Výrok
I. Manželství [Jméno manželky], rozené [rodné přijmení], a [Jméno manžela], uzavřené dne [datum] v [adresa], se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Návrhem podaným u Okresního soudu v [adresa] se manžel domáhal rozvodu manželství, manželka souhlasila s rozvodem. V průběhu manželství došlo k odcizení. Děti jsou již dospělé.
2. Oba manželé učinili souhlasné prohlášení o trvalém, hlubokém a nenapravitelném rozvratu jejich manželství. O pravdivosti tohoto prohlášení nevznikl důvod k pochybnostem.
3. Z listinných důkazů, a to z oddacího listu, vzal soud za prokázané, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne a v místě uvedeném ve výroku.
4. Podle § 755 odst. 1 o. z. manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.
5. Podle § 389 odst. 1 z. ř. s. k projednání věci soud nařídí jednání, na kterém vyslechne účastníky. Od výslechu účastníků lze upustit, pokud by jeho provedení bylo spojeno s velkými obtížemi nebo pokud souhlas manželů s rozvodem manželství a shoda na trvalém, hlubokém a nenapravitelném rozvratu jejich manželství vyplývají z písemných podání nebo shodných tvrzení účastníků při jednání, o jejichž pravosti a pravdivosti nemá soud pochybnosti.
6. Po zvážení všech okolností případu dospěl soud k závěru, že zákonné podmínky pro rozvod manželství účastníků jsou splněny. Manželé učinili souhlasné prohlášení o trvalém, hlubokém a nenapravitelném rozvratu jejich manželství. Hodnoty, které jsou v samém základu každého manželského svazku a které zakotvuje ustanovení § 655 n.o.z., tedy vzájemné soužití, podpora a pomoc, nedosáhly v manželství účastníků trvalého naplnění.
7. Okresní soud tedy rozhodl tak, že manželství účastníků rozvedl.
8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto výrokem II. rozsudku podle ust. § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále též „z.ř.s.“), dle kterého, bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Soud v řízení neshledal mimořádné skutečnosti, které odůvodňovaly závěr pro přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků. Za této situace proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.