Výrok
I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 19 000 Kč s 12,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 19 000 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku ve výši 8 640,80 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v [adresa] dne [datum] domáhal na žalovaných, aby mu společně a nerozdílně zaplatili částku v celkové výši 19 000 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce uvedl, že je vlastníkem domu [právnická osoba], postaveného na pozemku st. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], obec [adresa], zapsaném na listu vlastnictví č. [hodnota]. Žalobce uzavřel s žalovanými nájemní smlouvu na dobu určitou od 1. 5. 2022 do 31. 5. 2023, na základě které přenechal žalovaným předmětný dům k užívání. Po uplynutí sjednané doby nájmu se nájemní smlouva automaticky obnovila za shodných podmínek, za kterých byla sjednána, když žalovaní pokračovali v užívání předmětu nájmu po dobu více než tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit. Nájemní smlouva tak byla s ohledem na výše uvedené prodloužena do [datum], a k tomuto datu také nájemní poměr skončil, bez ohledu na výpověď žalovaných zaslanou žalobci dne [datum]. V nájemní smlouvě bylo mezi účastníky mimo jiné sjednáno, že žalovaní jsou povinni platit společně a nerozdílně žalobci nájemné ve výši 8 000 Kč. Žalovaní měli za období od 1. 4. 2024 do 30. 6. 2024 uhradit na nájemném 3x 8000 Kč, celkem [hodnota] Kč. Lustrací plateb žalobce zjistil, že na výše uvedené období bylo uhrazeno celkem [hodnota] Kč. Žalovaní dluží žalobci úplatu za užívání předmětných nemovitostí za období od 1. 4. 2024 do 30. 6. 2024 ve výši celkem [hodnota] Kč. Žalobce vyzýval žalované k úhradě dlužné částky prostřednictvím svého právního zástupce přípisem ze dne [datum], na výzvu však žalovaní nereagovali a dlužnou částku dosud neuhradili.
2. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporovali.
3. Soud vyzval žalobce a žalované, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že žalobce sdělil, že souhlasí, aby soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání a žalovaní ve stanovené lhůtě k navrhovanému postupu soudu nevyjádřili, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.
4. Z informací o pozemku má soud za prokázané, že žalobce je výlučným vlastníkem nemovitostí – pozemku parc. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba [právnická osoba], [Anonymizováno] ([adresa]), v k.ú. [adresa] a obci [adresa].
5. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce jako vlastník domu [právnická osoba], postaveného na pozemku [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] a obci [adresa] (dále také jen „předmět nájmu“), tento přenechal na základě nájemní smlouvy žalovaným do užívání. Nájem byl sjednán na dobu určitou do [datum]. Žalovaní byli dle smlouvy povinni hradit měsíčně žalobci sjednané nájemné, a to s účinností od [datum] ve výši 8 000 Kč, a to vždy do posledního dne měsíce předcházejícího měsíci, za který je nájemné placeno.
6. Z předžalobních upomínek ze dne [datum], poštovních podacích archů a kopie vrácené zásilky má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalované k úhradě dlužného nájemného za období od 1. 4. 2024 do 30. 6. 2024. Žalobce v rámci výzev popsal, že po datu [datum] nájemci pokračovali v užívání bytu, a proto se nájemní smlouva automaticky obnovila. Dne [datum] byla žalobci zaslána doporučenou poštou výpověď žalovaných. Dne [datum] žalované č. [hodnota] a č. [hodnota] sdělily žalobci prostřednictvím e-mailu, že nemovitost opustily a klíče zanechaly v domě. Žalobce toto sdělení vnímal jako akt podané výpovědi. Nájem předmětné nemovitosti skončil k [datum].
7. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutkový závěr. Žalobce jako vlastník domu [právnická osoba], postaveného na pozemku parc. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] a obci [adresa], tento přenechal na základě nájemní smlouvy žalovaným do užívání. Nájem byl sjednán na dobu určitou do [datum]. Žalovaní byli dle smlouvy povinni hradit měsíčně žalobci sjednané nájemné, a to s účinností od [datum] ve výši 8 000 Kč, a to vždy do posledního dne měsíce předcházejícího měsíci, za který je nájemné placeno. Žalovaní předmět nájmu užívali nadále i po datu [datum]. Dne [datum] byla žalobci ze strany žalovaných zaslána písemná výpověď. Žalovaná č. [hodnota] a č. [hodnota] dne [datum] oznámily žalobci, že předmět nájmu opustily a klíče nechaly v domě. Žalobce vyzval žalované k úhradě dlužného nájemného za období od 1. 4. 2024 do 30. 6. 2024. Žalovaní na tento uhradili pouze 5 000 Kč, zbytek dluhu neuhradili.
8. Podle ustanovení § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.
9. Podle ustanovení § 2246 odst. 1 o. z. strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.
10. Podle ustanovení § 2285 o. z. pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu.
11. Podle ustanovení § 2286 odst. 1 o. z. výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně.
12. Podle ustanovení § 2287 o. z. nájemce může vypovědět nájem na dobu určitou, změní-li se okolnosti, z nichž strany při vzniku závazku ze smlouvy o nájmu zřejmě vycházely, do té míry, že po nájemci nelze rozumně požadovat, aby v nájmu pokračoval.
13. Podle ustanovení § 2292 o. z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.
14. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
15. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
16. S ohledem na výše citované právní normy a na zjištěný skutkový stav soud posoudil věc po právní stránce takto: V dané věci má soud za prokázané, že účastníci uzavřeli nájemní smlouvu, na základě které vznikl žalobci závazek poskytnout žalovaným do užívání shora specifikovaný rodinný dům. Žalovaným vznikl závazek platit žalobci společně a nerozdílně nájemné ve výši 8 000 Kč měsíčně. Žalobce svůj závazek z nájemní smlouvy, poskytnout žalovaným předmět nájmu, splnil. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou s účinností od 1. 5. 2022 do 31. 5. 2022 (13 měsíců). Jelikož nájemci pokračovali v užívání předmětu nájmu po dobu více jak 3 měsíců po datu [datum], došlo k prodloužení nájemní smlouvy na dobu dalších 13 měsíců, tj. do [datum]. Na této skutečnosti nic nemění ani písemná výpověď žalovaných doručená žalobci dne [datum] ani sdělení prvních dvou žalovaných o opuštění předmětu nájmu dne [datum]. I kdyby byla písemná výpověď ze strany žalovaných platná, tedy splňovala podmínky stanovené v § 2287 o. z., počala by výpovědní doba běžet od [datum] (§ 2286 odst. 1 o. z.) a neskončila by dříve než [datum], tedy po uplynutí doby 3 měsíců (analogické použití § 2222, § 2231 a § 2288 o. z.). Taktéž k opuštění předmětu nájmu, kdy se uplatní domněnka, že nájemce byt odevzdal (§ 2292 o. z.), je třeba zdůraznit, že nejde o konstrukci právního důvodu skončení nájmu. Opuštění bytu ze strany nájemce jakožto jednostranné jednání může a nemusí způsobit skončení nájmu bytu. Zpravidla lze takovéto jednání považovat za konkludentní návrh na uzavření dohody o skončení nájmu, který pronajímal musí akceptovat, má-li skutečně dojít k zániku nájmu. To se však v daném případě nestalo, jak prokazují i předžalobní výzvy. Nájem tedy skončil uplynutím prodloužené doby, tedy dnem [datum]. Žalovaní tedy byli povinni společně a nerozdílně hradit žalobci do této doby měsíčně sjednané nájemné. Žalovaní však nájemné za období od 1. 4. 2024 do 30. 6. 2024 řádně nehradili, když zaplatili pouze částku 5 000 Kč. K úhradě zbývá částka 19 000 Kč (3x 8 000 Kč = 24 000 Kč – 5 000 Kč). Výše žalobního nároku ostatně nebyla v průběhu řízení ze strany žalovaných nikterak rozporována, kdy bylo pouze a jen na žalovaných, aby uhrazení žalobní pohledávky žalobci tvrdili a současně taktéž i prokázali, popř. tvrdili a prokázali, že ke skončení nájmu došlo dříve. Žalovaní takto nepostupovali a soud tuto skutečnost za prokázanou nemá. S ohledem na skutečnost, že se žalovaným nepodařilo prokázat splnění svých povinností, soud žalovaným žalobní pohledávku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku uložil splnit společně a nerozdílně v rozsahu požadovaném žalobcem, a to v obecné třídenní pariční lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., a to včetně úroku z prodlení, jehož výši a počátek splatnosti soud shledává se zákonem souladnou, neodporující skutkovým zjištěním soudu.
17. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byl žalobce ve věci plně úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč dle položky 2 písm. b) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb., odměny za zastupování advokátem v celkové výši 5 580 Kč, tj. za 3 úkony právní služby po 1 860 Kč dle § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby, 3 režijních paušálů za 3 úkony právní pomoci po 300 Kč a 21% DPH, celkem tedy [hodnota] Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovaným povinnost zaplatit společně a nerozdílně náklady řízení k rukám zástupce účastníka.