Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 7 444 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky 7 144 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 7 491 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky 7 191 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 615 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 7 444 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. Uvedl, že žalovaný je vlastníkem/provozovatelem vozidla – osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, RZ [SPZ]. K tomuto vozidlu však v období od 1. 11. 2019 do 31. 3. 2020 neměl žalovaný sjednáno pojištění odpovědnosti. Z tohoto důvodu tak žalovaný dluží žalobci částku v celkové výši 7 444 Kč, když základ příspěvku činí 7 144 Kč, náklady na jeho uplatnění činí 300 Kč. Žalovaný tuto částku neuhradil ani po výzvě žalobce.
2. Dále se žalobce podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 7 491 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku II. tohoto rozsudku. Uvedl, že žalovaný je vlastníkem/provozovatelem vozidla – osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, RZ [SPZ]. K tomuto vozidlu však v období od 1. 4. 2020 do 31. 8. 2020 neměl žalovaný sjednáno pojištění odpovědnosti. Z tohoto důvodu tak žalovaný dluží žalobci částku v celkové výši 7 491 Kč, když základ příspěvku činí 7 191 Kč, náklady na jeho uplatnění činí 300 Kč. Žalovaný tuto částku neuhradil ani po výzvě žalobce.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.
4. Jelikož žalobce již v žalobě samé souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, vyzval soud žalovaného, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaný ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že se žalovaný ve stanovené lhůtě k navrhovanému postupu soudu nevyjádřil, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.
5. Soud provedl důkazy těmito listinami – výzvami k úhradě příspěvku do garančního fondu, upomínkami, předžalobními upomínkami, informacemi o sledování zásilek, podacím archem. Tyto listiny prokazují, že žalovaný byl v období od 1. 11. 2019 do 31. 3. 2020 a v období od 1. 4. 2020 do 31. 8. 2020 vlastníkem/provozovatelem vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, RZ [SPZ]. Za tato období však žalovaný neměl k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, jež vyžaduje zákon č. 168/1999 Sb. Žalobce proto opakovaně vyzval žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu. Žalobce ve výzvách popsal důvody vzniku nároku na příspěvek, vyčíslil výši příspěvku a nákladů Kanceláře, uvedl lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek – nejpozději do 60 dnů od doručení této výzvy, a poučil žalovaného o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a dále ho poučil o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu. Žalovaný dlužné pohledávky neuhradil. Žalovaný tak dluží žalobci částku ve výši 7 444 Kč (za období od 1. 11. 2019 do 31. 3. 2020), když tato se skládá ze základu příspěvku ve výši 7 144 Kč (při denní sazbě 47 Kč za 152 dní nepojištění vozidla) a nákladů na jeho uplatnění ve výši 300 Kč, a dále částku 7 491 Kč (za období od 1. 4. 2020 do 31. 8. 2020) ), když tato se skládá ze základu příspěvku ve výši 7 191 Kč (při denní sazbě 47 Kč za 153 dní nepojištění vozidla) a nákladů na jeho uplatnění ve výši 300 Kč. Žalovaný tyto částky neuhradil ani po další výzvě žalobce.
6. Podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.
7. Podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.
8. Podle ustanovení § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.
9. Podle ustanovení § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.
10. Podle ustanovení § 4 odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu.
11. Podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb. denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 včetně ve výši 47 Kč.
12. Podle ustanovení § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. výše nákladů [právnická osoba] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč.
13. Podle § 1970 z.č. 89/2012, Sb. Občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
15. Žaloba je důvodná. Žalovaný jako vlastník/provozovatel vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, RZ [SPZ], neměl k tomuto vozidlu za období od 1. 11. 2019 do 31. 8. 2020 sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalovanému tak vznikla povinnost uhradit žalobci příspěvek za dobu, po kterou bylo toto vozidlo provozováno v rozporu se zákonem. Žalovaný však tento příspěvek ani po výzvách neuhradil, neuhradil ani náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše žalobního nároku ostatně nebyla v průběhu řízení ze strany žalovaného nikterak rozporována, kdy bylo pouze a jen na žalovaném, aby uhrazení žalobní pohledávky žalobci tvrdil a současně taktéž i prokázal. Žalovaný takto nepostupoval a soud tuto skutečnost za prokázanou nemá. S ohledem na skutečnost, že se žalovanému nepodařilo prokázat splnění svých povinností, soud žalovanému žalobní pohledávku specifikovanou ve výroku I. a II. tohoto rozsudku, uložil splnit v rozsahu požadovaném žalobcem, a to v obecné třídenní pariční lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., a to včetně úroku z prodlení, jehož výši a počátek splatnosti soud shledává se zákonem souladnou, neodporující skutkovým zjištěním soudu.
16. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byl žalobce ve věci plně úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč dle položky 2 písm. a) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb., odměny za zastupování advokátem v celkové výši 1 200 Kč, tj. za 3 úkony právní služby po 400 Kč dle § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby, 3 režijních paušálů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč a 21% DPH, celkem tedy [hodnota] Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce účastníka.