Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 20 000 Kč s 12 % úrokem z prodlení ročně z částky 20 000 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 373 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě dne [datum] domáhal na žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku I. rozsudku. V žalobě tvrdil, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba] [IČO] IČO, , smlouvu o úvěru, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 20 000 Kč. Žalobce není schopen uzavření smlouvy doložit, proto se svého nároku domáhá z titulu bezdůvodného obohacení, které požaduje vydat.
2. Pohledávka byla původním věřitelem postoupena (smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]) na společnost [Anonymizováno] [právnická osoba].[IČO] IČO, a tímto novým věřitelem byla následně postoupena (smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]) na žalobce.
3. Původní věřitel poskytl žalovanému dne [datum] částku 20 000 Kč, a to na bankovní účet žalovaného č. [č. účtu]. V poznámce byl uveden variabilní symbol [var. symbol]. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení žalované částky předžalobní upomínkou ze dne [datum], žalovaný dlužnou částku neuhradil.
4. Soud vyzval žalovaného, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že se žalovaný ve stanovené lhůtě k navrhovanému postupu soudu nevyjádřil a žalobce s tímto postupem souhlasil již v samotné žalobě, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.
5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval, na obranu proti uplatněnému nároku netvrdil nic a zůstal nečinný.
6. Z potvrzení o provedené platbě, potvrzení o provedení transakce a sdělení [Anonymizováno] ze dne [datum] má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce zaslal na účet č. [č. účtu] dne [datum] částku 20 000 Kč. Částka byla týž den na zmiňovaný účet připsány. Účet byl v době provedení platby (a stále je) veden na majitele – osobu žalovaného.
7. Ze smluv o postoupení pohledávek ze dne [datum] a ze dne [datum] a seznamu postupovaných pohledávek má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce postoupil žalovanou pohledávku na žalobce.
8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] a podacího lístku má soud za prokázané, že žalobce oznámil žalovanému postoupení žalované pohledávky a současně ho vyzval k úhradě dlužné částky.
9. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
10. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. kterým se určuje výše úroků z prodlení, v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
12. V daném případě se žalobce domáhá rozhodnutí, dle kterého je žalovaný povinen zaplatit žalovanou částku z titulu vydání bezdůvodného obohacení. Obohacení se mu dostalo na základě jednání o uzavření smlouvy, jejíž kopii žalobce není schopen doložit. Žalovaný tedy získal majetkový prospěch bez právního důvodu.
13. Žaloba je důvodná. Právní předchůdce žalobce jednal se žalovaným o uzavření smlouvy o úvěru a poskytl žalovanému finanční částku 20 000 Kč podle této smlouvy. Smlouva není perfektní, žalobce nemá k dispozici smlouvu, kterou by žalovaný podepsal. Finanční částka však byla na jeho účet připsána, což soud zjistil ze sdělení [Anonymizováno]. ze dne [datum] zaslaného na výzvu soudu. Právní důvod plnění není dán, žalovaný se tedy převzetím uvedené částky bezdůvodně obohatil. Toto obohacení je povinen vydat. Na předžalobní upomínku žalovaný nereagoval. Ocitl se tak v prodlení, a proto soud uložil žalovanému také povinnost zaplatit úroky z prodlení ve výši, která byla platná v okamžiku počátku prodlení.
14. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byl žalobce ve věci plně úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč dle položky 2 písm. a) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb., odměny za zastupování advokátem v celkové výši 1 000 Kč, tj. za 2 úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“) ve znění účinném do [datum] – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, a za 1 úkon právní služby po 400 Kč dle § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 AT ve znění )činném od [datum] – sepis žaloby, 3 režijních paušálů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč a 21% DPH, celkem tedy [hodnota] Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce účastníka.
15. Soud přiznal odměnu podle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. z následujících důvodů: Žaloba je považována za žalobu “formulářovou“, neboť žalobce podává obdobné žaloby opakovaně, na formulářovém ustáleném vzoru, ve kterém uvádí shodná skutková tvrzení, lišící se pouze konkrétními údaji o žalované osobě, výši dlužných částek. Žaloby se týkají právně obdobných věcí. Žalobce skupuje pohledávky, vymáhání pohledávek je jeho výdělečnou činností. Tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Nejedná se o žalobu, která by byla individuálně koncipovaným návrhem vždy novým pro konkrétní právně a skutkově odlišnou věc. Použití uvedeného ustanovení citované vyhlášky nevede ve svých důsledcích k porušení listiny základních práv a svobod a není rozporu s ústavou garantovaným právem na právní pomoc.