Výrok
I. Manželství [Jméno manželky] a [Jméno manžela], roz. [Anonymizováno], uzavřené dne [datum] v Broumově, se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Manžel se domáhal rozvodu manželství, když uvedl, že manželé již po dobu nejméně šesti měsíců nevedou společnou domácnost, nehospodaří spolu. Ukončení soužití bylo vyústěním krize vztahu, zapříčiněná vzájemnými názorovými neshodami a neporozumění účastníků.
2. Manželka s rozvodem souhlasila.
3. Z listinných důkazů, a to z oddacího listu, vzal soud za prokázané, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne a v místě uvedeném ve výroku.
4. Z výslechu manželky soud zjistil, že souhlasí s s tím, co manžel uvedl v návrhu a své prohlášení o rozvratu manželství míní vážně.
5. Podle § 755 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „n. o. z.“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.
6. Po zvážení všech okolností případu dospěl soud k závěru, že zákonné podmínky pro rozvod manželství účastníků jsou splněny. Manželé vylučují obnovení manželského soužití. Soud z těchto důvodů shledává rozvrat manželství hlubokým a trvalým. Hodnoty, které jsou v samém základu každého manželského svazku a které zakotvuje ustanovení § 655 n. o. z., tedy vzájemné soužití, podpora a pomoc, nedosáhly v manželství účastníků trvalého naplnění.
7. Okresní soud tedy rozhodl tak, že manželství účastníků rozvedl.
8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto výrokem II. rozsudku podle ust. § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále též „z. ř. s.“), dle kterého, bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Soud v řízení neshledal mimořádné skutečnosti, které odůvodňovaly závěr pro přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků. Za této situace proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.