Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

Rozsudek

Spisová značka

62 C 160/2026

Soud: Okresní soud v MostěDatum rozhodnutí: 27. 8. 2026Č. j.: 62 C 160/2026-26Soudce: Mgr. Lukáš GoetzAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 8. 10. 2026Předmět řízení: 137 857,29 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSMO:2026:62.C.160.2026.1
náklady řízenílhůtyvýživnésmlouva o úvěrunáhrada nákladů
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 22. 11. 2026 máme 605 659 z 616 458 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (96) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyničástku [částka],s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,s úrokem ve výši 6,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,s úrokem z prodlení kapitalizovaným částkou [částka],s úrokem kapitalizovaným částkou [částka],a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši [částka], poplatky ve výši [částka], se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o úvěru č. [Anonymizováno] ze dne [datum], jíž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka], který žalovaný řádně a včas nehradil.

2. Žalovaný se přes výzvu soudu nevyjádřil ve věci samé.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Na základě předložených listin zjistil soud následující skutečnosti.

5. Žádost o poskytnutí úvěru ze dne [datum] prokazuje, že žalovaný při podání žádosti o úvěr uvedl, že je zaměstnaný, vyučen, žije s rodiči, měsíční čistý příjem má [částka], pravidelné měsíční výdaje má [částka], měsíční výdaje na splátky úvěru má [částka].

6. Smlouva o úvěru č. [Anonymizováno] ze dne [datum] prokazuje, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva, jejímž předmětem byl úvěr žalovanému ve výši [částka]. Pevná úroková sazba činila 6,9 % ročně, počet měsíčních splátek byl 96, výše měsíčních anuitních splátek byla sjednána ve výši [částka]. Úvěr měl být čerpán jednorázově ke dni [datum] na účet č. [č. účtu]. Sjednané poplatky za upomínku činily ke dni uzavření smlouvy [částka] a za výzvu [částka]. Bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna úvěr zesplatnit v případě prodlení se splátkami úvěru.

7. Výpis z hodnocení CRIF prokazuje, že žalobkyně vyhodnotila platební kapacitu žalovaného ve výši [částka], příjmy ověřila z výplatních pásek a z potvrzení od zaměstnavatele, vycházela z příjmů [částka], výdajů na splátky úvěrů, výživné či pojištění ve výši [částka].

8. Informace z Credit Bureau (CBCB) prokazují, že žalovaný nemá evidovány žádné splátkové či nesplátkové kontrakty či kreditní karty.

9. Interní posouzení úvěruschopnosti prokazuje, že žalobkyně vycházela při schválení žádosti z příjmů žalovaného [částka], výdajů [částka] vypočtené na základě informací ze žádosti a dle ekonomického modelu (životní minimum, normativní náklady na bydlení, náklady na splátky) a platební kapacity [částka]. Zaměstnání žalovaného bylo kontrolováno i telefonicky. Zadluženost byla zjišťována z transakcí žalovaného a výpisu z CBCB, přičemž rizikovost byla vyhodnocena jako Very High.

10. Potvrzení o výši pracovního příjmu ze dne [datum] od společnosti [právnická osoba] prokazuje, že uvedená společnost potvrdila průměrné příjmy žalovaného za období od [datum] do [datum] ve výši [částka].

11. Výplatní páska žalovaného od společnosti [právnická osoba] za měsíc 10/2021 prokazuje, že žalovaný měl za uvedený měsíc čistý příjem [částka].

12. Výplatní páska žalovaného od společnosti [právnická osoba] za měsíc 9/2021 prokazuje, že žalovaný měl za uvedený měsíc čistý příjem [částka].

13. Výplatní páska žalovaného od společnosti [právnická osoba] za měsíc 8/2021 prokazuje, že žalovaný měl za uvedený měsíc čistý příjem [částka].

14. Výpis z úvěrového účtu žalovaného za obdobní [datum] do [datum] prokazuje, že došlo k čerpání úvěru ve výši [částka] na účet žalovaného.

15. Výpis z účtu žalovaného za období od [datum] do [datum] prokazuje, že žalovaný dne [datum] obdržel úvěr ve výši [částka].

16. Přehled splátek ze dne [datum] za období od [datum] do [datum] (Account [Anonymizováno] History Inquiry - [Anonymizováno]) prokazuje jaké platby žalovaný na úvěr provedl a jak byly žalobkyní zaúčtovány. Žalovaný na úvěr uhradil splátky celkem ve výši [částka], z toho žalobkyně zaúčtovala částku [částka] na jistinu úvěru, částku [částka] na úroky, částku [částka] na úroky z prodlení a částku [částka] na poplatky.

17. Historie předepsaných plateb ze dne [datum] za období od [datum] do [datum] (Account [Anonymizováno] History Inquiry - [Anonymizováno]) a excelovský přehled dlužných plateb prokazují, jakým způsobem žalobkyně účtovala jednotlivé platby, vyčíslila poplatky a úroky z prodlení.

18. Oznámení o změně ČSOB spotřebitelského úvěru č. Smlouvy [Anonymizováno] ze dne [datum] prokazuje, že žalobkyně oznámila žalovanému, že došlo ke změně způsobu zasílání výpisů z poštovního na elektronické.

19. Oznámení o provedení změny data splátky spotřebitelského úvěru ze dne [datum] prokazuje, že žalobkyně oznámila žalovanému, že došlo ke změně splatnosti splátek na 26. den v měsíci.20. 1. upomínka žalobkyně žalovanému prokazuje, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné splátky ve výši [částka] k [datum].21. Výzva k zaplacení dluhu (1. výzva) žalobkyně žalovanému prokazuje, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné splátky ve výši [částka] včetně poplatku za výzvu [částka] k [datum].22. Opakovaná výzva k zaplacení dluhu (2. výzva) žalobkyně žalovanému prokazuje, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné splátky ve výši [částka] včetně poplatku za výzvu [částka] k [datum].23. Poslední výzva k zaplacení dluhu ze dne [datum] žalobkyně žalovanému prokazuje, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné splátky ve výši [částka] včetně poplatku za výzvu [částka] k [datum]. Současně žalovaného upozornila, že pokud nedojde k úhradě do tohoto data, úvěr zesplatní.24. Sken dodejky ze dne prokazuje doručení dopisu žalovanému, zásilka byla doručena dne [datum] žalovanému, který převzetí potvrdil.25. Oznámení o zesplatnění úvěru ze dne [datum] žalobkyně žalovanému prokazuje, že žalobkyně zesplatnila k [datum] úvěr a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky [částka].26. Sken obálky dopisu s dodejkou ze dne [datum] prokazuje zaslání dopisu žalovanému, zásilka byla uložena dne [datum], přičemž dopis byl vrácen zpět s poznámkou nevyzvednuto.27. Výzva k úhradě dluhu ze dne [datum] prokazuje, že právní zástupce žalobkyně vyzval před podáním žaloby žalovaného k úhradě žalobou uplatněné pohledávky.28. Potvrzení o podání ze dne [datum] prokazuje odeslání dopisu žalovanému právním zástupcem žalobkyně.29. Předsmluvní informace ke spotřebitelskému úvěru a Obchodní podmínky pro ČSOB spotřebitelské úvěry účinné od [datum], neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí ve věci.30. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který zcela odpovídá žalobním tvrzením, na která soud v plném rozsahu odkazuje. Účastníci uzavřeli úvěrovou smlouvu, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se dostal do prodlení a žalobkyně úvěr zesplatnila. Úvěruschopnost žalovaného byla žalobkyní kontrolována, a to z údajů od žalovaného i nezávisle z CBCB, potvrzení o příjmech a z výplatních písek. Žalovaný měl dostatečné doložitelné příjmy pro hrazení svých nezbytných výdajů a splátek úvěrů včetně splátky žalobkyni. Žalovaný přitom úvěr dlouhodobě, cca 3 roky, řádně hradil.31. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto.32. Podle § 1 a 2 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS., dále jen „směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli.33. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.34. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.35. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.36. V rozsudku Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/2018 (OPR-Finance s.r.o. proti GK), vyslovil Soudní dvůr při výkladu článku 8 a 23 směrnice závěr, že tyto články musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48/ES musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Nedostatečné posouzení úvěruschopnosti tak v souladu se shora uvedeným způsobuje absolutní neplatnost úvěrové smlouvy.37. Soud se tak nejprve v souladu s § 87 odst. 1 z. s. ú. z úřední povinnosti zabýval tím, zda došlo k řádné kontrole úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením úvěru. Soud dospěl k závěru, že žalovaný byl úvěruschopný, neboť doložený příjem postačoval pro hrazení obvyklých i deklarovaných nákladů na bydlení a na běžné životní výdaje, a to po zohlednění výše existujících splátek a budoucí splátky sjednaného úvěru. Žalobkyně prokázala, že ověřila úvěruschopnost žalovaného z údajů od žalovaného i nezávisle z CBCB, výplatních pásek žalovaného a potvrzení od zaměstnavatele.38. V rámci právního posouzení věci v úvěrové části soud vycházel z § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), který stanoví, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dále dle § 2399 odst. 1 o. z. platí, že úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Zákonná úprava smlouvy o úvěru spočívá na principu smluvní volnosti. V praxi si proto strany závazku mohou dohodnout konkrétní práva a povinnosti, na něž zákon nepamatuje nebo dokonce zákonnou úpravu vyloučit vlastní úpravou smluvní. Bylo tedy prokázáno, že závazek poskytnout úvěr, byl splněn a zároveň bylo prokázáno, že závazek poskytnutý úvěr řádně a včas splatit splněn nebyl a že závazek je splatný.39. Stejně tak bylo provedenými důkazy prokázáno, že žalobkyni vzniklo v souladu se smlouvou právo na zaplacení sjednaných úroků a poplatků za zaslání jednotlivých výzev a upomínek.40. V rámci právního posouzení prodlení soud vycházel z § 1969 o. z., který stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.41. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě a tato jsou zcela v souladu s právní úpravou, vyhověl soud podané žalobě.42. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.43. Soud účastníkům, resp. zástupcům účastníků, automaticky zašle následně rozhodnutí s vyznačenou doložkou právní moci do datové schránky, mají-li ji zřízenou. Není třeba o to žádat.44. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací