Výrok
I. Žalovaná je povinna vyklidit budovu [Anonymizováno], rodinný dům, která je součástí pozemku parc. [Anonymizováno], zapsanou na [Anonymizováno] pro obec [adresa] a k.ú. [adresa] u katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, katastrální pracoviště [adresa], a vyklizenou odevzdat žalobci do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku ve výši 5 300 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v [adresa] dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost vyklidit nemovitost označenou ve výroku I. tohoto rozsudku (dále také jen „předmětná nemovitost“). Uvedl, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. [hodnota] a parc. [Anonymizováno] jehož součástí je stavba – [adresa], rodinný dům. Se žalovanou uzavřel dohodu o užívání předmětné nemovitosti na dobu 1 roku. Sjednaná doba užívání skončila dne [datum]. Po ukončení této dohody vyzval žalobce žalovanou k vyklizení nemovitosti a jejího předání žalobci. Žalovaná však odmítla nemovitost vyklidit a žalobci předat.
2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že žalobce jí poskytl dům pro pobyt v roce [Anonymizováno]. V domě se již 30 let nebydlí. Dům trochu zrekonstruovala, namontovala dveře, navezla dřevo na topení. Žalovaná požádala, aby jim žalobce dovolil počkat na konec války. Chápe, že žalobce nechce mít problémy se správou města [adresa], kteří na něj vyvíjejí nátlak, aby žalovanou donutil z domu odejít, ale přesto žádá o pomoc. Dále uvedla doručovací adresu [adresa].
3. Na jednání soudu se žalovaná nedostavila bez jakékoliv omluvy, ačkoliv byla řádně předvolána.
4. Vzhledem k tomu, že žalovaná je občanem Ruské federace, zkoumal soud nejprve, zda je rozhodování v této věci v jeho pravomoci. Závěr soudu o tom, že rozhodování sporu je v jeho pravomoci má oporu ve Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a [adresa] sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních (Moskva, [datum]; č. 95/1983 Sb.), neboť vlastnické právo k nemovitostem se řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území nemovitost leží. K rozhodování ve věcech týkajících se nemovitostí je dána pravomoc justičních orgánů této smluvní strany (viz. čl. 37). Předmětná nemovitost se nachází v katastrálním území [adresa]. Věcná příslušnost Okresního soudu v [adresa] je dána ustanovením § 9 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“, jeho místní příslušnost plyne z ustanovení § 88 písm. b) o. s. ř. Rozhodným právem pro řešení sporu je právo České republiky, na jejímž území se předmětná nemovitá věc nachází (viz. čl. 37).
5. Z dohody o užívání pozemku č.l. 3-4 spisu má soud za prokázané, že žalobce prohlásil, že je vlastníkem pozemků parc. č. [hodnota] a parc. [Anonymizováno], jehož součástí je budova [Anonymizováno] [Anonymizováno] to vše v k.ú. [adresa]. Žalobce tyto pozemky dal do užívání žalované, a to bezplatně, pouze za údržbu. Užívání pozemku žalovanou bylo sjednáno na dobu 1 roku od [datum]. Dohoda neobsahuje podpis žalobce ani žalované.
6. Z výpisu z katastru nemovitostí má soud za prokázané, že žalobce je společně s [jméno FO] vlastníkem nemovitostí parc. č. [hodnota] a parc. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba – [adresa], rodinný dům, vše v k.ú. a obci [adresa]. Nemovitosti vlastní v režimu společného jmění manželů.
7. Podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.
8. Žalobce se proti žalované domáhal vyklizení budovy [Anonymizováno], rodinný dům, která je součástí pozemku parc. [Anonymizováno] zapsanou na [Anonymizováno], pro obec [adresa] a k.ú. [adresa] (dále jen předmětná nemovitost). Musel tedy prokázat, že mu k předmětným nemovitostem svědčí vlastnické právo nebo jiné obdobné právo zakládající právo na obdobnou ochranu jako právo vlastnické a že žalovaná tyto užívá, aniž by jí k tomuto svědčil platný právní titul. Žalovaná pro úspěšnost své obrany musela prokázat opak. Vlastnické právo žalobce k nemovitosti bylo prokázáno výpisem z katastru nemovitostí, ze strany žalované nebylo sporováno. Taktéž bylo prokázáno, že žalovaná předmětné nemovitosti bez souhlasu žalobce a bez právního důvodu dosud užívá, aniž by došlo k jejich vyklizení, což ostatně žalovaná potvrzovala v rámci svého vyjádření k žalobě. Bylo tedy zjištěno, že žaloba je podána po právu, neboť žalovaná zasahuje bez právního důvodu do užívacích práv žalobce. Soud proto žalobě na vyklizení vyhověl a stanovil dle § 160/1 o. s. ř. patnáctidenní lhůtu k vyklizení.
9. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byl žalobce ve věci plně úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč dle položky 4 písm. a) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb., a paušální náhrady hotových výdajů za 1 úkon ve výši 300 Kč (podání žaloby) dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 a 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb., celkem tedy [hodnota] Kč.