se žalovaný zavázal úvěr vrátit prostřednictvím splátek v minimální výši 5 % z načerpaných peněžních prostředků a zaplatit úrok 22,99 % ročně z načerpaných peněžních prostředků.

5. Z přehledu plateb soud zjistil, že žalovaný neplnil své platební povinnosti řádně a včas a po dobu trvání smlouvy o úvěru mu vznikl dluh v celkové výši [částka].

6. Z oznámení o zesplatnění soud zjistil, že původní věřitelka úvěr ke dni 1. 3. 2023 zesplatnila a vyzvala žalovaného k zaplacení [částka] s příslušenstvím.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že 13. 10. 2023 postoupila původní věřitelka pohledávku ze smlouvy o úvěru na žalobkyni.

8. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:Na základě uzavřené smlouvy o úvěru ze dne 13. 5. 2016, č. [hodnota], poskytla původní věřitelka žalovanému úvěr ve formě úvěrového rámce ve výši [částka]. Za to se žalovaný zavázal úvěr vrátit prostřednictvím splátek v minimální výši 5 % z načerpaných peněžních prostředků a zaplatit úrok 22,99 % ročně z načerpaných peněžních prostředků. Žalovaný neplnil své povinnosti řádně a včas a vznikl mu tak dluh po splatnosti. Z důvodu neplnění smluvních povinností původní věřitelka úvěr ke dni 1. 3. 2023 zesplatnila a vyzvala žalovaného k zaplacení [částka] s příslušenstvím. Po zesplatnění žalovaný ničeho nezaplatil. Dne 13. 10. 2023 postoupila původní věřitelka pohledávku ze smlouvy úvěru na žalobkyni.1. Podle § 1 zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy [právnická osoba] (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS., dále jen „směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

9. Podle § 9 odst. 1 z. s. ú. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

13. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

14. Na základě zjištěného skutkového stavu a s odkazem na citovaná zákonná ustanovení soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, jelikož se žalobkyni podařilo prokázat, že původní věřitelka splnila veškeré své smluvní povinnosti a naopak, že žalovaný tyto povinnosti nesplnil a je v prodlení s jejich plněním. Z důvodu prodlení žalovaného přiznal soud žalobkyni též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti soud uzavírá, že žalovaný měl u původní věřitelky zřízen platební účet, a ta tak měla dostatek informací ohledně jeho majetkových poměrech, aby mohla posoudit, zdali byl žalovaný úvěruschopný.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací