Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 167 586,05 Kč- s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 17 974,55 Kč a s úrokem ve výši 11,5 % ročně z částky 164 646,05 Kč od [datum] do zaplacení- s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 362,06 Kč- se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 167 586,05 Kč od [datum] do zaplacení,to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni náklady řízení ve výši 36 724,10 do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám prvního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně uplatnila nárok uvedený ve výroku I., kdy tvrdí, že žalovaný v souladu s ustanovením § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, uzavřel s žalobkyní dne [datum] úvěrovou smlouvu č. [hodnota] (dále jen „Smlouva“ či „ÚS“). Podpisem ÚS se staly její nedílnou součástí úvěrové podmínky (dále jen „ÚP“). Žalobkyně naplňuje svoji zákonnou povinnost posuzování úvěruschopnosti spotřebitele několika způsoby, a to zejména: 1) kontrolou v několika registrech nebo dostupných databázích (viz více v příloze nazvané karta klienta), 2) výpočtem tzv. MLS tedy částky, která klientovi po odečtení všech mandatorních výdajů zbývá a do její výše je tak možno maximálně zatížit klienta splátkou úvěru (viz více v příloze nazvané „ověřování bonity MLS“), 3) důsledným zjišťováním kreditního skóre klienta. Zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve svém novelizovaném znění od [datum] dává věřiteli výslovně možnost ověřovat tvrzení klienta a jejich pravdivost mimo jiné i pomocí tzv. automatizovaných modelů. Tuto možnost využívá i žalobkyně. Žalobkyně poskytla žalovanému v souladu s ÚS a s 2.
2. ÚP úvěr ve výši 181 609 Kč (dále jen „úvěr“). Žalovaný se zavázal úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 094 Kč měsíčně. Na základě Smlouvy a úvěrových podmínek byla v jednotlivých splátkách zahrnuta příslušná část úvěru, případné pojištění, poplatky a úroky. K čerpání úvěru došlo dne [datum], tudíž s ohledem na výše uvedené je splatnost první splátky určena na [datum]. Úvěr byl úročen sazbou uvedenou ve Smlouvě, a to od [datum], tedy ode dne, kdy byl úvěr žalovanému poskytnut. Roční úroková sazba byla sjednána na 19,43 % p.a. Žalovaný celkem na poskytnutý úvěr uhradil částku 39 443 Kč. Jelikož žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého oprávnění sjednaného v 5.2. ÚP, tedy možnost zesplatnit úvěr a požadovat okamžité zaplacení celé dlužné částky, v případě, že se žalovaný dostal do prodlení se splacením alespoň dvou splátek nebo do prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni [datum], jak vyplývá ze Splátkového kalendáře. Žalovaný byl vyzván ke splacení celého úvěru dopisem ze dne [datum] – Výzva ke splacení celého úvěru. Žalovanému byla v souladu s § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, zaslána předžalobní výzva k plnění. Žalobkyně uplatňuje za žalovaným pohledávku ve výši 167 586,05 Kč sestávající z: neuhrazené jistiny ve výši 164 646,05 Kč, poplatků za pojištění ve výši 1 340 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč, smluvních pokut účtovaných ve výši 1 000 Kč a dále příslušenství. Příslušenství pak představuje: - úrok kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši 17 974,55 Kč, - úrok ve výši 19,43 % p.a. od [datum] do zaplacení z částky 164 646,05 Kč (tj. obchodní úrok z jistiny ode dne následujícího po dni sepsání žaloby do zaplacení). V případě, že je dluh na jistině či na splátce jistiny po splatnosti více než 90 dnů, je počínaje 91. dnem prodlení sazba obchodního úroku snížena dle § 122 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, na výši odpovídající repo sazbě stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšenou o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší; úrok z prodlení v zákonné výši kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši 4 362,06 Kč (tj. kapitalizovaný od 15. dne po zesplatnění úvěru, z jistiny, případných poplatků a smluvních pokut, do dne sepsání žalobního návrhu), úrok z prodlení v zákonné výši od [datum] (tj. ode dne následujícího po dni sepsání žalobního návrhu) do zaplacení z částky 167 586,05 Kč (tj. z jistiny, poplatků a smluvních pokut). Žalovanému byla v souladu s § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, zaslána předžalobní výzva k plnění.2. K soudnímu jednání se žalovaný nedostavil a k žalobě se nevyjádřil. Žalobkyně a její právní zástupce se z jednání omluvili.
3. Soud má za prokázaný následující skutkový stav. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši specifikované v žalobních tvrzeních. Tato tvrzení prokazují úvěrová smlouva, úvěrové podmínky, výpis čerpání, splátek a úhrad, výzva ke splacení celého úvěru, předžalobní výzva a podací archy. Žalovaný se zavázal k plnění, jak je uvedeno v žalobních tvrzeních. Poskytnutý úvěr, sjednaný úrok ani další náklady úvěru sjednané pro případ prodlení žalovaný žalobkyni řádně nesplácel; uhradil pouze 39 443 Kč. Poslední splátku uhradil v červenci 2025 a žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni [datum]. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky.
4. Smlouva o účelovém revolvingovém úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] prokazuje uzavření úvěrové smlouvy, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 181 609 Kč s roční úrokovou sazbou 19,43 % a RPSN ve výši 21,8 %. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v 96měsíčních splátkách po 4 094 Kč. Součástí ujednání jsou pojištění schopnosti splácet a sankční ujednání pro případ porušení smluvních podmínek. Část jistiny úvěru byla použita ke splacení stávajících úvěrů uvedených v příloze úvěrové smlouvy.
5. Poskytovatel úvěru posoudil úvěruschopnost žalovaného, tedy jeho schopnost úvěr splácet. Zkoumal rodinné, majetkové, pracovní a další poměry žalovaného. Ověření úvěruschopnosti žalovaného vyplývá z úvěrové zprávy a karty klienta. Provedl ověření bonity MLS. Žalovaný uvedl, že má příjem 29 500 Kč, má vlastní bydlení, náklady činí 5 000 Kč, na splátky jiných úvěrů vynakládá 10 500 Kč měsíčně. Správnost těchto údajů stvrdil žalovaný podpisem úvěrové smlouvy. Žalobkyně měla k dispozici výpis z bankovního účtu žalovaného, z něhož nevyplynuly žádné podezřelé výdaje, zejména na hry či sázky; byl rovněž ověřen příjem od zaměstnavatele, společnosti [Anonymizováno]. Úvěr byl použit ke splacení některých existujících závazků žalovaného. Schopnost úvěr splácet potvrzuje rovněž skutečnost, že žalovaný splátky dluhu hradil do července 2025. S ohledem na to, že žalovaný po dobu sedmi měsíců od poskytnutí revolvingového úvěru úvěr splácel, nelze uzavřít, že by žalobkyně měla důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, jež by vedly k neplatnosti smlouvy (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1819/2023).
6. Soud se dále, pro případ (in eventum), zabýval úvěrovou smlouvou rovněž z hlediska ujednání o úroku, neboť absolutní neplatnost smlouvy může způsobit také lichevní výše sjednaných úroků. Ani smluvní ujednání týkající se úroku a celkového úrokového zatížení soud neshledal nepřiměřenými, a tudíž neplatnými. Požadovaný obchodní úrok a RPSN odpovídají sazbám jiných poskytovatelů úvěrů. Podle statistik ČNB ARAD činila průměrná úroková sazba u nových spotřebitelských úvěrů poskytnutých domácnostem v prosinci 2024 8,63 % p. a. U nových úvěrů z kreditních karet poskytnutých domácnostem činila v prosinci 2024 průměrná úroková sazba 17,29 % p. a.
7. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti; v řízení nebyly relevantně zpochybněny. Soud je proto hodnotí jako dostatečné a skutkový stav považuje za jednoznačně zjištěný. Soud ve smlouvě neshledal žádná nepřiměřená ujednání. Požadovaný úrok odpovídá sazbám jiných poskytovatelů úvěrů. Podmínky úvěru byly žalovanému řádně a srozumitelně vysvětleny a jsou obsaženy ve smlouvě. Smlouva je v souladu s § 2395 a násl. občanského zákoníku a se zákonem o spotřebitelském úvěru.
8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 2048 odst. 1 o. z. platí, že ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
10. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, pokud řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Podle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
12. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle citovaných právních norem a dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Žalovanému vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté peněžité prostředky, zaplatit sjednaný obchodní úrok, případný úrok z prodlení, smluvní pokutu a stanovené a účtované poplatky.
13. Žalobkyně prokázala poskytnutí peněžních prostředků; bylo na žalovaném, aby prokázal, že je vrátil. Žalovaný byl po celou dobu procesně neaktivní a netvrdil, že by uhradil více, než tvrdí sama žalobkyně, ani nerozporoval její tvrzení o poskytnutí úvěru.
14. Vzhledem k tomu, že je žalovaný v prodlení s úhradou poskytnuté částky úvěru a souvisejících plateb, vznikl žalobkyni vůči žalovanému nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši uplatněné žalobkyní. Soud výši i počátek prodlení vyhodnotil jako souladné se zákonem a se svými skutkovými zjištěními.
15. S ohledem na výše uvedené soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věty první před středníkem o. s. ř. a stanovil ji v obecné třídenní délce, neboť žalovaný netvrdil žádné skutečnosti týkající se jeho možností splácení.
16. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 13 o. s. ř. Jelikož byla žalobkyně ve věci plně úspěšná, má právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplacený soudní poplatek 6 704 Kč, náhradu nákladů za zastoupení advokátem, když odměna je vypočtena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. dle § 7 za 3 úkony po 7 820 Kč – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby, náhrada nákladů dle § 13 – režijní paušál za tři úkony po 450 Kč, a dále 21 % DPH z odměny a náhrady nákladů advokáta. Celkem jsou tedy náklady řízení, které je žalovaný povinen zaplatit ve výši 36 724,10 Kč. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu za podání ze dne [datum], kdy uvedené skutečnosti v tomto podání měly být součástí žalobního návrhu. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně.