Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 8 482,68 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 482,68 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 2 571,78 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 2 571,78 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 252 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, a to k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení dlužné částky spolu s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. a II. tohoto rozsudku. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba].[IČO] IČO, (dále jen „původní věřitel“), uzavřel dne [datum] s žalovanou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny (dále jen ,,smlouva“). Původní věřitel se na základě této smlouvy zavázal dodávat žalované elektřinu na adresu odběrného místa. Součástí smlouvy byly i obchodní podmínky dodávky elektřiny původního věřitele. Dodanou elektřinu za období 30. 4. 2020 do 22. 4. 2021 původní věřitel žalovanému vyúčtoval fakturou č. [hodnota] na částku 26 993,14 Kč, (po odečtení přijatých plateb ve výši 16 510,46 Kč činí konečná dlužná částka 10 482, 68 Kč) Žalovaná služby uhradila pouze částkou 2 000 Kč. Dluh se stal splatný dne [datum]. Dlužná jistina tak činí 8 482, 68 Kč. [právnická osoba] za období od [datum] do [datum] původní věřitel žalovanému vyúčtoval fakturou č. [hodnota] na částku 5 041,78 Kč (po odečtení přijatých plateb ve výši 2 470 Kč činí konečná dlužná částka 2 571,78 Kč) Dne [datum] uzavřel právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně smlouvu o postoupení pohledávky, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovanou na žalobkyni, a to ke dni [datum]. O tomto byla žalovaná informována dopisem ze dne [datum]. Zároveň byla žalovaná upomínána o dlužnou a žalobou uplatněnou částku předžalobní výzvou ze dne [datum].
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporovala.
3. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř. zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila. Proto má soud za to, že žalovaná s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání.
4. Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázal dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa žalovaného. Součástí smlouvy byly i Obchodní podmínky právního předchůdce žalobkyně. Žalovaný se za dodanou elektřinu zavázal hradit právnímu předchůdci žalobkyně vyúčtovanou cenu.
5. Fakturou č. [hodnota] má soud za prokázané, že dodanou elektřinu za období od 30. 4. 2020 do 22. 4. 2021 původní věřitel žalované vyúčtoval fakturou znějící na částku 26 993,14 Kč.
6. Fakturou č. [hodnota] má soud za prokázané, že dodanou elektřinu za období od 23. 4. 2021 do 11. 9. 2021 původní věřitel žalovanému vyúčtoval fakturou znějící na částku 5 041,78 Kč.
7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] má soud za prokázané, že došlo k postoupení souboru pohledávek z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni. Mezi pohledávkami byla i žalobou požadovaná pohledávka za žalovaným ve výši 11 054,46 Kč. Právní předchůdce žalobkyně žalovaného informovala o tom, že došlo k postoupení pohledávky plynoucí z výše uvedené smlouvy o dodávce elektrické energie a žalovaná je tak povinna dlužnou částku uhradit k rukám žalobkyně.
8. Předžalobní výzvou k plnění ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně vyzývala žalovaného k uhrazení dlužné a žalobou uplatněné částky.
9. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný.
10. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
11. Účastníci řízení uzavřeli smlouvu o dodávce elektřiny. Právní předchůdce žalobkyně se na základě této smlouvy zavázal dodávat žalovanému elektřinu na adresu odběrného místa. Součástí smlouvy byly i obchodní podmínky dodávky elektřiny právního předchůdce žalobkyně. Dodané energie žalobkyně žalované vyúčtovala, avšak žalovaná na žalobou požadovanou částku dosud ničeho neuhradila, byť byl k uhrazení dlužné a žalobou uplatněné pohledávky upomínána.
12. Co se týče aktivní věcné legitimace žalobce, pak tuto má soud ve vztahu k žalovanému za osvědčenou, a to vzhledem ke skutečnosti, že žalované bylo postoupení pohledávek postupiteli oznámeno, a to dopisem ze dne [datum] (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. 31 Cdo 1328/2007).
13. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst a jejich předávacích míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon nebo výkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze. Je-li tato smlouva sjednána se spotřebitelem, musí mít písemnou formu a musí obsahovat ujednání o přípustnosti či nepřípustnosti změnit cenu, případně jiné smluvní podmínky a způsobu oznámení těchto změn.
14. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen “o. z.“) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.
15. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
17. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na shora citovaná zákona ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná.
18. V řízení provedenými důkazy bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně jakožto dodavatelem a žalovanou jakožto odběratelem byla uzavřena smlouva na dodávku elektřiny, a to v souladu s energetickým zákonem. Na základě této smlouvy se právní předchůdce žalobkyně zavázal dodávat žalované do odběrného místa elektrickou energii, což splnil, žalovaná však povinnost k zaplacení ceny za dodanou a odebranou elektřinu za shora uvedené období nesplnila, když vyfakturované částky za dodanou elektřinu ve stanovené lhůtě splatnosti nezaplatila. V dané procesní situaci bylo na žalované, aby tvrdila a následně taktéž i důkazně prokázala, že žalobkyni žalobní pohledávku, byť částečně, uhradila. Žalovaná byla v řízení zcela pasivní, tuto skutečnost netvrdila a ani z provedeného dokazování toto nevyplývá. Vzhledem k tomu, že žalovaná porušila svou povinnost vyplývající ze sjednané smlouvy, soud rozhodl tak, že žalovanou zavázal k zaplacení dlužné a žalobkyní vyfakturované částky za spotřebovanou elektrickou energii v celkové výši 11 054,46 Kč. Žalobkyni vznikl rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné a za dodanou elektřinu vyfakturované částky, jehož výši a počátek prodlení soud shledává v souladu se smluvním ujednáním stran ve smyslu § 1970 o. z.
19. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. až II. tohoto rozsudku. O lhůtě plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 věta první před středníkem o. s. ř. a tuto stanovil v souladu se shora citovaným ustanovením jakožto lhůtu obecnou třídenní.
20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšná žalobkyně má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 252 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (300 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 900 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobkyně ve výši 3 x 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobkyně, tj. 300 Kč. Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 252 Kč, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně představují částku 2 252 Kč. Soud se při svém rozhodování řídil § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.