Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 51 520,06 Kč s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 49 761,51 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 49 761,51 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 10 024 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 785,95 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 2 662 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení dlužné částky, která je uvedena ve výroku rozsudku. Žalobce svůj nárok odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce uzavřel dne [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota], na základě ní poskytl fin. prostředky ve výši 50 000,00 Kč k přímému čerpání a žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 % z dlužné částky k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně 500 Kč. Řádný úrok dle smlouvy je ve výši 26,28 % - do [datum]. Z důvodu zesplatnění od [datum] je počítán ve výši 14,75 %. Právní předchůdce žalobce ověřil úvěruschopnost žalovaného. Dle ust. bodu 3,2 Produktových podmínek bylo mezi stranami sjednáno právo věřitele, odstoupit od úvěrové smlouvy, dostane-li se dlužník do definovaného prodlení. V konkrétním případě došlo k tomu, že žalovaný uhradil poslední splátku [datum]. V návaznosti na to, že dále dlužník nehradil, učinil žalobce výzvu k plnění a současně upozornění na odstoupení od smlouvy, která byla bez úspěchu, a proto dne [datum] odstoupil od úvěrové smlouvy, kdy na základě daného se stal úvěr splatný dnem [datum]. Do dnešního dne pohledávka nebyla uhrazena a žalovaný nejeví snahu věc řešit. Ke dni [datum] činí zůstatek úvěru částku 66 330,01 Kč z toho: 49 761,51 Kč jistina, 10 024,00 Kč řádný úrok, 4 785,95 Kč zákonný úrok z prodlení, 1 758,55 Kč poplatky.
2. Soud ve věci nejprve vydal elektronický platební rozkaz, ten však byl zrušen, neboť se jej nepodařilo žalovanému doručit.
3. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Soudní zásilku obsahující žalobu i výzvu k vyjádření k postupu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) považuje soud za doručenou s odkazem na usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 1308/10. Ústavní soud v nálezu uvedl, že ustanovení § 49 o. s. ř., které upravuje doručování písemností do vlastních rukou, nezasahuje do ústavně chráněných práv, vyjádřených zejména v čl. 38 odst. 2 Listiny. Tato úprava od základu mění pojetí doručování podle dosavadní úpravy tím, že opouští paternalistický přístup, který jí dominoval, a naopak vychází ze zásady, že každý si má svá práva střežit především sám. Tato zásada je vyjádřena abstraktním vymezením adresy pro doručování v § 46b písm. a) o. s. ř., ze kterého vyplývá, že není principiálně významné, zda se adresát na adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Současně z tohoto ustanovení vyplývá, že je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena. Tím má také možnost eliminovat problém související s tím, že na ohlašovně nebo v místě bydliště dle centrální evidence obyvatel nelze zanechat výzvu k převzetí zásilky. Jde o legitimní tlak na adresáta, aby soudu ohlásil adresu pro doručování, tedy adresu, kam lze zásilku spolehlivě doručit.
4. Soud učinil z provedených důkazů tato skutková zjištění.
5. Z notářského zápisu ze dne [datum] soud zjistil, že byla pohledávka ze smlouvy o úvěru postoupena na žalobce.
6. Žalobce poskytl žalovanému úvěr, který je specifikován v žalobním tvrzení, tedy na základě smlouvy o hotovostním úvěru byl žalovanému poskytnut úvěr 50 000 Kč k přímému čerpání a žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5% z dlužné částky k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně 500 Kč. Řádný úrok dle smlouvy je ve výši 26,28 % - do [datum]. Úvěrové podmínky byly součástí smlouvy, v podmínkách jsou vysvětleny všechny náležitosti týkající se uzavírané smlouvy. Z důvodu zesplatnění od [datum] je počítán ve výši 14,75%.
7. Z výpisu z úvěrového účtu bylo zjištěno, že žalovaný uhradil pouze jednu splátku, ocitl se v prodlení po splatnosti sjednaných splátek a došlo k zesplatnění zbytku závazku. Žalobce zároveň žalovaného vyzval k úhradě celé dlužné částky, na což ale žalovaný nereagoval.
8. Pro právní posouzení vychází soud z následujících ustanovení:
9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrované poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen jako „zákon o s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
11. Podle § 1970 o. z., může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v účinném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
13. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měl žalobce jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že s žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobce břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. [adresa]: [právnická osoba].Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu jistiny, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradil další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí úvěrových prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobcem za prokázané, žalovaný ostatně tuto skutečnost ani nerozporoval.
14. Žaloba je důvodná. Předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným úvěrovou smlouvu, a to v souladu s obchodními podmínkami. Pohledávka ze smlouvy o úvěru byla postoupena na žalobce. Na základě smlouvy předchůdce žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky a žalovaný se zavázal tyto prostředky a sjednané poplatky a úroky vrátit ve sjednané lhůtě. Žalobce prokázal svá tvrzení důkazy shora uvedenými. Žalobní tvrzení je v logickém souladu s předloženými listinnými důkazy, tvoří logický celek. Žalovaný byl seznámen s podmínkami poskytnutí úvěru, s těmito podmínkami souhlasil, byl sjednán poplatek za poskytnutí úvěru a byly sjednány úroky, které je žalovaný povinen uhradit. Strany sjednaly možnost zesplatnění úvěru z důvodů prodlení s úhradou splátky úvěru. Požadovaný úrok odpovídá sazbám jiných poskytovatelů zápůjček nebo úvěrů. Žalovaný zůstal zcela nečinný. Smlouva je v souladu § 2395 a násl. o. z. a § 122 a násl. zákona o spotřebitelském úvěru. Protože žalovaný svoji povinnost neplnil řádně, rozhodl žalobce o zesplatnění úvěru a důvodně se domáhá zaplacení výše uvedených částek. Žalovaný je tedy povinen uhradit dlužnou částku jistiny, poplatky, smluvní úrok, zákonný úrok z prodlení ve výši sazby platné v okamžiku prodlení, kapitalizovaný smluvní úrok a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení. Soud tedy žalobě vyhověl. O lhůtě plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 věta první před středníkem o. s. ř. a tuto stanovil v souladu se shora citovaným ustanovením jakožto lhůtu obecnou třídenní.
15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 662 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 2 062 Kč a dále v souladu s vyhláškou č. 254/2015 Sb. částka 600 jako paušální náhrada za celkem dva úkony po 300 Kč (předžalobní výzva k plnění a vyhotovení a zaslání návrhu na vydání platebního rozkazu). Výše uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci, a to dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.