Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Předmětem řízení je zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že žalovaný dne [datum] použil k přepravě vozidlo městské hromadné dopravy na lince provozované žalobkyní, avšak se neprokázal platným jízdním dokladem. Proto mu byla uložena povinnost zaplatit přirážka k jízdnému ve výši [částka].
2. Soud podle § 115a o.s.ř. rozhodl věc bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se na výzvu soudu ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak má za to, že žalovaný s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.
3. Soud učinil ve věci následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný použil linky hromadné dopravy provozované žalobkyní a dne [datum] v 6:45 hod se na lince 213 při přepravní kontrole neprokázal platným jízdním dokladem, resp. tímto se prokázal po jeho zakoupení po výzvě ke kontrole. Proto mu bylo uloženo zaplatit přirážka k jízdnému ve výši [částka]. Přirážka byla splatná v den předmětné jízdy. K úhradě dluhu byla žalovanému zaslána předžalobní výzva.
4. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o přepravě osob ve smyslu § 2550 o.z., kdy žalobkyně jako dopravce se zavázala přepravit žalovaného jako cestujícího do místa určení a žalovaný jako cestující se zavázal zaplatit jízdné. Podle § 3 odst. 1, 2, a 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu a vyhlášených smluvních přepravních podmínek závazkový právní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové spoji uvedenými v jízdním řádu řádně a včas a závazek cestujícího dodržovat přepravní řád a smluvní přepravní podmínky a zaplatit cenu za přepravu podle tarifu. Smlouva o přepravě osob je uzavřena, jestliže cestující využije svého práva k přepravě z jízdního dokladu tím, že nastoupí do vozidla nebo vstoupí do označeného prostoru přístupného jen s platným jízdním dokladem, nebo též tehdy, umožní-li dopravce cestujícímu nastoupení do vozidla bez jízdenky a jízdné cestující zaplatí bezodkladně po nástupu do vozidla. Dle § 18a odst. 2 písm. c) a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, je cestující povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem a neprokáže-li se platným jízdním dokladem, je povinen zaplatit jízdné a přirážku. Výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku [částka]. Obdobně pak stanoví zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, v § 37 odst. 5 písm. b) a odst. 6, pro cestování veřejnou drážní dopravou.
5. Soud tak dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný porušil své povinnosti cestujícího, když se při přepravní kontrole prokázal platným jízdním dokladem, který zakoupil až po výzvě ke kontrole. Proto je povinen zaplatit žalobkyni přirážku k jízdnému. Výše přirážky je stanovena v přepravních podmínkách žalobkyně. Soud proto žalobě vyhověl a žalobkyni žalovanou částku přiznal, a to včetně úroku z prodlení, na který má žalobkyně nárok dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
6. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve výroku II tohoto rozsudku dle § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva ve výši dle dále uvedeného. Náklady žalobkyně tvoří odměna za zastupování za 3 úkony právní služby 3x [částka] (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), k příslušenství se nepřihlíží dle § 8 odst.1 a.t., tj. celkem odměna [částka], náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po [částka] dle § 14b odst. 6 písm. a) a.t., tj. celkem [částka]. Náhrada nákladů žalobkyně tak činí [částka] a 21 % DPH a zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], tj. celkem [částka].
7. Soud žalobkyni přiznal odměnu dle § 14b vyhlášky č.177/1996 Sb., když jinou odměnu nepovažoval vzhledem k tomu, že návrh byl žalobkyní uplatněn na ustáleném vzoru, který uplatňuje opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, za přiměřenou.
8. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní dle § 160 odst. 1 o.s.ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.