Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [Anonymizováno] s 7,99 % úrokem ročně z částky [Anonymizováno] od [datum] do zaplacení, s 11,5 % úrokem z prodlení ročně z částky [Anonymizováno] [Anonymizováno] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 29 760 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v [adresa] dne [datum] domáhal po žalované zaplacení částky [Anonymizováno] s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu nezaplacení úvěrové pohledávky vyplývající ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum].
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporovala.
3. Soud vyzval žalobce a žalovanou, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že účastníci ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítali, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.
4. Skutkový stav je zjištěn z listinných důkazů – smlouvy o úvěru, výpisu z úvěrového účtu, oznámeních o zesplatnění pohledávky, kopie vrácené zásilky, výzvy k zaplacení před podáním žaloby, podkladů pro soudní rozhodnutí. Tyto listiny prokazují, že žalobce uzavřel se žalovanou a [jméno FO] smlouvu o úvěru č. [hodnota], na základě které jim poskytl úvěr ve výši [Anonymizováno]. [adresa] [Anonymizováno] byla poskytnuta za účelem splacení závazků u společnosti [právnická osoba]., zbylá částka byla poskytnuta bez určení účelu. Žalovaní se zavázali společně a nerozdílně úvěr žalobci vrátit poskytnutý úvěr včetně úroku a dalších sjednaných poplatků dle Ceníku v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 9 796 Kč, splatných vždy k 20. dni kalendářního měsíce. První splátka byla splatná [datum]. Ve smlouvě bylo sjednáno, že za porušení smlouvy se mimo jiné považuje, pokud je vůči dlužníkům zahájeno soudní řízení, jehož předmětem je jejich úpadek nebo hrozící úpadek a způsob jeho řešení (insolvenční řízení). V takovém případě byl žalobce oprávněn prohlásit celý úvěr za splatný. S ohledem na skutečnost, že v insolvenčním řízení byl zjištěn úpadek dlužníka [jméno FO], prohlásil žalobce dopisem ze dne [datum] celý úvěr za splatný. Žalovaná dlužnou pohledávku neuhradila ani po další výzvě žalobce. Ke dni [datum] se jednalo o částku [Anonymizováno], když jistina činila [Anonymizováno], úrok 10 023,70 Kč, poplatky 4 604 Kč a dlužný úrok z prodlení činil 12 595,29 Kč.
5. Žalobce splnil zákonnou povinnost a posoudil úvěruschopnost žalované a [jméno FO], tedy schopnost splácet úvěr. Zkoumal rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry dlužníků. Zkoumání úvěruschopnosti vyplývá z Potvrzení o výši příjmu, výpisů z účtu.
6. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti s ohledem na soulad i v detailech a shodu obsahu různých důkazů. Tyto důkazy pak nebyly co do jejich pravosti či pravdivosti nijak významně zpochybněny.
7. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Podle ust. § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
10. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když dospěl k závěru, že jednáním žalobce, žalované a [jméno FO] došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného ustanovení § 2395 a násl. o. z. Žalobce plnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy poskytnutím peněžních prostředků, a žalované a [jméno FO] tak vznikla povinnost společně a nerozdílně tyto peněžité prostředky žalobci vrátit a zaplatit sjednaný úvěr, popř. další náklady spojené s prodlením se splacením úvěru.
11. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měl žalobce jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobce břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. [adresa]: [právnická osoba].Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu jistiny, pak bylo na žalované, aby tvrdila a současně důkazně prokázala, že úvěrovému věřiteli uhradila i další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí úvěrových prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobcem za prokázané, žalovaná ostatně tuto skutečnost ani nerozporovala.
12. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobce průběh úvěrového vztahu mezi žalobcem a žalovanou, když dospěl k závěru, že žalovaná je ve vztahu k žalobci v prodlení s uhrazením poskytnuté částky úvěru a s tím souvisejícími platbami. V neposlední řadě vznikl žalobci nárok na zákonný úrok z prodlení, jehož výši a počátek prodlení soud hodnotí jako zákonný neodporující skutkovým zjištěním soudu.
13. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O lhůtě plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 věta první před středníkem o. s. ř. a tuto stanovil v souladu se shora citovaným ustanovením jakožto lhůtu obecnou třídenní.
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalované právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 29 760 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 28 860 Kč a dále v souladu s vyhláškou č. 254/2015 Sb. ve spojení s usnesením Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 28 Cdo 2638/2025 částka 900 jako paušální náhrada za celkem dva úkony po 450 Kč (předžalobní výzva k plnění a vyhotovení a zaslání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu). Výše uvedenou částku je žalovaná povinna zaplatit žalobci, a to dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.