Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Mostě soudní poplatek ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”).
2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazené částky žalovaným za odborné lékařské vyšetření krve žalovaného dne [datum] v Nemocnici [Jméno žalobce] a.s. odebrané žalovanému pro podezření na přítomnost jiných návykových látek než alkohol, kdy byl u žalovaného tímto vyšetřením zjištěn pozitivní výsledek na přítomnost tetrahydrocannabinolu.
3. Soud podle § 115a o.s.ř. rozhodl věc bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů, neboť žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se na výzvu soudu ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak má za to, že žalovaný s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.
4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný byl jako řidič vozidla Volkswagen Golf RZ [SPZ] dne [datum] okolo 11:20 hod zastaven hlídkou [právnická osoba]. U žalovaného bylo podezření na požití jiné návykové látky než alkohol, což potvrdil výsledek orientačního testu. Žalovaný byl následně vyzván k podrobení se odbornému lékařskému vyšetření spojeného s odběrem žilní krve a moči, které bylo provedeno v Nemocnici [Jméno žalobce] a.s., kam byl žalovaný převezen hlídkou [právnická osoba] služebním vozidlem [právnická osoba], a to Škodou Kodiaq, RZ [SPZ], ujeto bylo 1 km, při spotřebě benzínu 8,2 l/100 km. Ze znaleckého posudku č. [hodnota] ze dne [datum] byla v krvi žalovaného prokázána přítomnost delta-9-tetrahydrocannabinolu v koncentraci [právnická osoba] ng/ml a kyseliny 11-nor-delta-9-tetrahydrocannabinol-karboxylové. Nemocnice [Jméno žalobce], a.s. vyfakturovala žalobkyni za provedený odběr vzorku biologického materiálu žalovaného částku [částka] a za rozbor vzorku částku [částka], které žalobkyně zaplatila dne [datum] a dne [datum]. Náklady za dopravu žalovaného do nemocnice ve výši [částka] žalobkyně vyčíslila v rámci protokolu o vyčíslení nákladů za použití služebního dopravního prostředku ze dne [datum]. K zaplacení dlužné částky byl žalovaný žalobkyní upomínán dne [datum] a dne [datum]. Lhůtu k plnění dlužné částky v celkové výši [částka] žalobkyně stanovila v délce 15 dnů. Žalovaný na dlužnou částku ničeho neuhradil.
5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Dle § 21 odst.1 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, byl žalovaný jako řidič vozidla vyzván [Anonymizováno] [Anonymizováno], aby se podrobil odbornému lékařskému vyšetření pro podezření z požití jiné návykové látky než alkohol. Jelikož byla v krvi žalovaného tímto vyšetřením prokázána přítomnost delta-9-tetrahydrocannabinolu v koncentraci [právnická osoba] ng/ml a kyseliny 11-nor-delta-9-tetrahydrocannabinol-karboxylové, je žalovaný povinen žalobkyni dle § 24 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, uhradit náklady na odborné lékařské vyšetření ve výši [částka] a [částka], které zdravotnickému zařízení zaplatila žalobkyně. Dále je žalovaný povinen uhradit žalobkyni náklady za dopravu ve výši [částka] do zdravotnického zařízení (ujet byl 1 km při použití motorového vozidla Škoda Kodiaq s kombinovanou spotřebou 8,2 l/100km benzínu 95, při ceně benzínu [částka] /l a základní náhradě za používání silničních motorových vozidel [částka] /km dle § 1 písm. b) a § 4 písm. a) vyhlášky č. 467/2022 Sb.
6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I. tohoto rozsudku) včetně úroku z prodlení, na který má žalobkyně nárok dle § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud ve shodě s žalobou žalobkyni přiznal úrok z prodlení od [datum], kdy byl žalovaný k tomuto datu s úhradou již v prodlení.
7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve výroku II tohoto rozsudku dle § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva ve výši dle dále uvedeného. Náklady žalobkyně tvoří paušální náhrada nákladů za podání žaloby a za výzvu k plnění ve výši 2x [částka] dle § 151 odst. 3 o.s.ř. a dle § 1 odst. 3 písm.a) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., celkem [částka].
8. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud v délce tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř., jelikož pro uložení delší lhůty neshledal důvod.
9. Jelikož byla žalobkyně osvobozena od soudního poplatku dle § 11 odst.2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, přechází poplatková povinnost dle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, na žalovaného. Žalovaný je tak povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Mostě na nákladech řízení spočívajících v soudním poplatku částku [částka] (soudní poplatek za žalobu) dle položky 1 bod 1 písm. a) sazebníku zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť žalobkyně byla ve věci úspěšná v plném rozsahu (výrok III tohoto rozsudku).