Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”).
2. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení, které se žalobkyně domáhala s tím, že žalovaný cestoval dne [datum], dne [datum], dne [datum] a dne [datum] bez platné jízdenky prostředkem hromadné dopravy provozované právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba]., dále jen „právní předchůdkyní žalobkyně“, čímž žalovanému vznikla povinnost zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému.
3. Soud podle § 115a o.s.ř. rozhodl věc bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se na výzvu soudu ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak má za to, že žalovaný s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.
4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný použil linky hromadné dopravy provozované právní předchůdkyní žalobkyně a dne [datum] v 14:11 hod se na lince č. [hodnota], dne [datum] v 9:48 hod se na lince č. [hodnota], dne [datum] v 15:08 hod se na lince č. [hodnota] a dne [datum] v 14:04 hod se na lince č. [hodnota] při přepravní kontrole neprokázal platným jízdním dokladem. Proto mu bylo uloženo zaplatit jízdné ve výši 2x [částka] a 2x [částka] a přirážku k jízdnému ve výši [částka] dle přepravních podmínek a tarifu právní předchůdkyně žalobkyně. Dlužné jízdné s přirážkou bylo splatné v den předmětné jízdy. Pohledávka za žalovaným byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum].
5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně byla uzavřena smlouva o přepravě osob ve smyslu § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), jíž se právní předchůdkyně žalobkyně jako dopravce zavázala přepravit žalovaného jako cestujícího do místa určení a žalovaný jako cestující se zavázal zaplatit jízdné. Podle § 3 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu a smluvních přepravních podmínek závazkový právní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové spoji uvedenými v jízdním řádu řádně a včas a závazek cestujícího dodržovat přepravní řád a smluvní přepravní podmínky a zaplatit cenu za přepravu podle tarifu. Smlouva o přepravě osob je uzavřena nejpozději tím, že cestující nastoupí do vozidla nebo vstoupí do označeného prostoru přístupného jen s platným jízdním dokladem. Dle § 18a odst. 2 písm. c) a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, je cestující povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem a neprokáže-li se platným jízdním dokladem, je povinen zaplatit jízdné a přirážku. Výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku [částka]. Obdobně pak stanoví zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, v § 37 odst. 5 písm. b) a odst. 6, pro cestování veřejnou drážní dopravou. K postoupení pohledávky za žalovaného došlo ve smyslu § 1879 a násl. o.z. Žalobkyně tak byla aktivně legitimována k podání žaloby.
6. Žalovaný porušil své povinnosti cestujícího, když se při přepravní kontrole neprokázal platným jízdním dokladem. Proto je povinen zaplatit žalobkyni jízdné a přirážku k jízdnému dle tarifu právní předchůdkyně žalobkyně.
7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I. tohoto rozsudku) včetně úroku z prodlení, na který má žalobkyně nárok dle § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud ve shodě s žalobou žalobkyni přiznal úrok z prodlení z dlužných částek v době, kdy byl žalovaný k tomuto datu s úhradou jízdného a přirážky již v prodlení.
8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve výroku II tohoto rozsudku dle § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva ve výši dle dále uvedeného. Náklady žalobkyně tvoří odměna za zastupování za 3 úkony právní služby 2x [částka] a 1x [částka] (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), ve znění účinném k datu provedení úkonu právní služby (viz čl. II přechodných ustanovení vyhlášky č. 258/2024 Sb.), k příslušenství se nepřihlíží dle § 8 odst.1 a.t., tj. celkem odměna [částka], náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a § 14b odst. 6 písm. a) a.t., tj. celkem [částka]. Náhrada nákladů žalobkyně tak činí [částka] a 21 % DPH a zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], tj. celkem [částka].
9. Soud žalobkyni přiznal odměnu dle § 14b a.t., neboť jinou odměnu nepovažoval za přiměřenou vzhledem k tomu, že návrh byl žalobkyní podán na ustáleném vzoru, který uplatňuje opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, a peněžité plnění na jistině nepřevyšuje [částka].
10. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud v délce tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř., jelikož pro uložení delší lhůty neshledal důvod.