Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 24 809,27 Kč s 8 % úrokem ročně z částky 11 179,38 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 796,56 Kč, s 14,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 11 702,05 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 424 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v [adresa] dne [datum] domáhal na žalované zaplacení částky v celkové výši 24 809,27 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu dlužné pohledávky vyplývající ze Smlouvy o úvěru č. [hodnota].
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporovala.
3. Soud vyzval žalobce a žalovanou, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že se žalobce ani žalovaná ve stanovené lhůtě k navrhovanému postupu soudu nevyjádřili, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.
4. Ze smlouvy o úvěru a její přílohy č. [hodnota] – předpisu splátek má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovanou smlouvu o s úvěru č. [hodnota], na základě které poskytl žalované úvěr v hotovosti při podpisu smlouvy ve výši 12 000 Kč. Žalovaná potvrdila, že před uzavřením smlouvy poskytla žalobci úplné a pravdivé informace o své finanční situaci, o svých příjmech i nákladech a výdajích a nezamlčela žádnou skutečnost, která by mohla mít dopad na její schopnost splácet úvěr poskytnutý dle této smlouvy. Dále prohlásila, že poskytnutý úvěr odpovídá jejím možnostem a finanční situaci. Smluvní strany si sjednaly v souvislosti s výše uvedeným úvěrem náklady spotřebitelského úvěru v celkové výši 10 302 Kč (úrok ve výši 609 Kč, úplata za poskytnutí úvěru ve výši 5 880 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 653 Kč a poplatek za inkaso plateb v hotovosti ve svém bydlišti ve výši 2 160 Kč). Žalovaná se ve smlouvě zavázala, že úvěr ve výši 12 000 Kč spolu s uvedenými náklady právnímu předchůdci žalobce vrátí, a to ve 14 měsíčních plátkách, každé ve výši 1 593 Kč. První splátku byla žalovaná povinna zaplatit do měsíce od podpisu smlouvy a každou následující splátku nejpozději do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Smluvní strany se dohodly, že pokud žalovaná nesplní svoji povinnost uhradit příslušnou splátku včas, má právní předchůdce žalobce právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Úroková sazba byla sjednána ve výši 8 % ročně.
5. Poskytovatel úvěru splnil svou zákonnou povinnost a posoudil úvěruschopnost žalované, tedy schopnost splácet. Zkoumal rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalované, ověřil informace poskytnuté žalovanou oproti dokladům vyžádaným od žalované. Ověření úvěruschopnosti žalované vyplývá z Dohody o pracovní činnosti, žádosti o úvěr, potvrzení o výši příjmu a výpisů z účtu.
6. Z přehledu plateb má soud za prokázané, že žalovaná uhradila na dlužnou pohledávku dne [datum] částku 1 593 Kč a dne [datum] částku 500 Kč.
7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], seznamu postupovaných pohledávek a potvrzení o zaplacení kupní ceny má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce postoupil na žalobce pohledávku z výše uvedené smlouvy o úvěru.
8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce oznámil žalované postoupení pohledávky z výše uvedené smlouvy o úvěru na žalobce.
9. Z výzvy k plnění ze dne [datum], podacího lístku má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužných pohledávek ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] včetně narůstajícího úroku a úroku z prodlení. Ze stejných listin má soud za prokázané, že žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Právnímu předchůdci žalobce tak dle smluvních podmínek vzniklo právo na uhrazení celé zbylé dlužné pohledávky ze smlouvy o úvěru. Výše pohledávky činila k datu výzvy částku 26 501,14 Kč.
10. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru č. [hodnota], na základě které poskytl žalované úvěr v hotovosti při podpisu smlouvy ve výši 12 000 Kč. Současně byly v souvislosti s tímto úvěrem sjednány náklady spotřebitelského úvěru v celkové výši 10 302 Kč (úrok ve výši 609 Kč, úplata za poskytnutí úvěru ve výši 5 880 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 653 Kč a poplatek za inkaso plateb v hotovosti ve svém bydlišti ve výši 2 160 Kč). Úroková sazba byla sjednána ve výši 8 % ročně. Poskytovatel úvěru splnil svou zákonnou povinnost a posoudil úvěruschopnost žalované, tedy schopnost splácet. Zkoumal rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalované, ověřil informace poskytnuté žalovanou oproti dokladům vyžádaným od žalované. Ověření úvěruschopnosti žalované vyplývá z Dohody o pracovní činnosti, žádosti o úvěr, potvrzení o výši příjmu a výpisů z účtu. Sama žalovaná v úvěrové smlouvě potvrdila, že před uzavřením smlouvy poskytla žalobci úplné a pravdivé informace o své finanční situaci, o svých příjmech i nákladech a výdajích a nezamlčela žádnou skutečnost, která by mohla mít dopad na její schopnost splácet úvěr poskytnutý dle této smlouvy. Dále prohlásila, že poskytnutý úvěr odpovídá jejím možnostem a finanční situaci. Žalovaná se ve smlouvě zavázala, že úvěr ve výši 12 000 Kč spolu s výše uvedenými náklady právnímu předchůdci žalobce vrátí, a to ve 14 měsíčních plátkách, každé ve výši 1 593 Kč. První splátku byla žalovaná povinna zaplatit do měsíce od podpisu smlouvy a každou následující splátku nejpozději do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Smluvní strany se dohodly, že pokud žalovaná nesplní svoji povinnost uhradit příslušnou splátku včas, má právní předchůdce žalobce právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Smluvní strany se dohodly, že pokud žalovaná nesplní svoji povinnost uhradit příslušnou splátku včas, má právní předchůdce žalobce právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Žalovaná úvěr řádně nesplácela. Právnímu předchůdci žalobce tak dle smluvních podmínek vzniklo právo na uhrazení celé zbylé dlužné pohledávky. Žalovaná však dlužnou částku neuhradila. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku z výše uvedené smlouvy o úvěru na žalobce. Žalovaná poté na dlužnou pohledávku ničeho neuhradila, a to ani po výzvě žalobce.
11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012, Sb. Občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
13. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.
14. Žaloba je důvodná.
15. Soud má za prokázané, že právní předchůdce žalobce poskytl na základě smlouvy o úvěru žalované úvěr ve výši 12 000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku vrátit právnímu předchůdci žalobce spolu se sjednanými náklady. Žalovaná úvěr ani náklady spojené s poskytnutím úvěru právnímu předchůdci žalobce řádně nevrátila, když řádně a včas nehradila sjednané splátky, čímž porušila svůj závazek z této smlouvy. Úvěr se stal splatným. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávky z této smlouvy žalobci. Žalovaná dlužné pohledávky nevrátila ani po výzvě žalobce. Žalovaná zůstala zcela nečinná. Protože žalovaná neprokázala, že úvěr řádně splácela, soud žalobě vyhověl. Žalovaná dluh nesplnila, je tedy povinna uhradit dlužnou částku včetně smluvně sjednaných nákladů, dále smluvní úrok ve sjednané výši a zákonný úrok z prodlení ve výši sazby platné v okamžiku prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
16. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byl žalobce ve věci plně úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 972 Kč dle položky 2 písm. c) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb., odměny za zastupování advokátem v celkové výši 900 Kč, tj. za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“) – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby, 3 režijních paušálů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT (ve znění účinném do [datum]), a 21% DPH, celkem tedy [hodnota] Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalované povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce účastníka.
17. Soud však žalobci nepřiznal náhradu za úkon právní služby spočívající v písemném podání ze dne [datum] a jeden režijní paušál, neboť tímto podáním žalobce doplnil žalobní tvrzení na výzvu soudu. Tato tvrzení měl ale učinit žalobce již v žalobě, neboť je povinností žalobce tvrdit rozhodné skutečností úplně. Tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalované je zásadní tvrzení, jehož prokázání má vliv na závěr o platnosti uzavřené smlouvy. Pokud žalobce tato tvrzení doplňuje, až na výzvu soudu, nelze toto přičítat k tíži žalované a zvyšovat tím náklady řízení. Takový náklad není ze strany žalobce účelně vynaloženým nákladem. Soud tedy za tento úkon náhradu nepřiznal.