Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 47 763,22 Kč s 12,75 % úrokem ročně z částky 38 019,94 Kč od [datum] do zaplacení, s 12,75 % úrok z prodlení ročně z částky 38 019,94 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 111 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v [adresa] dne [datum] domáhal po žalované zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. Uvedl, že společnost [Anonymizováno] [právnická osoba], akciová společnost, se sídlem [Anonymizováno], [adresa], [Anonymizováno] [Anonymizováno], registrační číslo [tel. číslo], odštěpný závod: [právnická osoba], se sídlem [adresa], IČ: [Anonymizováno] dne [datum] uzavřel jako postupitel se společností [Jméno žalobce]., se sídlem [adresa], IČ [IČO žalobce], zapsanou v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu [Anonymizováno] v oddíle B, vložka č. [hodnota], jako postupníkem (dále také jen „[Anonymizováno] “) smlouvu o postoupení pohledávek. Předmětem této smlouvy je postoupení portfolia pohledávek právního předchůdce [Anonymizováno], který na území České republiky ukončuje svoji činnost. K postoupení portfolia pohledávek na [Anonymizováno] došlo s účinností ke dni [datum]. Součástí postoupeného portfolia pohledávek je pohledávka za žalovaným, která je předmětem řízení v projednávané věci. Notářský zápis o souhlasném prohlášení je ve smyslu soudní judikatury (20 Cdo 968/2005) listinou vydanou notářem a prokazující přechod povinnosti nebo práva. Totéž pak ve smyslu uvedené soudní judikatury a ustanovení § 6 zákona 358/1992 Sb., notářského řádu platí o výpisu z notářského zápisu, coby rovnocenné notářské listině. Skutečnost, že jednotlivé pohledávky, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, byly postoupeny na [Anonymizováno], vyplývá z notářského zápisu sp. zn. [Anonymizováno] který byl sepsán dne [datum] prezidentem notářské komory, [tituly před jménem] [jméno FO]. Právní předchůdce žalobce se žalovanou uzavřel dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru č. [hodnota], na základě které poskytl finanční prostředky ve výši 40.000,00, žalovaná se zavázala úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Celková výše měsíční splátky činí 5 % z dlužné částky k poslednímu pracovnímu dni kalendářního měsíce nejméně však 500,00 Kč. Řádný úrok je stanoven na 22,68 % jako pohyblivý ke dni poskytnutí úvěru, ode dne následujícím po zesplatnění [datum] je počítán ve výši 12,75 %. Právní předchůdce žalobce ověřil úvěruschopnost žalované. Dle ustanovení bodu 3,2 Produktových podmínek bylo mezi stranami sjednáno právo věřitele, odstoupit od úvěrové smlouvy, dostane-li se dlužník do definovaného prodlení. V konkrétním případě došlo k tomu, že žalovaný uhradil poslední splátku [datum]. V návaznosti na to, že dále dlužník nehradil, učinil žalobce dne [datum] výzvu k plnění a úhradě pohledávek po splatnosti ve výši Kč 8.000,00 a současně upozornění na podmíněné odstoupení od smlouvy k [datum]. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná pohledávku po splatnosti uhradila pouze Kč 4.000,00, nikoli celou pohledávku po splatnosti, úvěr se stal splatným dnem [datum]. [Anonymizováno] byla žalované zaslána Výzva k zaplacení před podáním žaloby. Do dnešního dne pohledávka nebyla uhrazena a žalovaná nejeví snahu věc řešit. Žalobci proto nezbývá, než se svého práva domáhat soudní cestou. Ke dni [datum] činí zůstatek úvěru částku 47.763,22 Kč z toho: 38.019,94 Kč jistina, 6.301,79 Kč řádný úrok, 2.802,29 Kč zákonný úrok z prodlení, 639,20 Kč poplatky.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporovala.
3. Soud vyzval soud žalobce a žalovanou, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že se žalobce ani žalovaná ve stanovené lhůtě k navrhovanému postupu soudu nevyjádřili, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.
4. Skutkový stav je zjištěn z nesporných tvrzení účastníků a z listinných důkazů.
5. Žádost/Smlouva o revolvingovém úvěru, produktové podmínky pro revolvingové úvěry, specifické podmínky, měsíčních výpisů a výpisů z kartového účtu prokazují vznik a obsah závazku, včetně výše sjednaných úroků a poplatků, výše sjednaných splátek. Poskytovatel úvěru posoudil úvěruschopnost žalované, tedy schopnost splácet. Zkoumal rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalované, kdy tyto byly zaznamenány v žádosti o revolvingový úvěr.
6. Notářský zápis [Anonymizováno] oznámení o přeshraniční fúzi ze dne [datum] a oznámení žalobce o postoupení smluv prokazují, že pohledávka z úvěrové smlouvy přešla na žalobce. O této skutečnosti byla žalovaná informována.
7. Poslední výzva k úhradě dlužné částky a podmíněné odstoupení od úvěrové smlouvy, výzva k okamžitému splacení celého dluhu, výzva k úhradě dluhu prokazují jednak zesplatnění úvěru žalobcem a dále, že byla žalovaná o zaplacení dlužné pohledávky upomínána.
8. Historie úvěru a podklady pro soudní řízení prokazují čerpání úvěru a výši dlužné pohledávky.
9. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný.
10. Mezi provedenými důkazy nevznikl rozpor a zcela podporují skutková tvrzení žaloby.
11. V daném případě byla smlouva o úvěru uzavřena za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdy podle § 2395 tohoto zákona se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
13. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od [datum], výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
14. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když dospěl k závěru, že jednáním žalobce, resp. jeho právního předchůdce a žalované došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného ustanovení § 2395 a násl. o. z. Právní předchůdce žalobce splnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy poskytnutím peněžních prostředků, a žalované tak vznikla povinnost tyto peněžité prostředky žalobci vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení a stanovené a účtované poplatky.
15. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měl žalobce jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobce břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalované jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. [adresa]: [právnická osoba].Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu jistiny, pak bylo na žalované, aby tvrdila a současně důkazně prokázala, že věřiteli uhradila i další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí úvěrových prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobcem za prokázané, žalovaná ostatně tuto skutečnost ani nerozporovala.
16. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobce průběh úvěrového vztahu mezi žalobcem a žalovanou, když dospěl k závěru, že žalovaná je ve vztahu k žalobci v prodlení s uhrazením poskytnuté částky úvěru a s tím souvisejícími platbami. V neposlední řadě vznikl žalobci nárok na zákonný úrok z prodlení, jehož výši a počátek prodlení soud hodnotí jako zákonný neodporující skutkovým zjištěním soudu.
17. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O lhůtě plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 věta první před středníkem o. s. ř. a tuto stanovil v souladu se shora citovaným ustanovením jakožto lhůtu obecnou třídenní.
18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalované právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 111 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 1 911 Kč, dále v souladu s vyhláškou č. 254/2015 Sb. částku 200 jako paušální náhradu za celkem dva úkony po 100 Kč (předžalobní výzva k plnění a vyhotovení a zaslání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu). Výše uvedenou částku je žalovaná povinna zaplatit žalobci, a to dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.