Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 40 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se ve zbývající části, ve které žalobce požaduje po žalovaném zaplacení částky 13 450 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 40 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 11,5 % ročně, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 4 867 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění
1. Žalobce tvrdí, že dne [datum] byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru mezi žalovaným v postavení vydlužitele a žalobcem, v postavení zapůjčitele, na základě, které byl žalovanému poskytnut úvěr na dobu neurčitou s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru (dále jen "smlouva"). Celková výše úvěru činila 40 000 Kč. K uzavření smlouvy došlo pomocí prostředků komunikace na dálku s tím, že nabídka na uzavření smlouvy učiněná žalovaným vyplněním žádosti o poskytnutí zápůjčky finančních prostředků, byla po řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného schválena a potvrzena žalobcem formou elektronické zprávy, jejíž součástí byl také unikátní číselný kód, po jehož zadání žalovaným do systému žalobce byly žalovanému finanční prostředky převedeny na jeho bankovní účet. Úvěruschopnost žalovaného byla posuzována na základě dat získaných prostřednictvím aplikace [Anonymizováno], která poskytuje aktuální a přesné informace o finanční situaci klientů žalobce. Žalovanému bylo předloženo potvrzení, jímž souhlasil s poskytnutím dat třetí straně a žalobce tak před poskytnutím úvěru získal přístup k transakční historii, informacím o účtu, příjmech a výdajích a dalším informacím o finanční situaci žalovaného. Po vyhodnocení dat byly zjištěny příjmy žalovaného 73 965 Kč a výdaje ve výši 47 076 Kč. Jméno vlastníka prověřovaného účtu systémem [Anonymizováno] (žalovaného), na který byly finanční prostředky rovněž žalobcem poskytnuty, je uvedeno v sekci "[Anonymizováno] a v části "[Anonymizováno] " (viz dokument doklady o ověření úvěruschopnosti žalovaného). Číslo účtu v potvrzení o provedené platbě se shoduje s číslem účtu (IBAN) ve výpisu ze systému [Anonymizováno] ([Anonymizováno]). Systém [Anonymizováno] je softwarový nástroj využívaný finančními institucemi a věřiteli k ověření úvěruschopnosti žadatele o úvěr. Jedná se o tzv. open banking řešení, které umožňuje na základě výslovného souhlasu klienta bezpečný přístup k jeho bankovním údajům vedeným u jeho banky. Tato data jsou následně automatizovaně analyzována za účelem posouzení finanční situace žadatele, zejména jeho příjmů, výdajů, pravidelnosti příjmů a celkové finanční stability. Přes uvedený systém se žalovaný přihlásil ke svému bankovnímu účtu a udělil souhlas s přístupem k těmto údajům žalobci. V případě posuzovaného úvěrového vztahu byl právě prostřednictvím systému [Anonymizováno] ověřen aktuální stav bankovního účtu žalovaného, což žalobci umožnilo učinit informované rozhodnutí o poskytnutí úvěru na základě reálných a ověřitelných údajů, ale i ověřit, že žalovaný je vlastníkem uvedeného bankovního účtu, na který mu žalobce úvěr poskytl. Další informace potřebné k vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného byly systémem žalobce automaticky ověřovány před poskytnutím úvěru v dostupných databázích: - CRIF (NRKI, BRKI, REPI) – bankovní a nebankovní registr klientských informací, databáze mikropůjček - SOLUS – informace z negativního SOLUSu - TELCO SCORE – score klienta, generované operátory - CEE – centrální evidence exekucí - Insolvenční rejstřík - databáze neplatných OP. Žalobce poskytuje klientům (úvěrovaným) vždy maximálně takovou částku úvěru, která odpovídá schopnosti daného klienta splácet úvěr. V rámci interního tzv. scoringu dosáhla žádost žalovaného vysokého scóre, které vypovídalo o nízké pravděpodobnosti, že by úvěr nebyl žalovaným řádně splácen. Žalovaný se zavázal splatit žalobci poskytnutý úvěr tak, že smluvní úrok bude hradit v pravidelných měsíčních splátkách, a to vždy ke dni splatnosti. Zbytek celkové částky k úhradě splatí žalovaný nejpozději ke dni ukončení této smlouvy. Žalovaný se však dostal do prodlení s úhradou sjednaných splátek, když počínaje splátkou splatnou dne [datum] tyto splátky nehradil. Žalovaný na úvěr neuhradil ničeho. V důsledku tohoto prodlení došlo v souladu se smluvními ujednáními ke dni [datum] k zesplatnění celého úvěru. K úhradě jistiny tedy zbývá 40 000 Kč. S odkazem na ustanovení čl. VI. smlouvy má žalobce právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z aktuální výše dlužné částky. Smluvní pokuta od [datum] do [datum] ve výši 0,10 % denně z částky 40 000 Kč činí celkem [hodnota] Kč2. Žalobce navrhoval vydání elektronického platebního rozkazu, který však vydán nebyl z důvodu nezbytnosti zajištění přezkoumatelnosti úvěruschopnosti a výše požadovaných úroků.3. Žalovaný se k výzvě soudu ve věci nevyjádřil.4. Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že žalobce žalovanému poskytl 40 000 Kč.5. Z výpisu z účtu soud zjistil, že žalobce zkoumal příjmy a výdaje žalovaného od [Anonymizováno] ve výpisu jsou zaznamenány výdaje a příjmy žalovaného.6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že žalobce se zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč dne [datum] na dobu neurčitou s úrokovou sazbou 40 % p. m. a s RPSN 5729 % na účet žalovaného.7. Odeslání předžalobní výzvy právního zástupce prokazuje podací , tituly před jménem8. Žalovaný zůstal nečinný, proti uplatněnému nároku ničím nebrojil, netvrdil žádné skutečnosti, které by nárok zpochybnily. Neprokázal, že by na dluh něčeho uhradil. Písemnosti se dostaly do sféry vlivu žalovaného, byly doručovány na adresu jeho bydliště.9. Závěr o skutkovém stavu: Žalobce poskytl žalovanému 40 000 Kč dne [datum] na dobu neurčitou s úrokovou sazbou 40 % p. m. a s RPSN 5729 % na účet žalovaného. Žalobkyně přistoupila k prověřování úvěruschopnosti žalovaného prostřednictvím výpisů z účtu žalovaného a automatických výstupů z databází: CRIF (NRKI, BRKI, REPI) – bankovní a nebankovní registr klientských informací, databáze mikropůjček, - SOLUS – informace z negativního SOLUSu, - TELCO SCORE – score klienta, generované operátory, CEE – centrální evidence exekucí, Insolvenční rejstřík, databáze neplatných OP a tzv. interním scoringu.10. Soud posuzoval nárok žalobce podle následujících ustanovení. Podle § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, dle kterého poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.11. Podle § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Podle § 87 odst. 2 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.13. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. Soud rozhodoval na základě předložených listinných důkazů a dospěl k závěru, že nárok žalobce je důvodný pouze částečně. Pro své rozhodnutí soud považoval za významné zodpovězení otázky, zda se v případě smlouvy o úvěru, která byla mezi účastníky uzavřena, jedná o platný smluvní závazek.15. Soud se zabýval úvěrovou smlouvou ve vztahu k ujednání o úroku ve výši 40 % měsíčně a RPSN 5729 %. Nejvyšší soud v rozsudku č. j. [Anonymizováno] uzavřel, že i podle právní úpravy účinné od [datum] podléhá smluvní volnost stran korektivu dobrých mravů (zejména dle § 1 odst. 2 a § 547 o. z.) a že právní jednání odporující dobrým mravům je třeba posoudit jako neplatné (§ 580 odst. 1 a § 588 o. z.). V posuzované věci soud dovodil, že sjednané úroky se vymykají takovému navýšení, které by bylo možné považovat za přiměřený důsledek podnikatelského rizika poskytovatele úvěrů jako nebankovní instituce. Uzavřel proto, že ujednaná výše smluvního úroku a RPSN je v rozporu s dobrými mravy, a z tohoto důvodu je neplatná úvěrová smlouva jako celek, kdy v době uzavření smlouvy se obvyklá úroková míra u krátkodobých spotřebitelských úvěrů poskytovaných na trhu pohybovala dle statistik České národní banky (ARAD) přibližně 8,15 % p. a. obvyklá RPSN pak pro krátkodobé spotřebitelské úvěry činila 8,37 % ročně. Oba atributy tedy mnohonásobně překračují obvyklou míru v daném čase, a tak vysoké překročení nelze odůvodnit rizikovostí úvěru ani flexibilním úvěrovým rámcem. Případnou nemravnost ujednaných úroků a dalších poplatků (RPSN) je povinen soud zkoumat podle ustálené judikatury z úřední povinnosti.16. V případě neplatnosti úvěrové smlouvy je žalovaný povinen uhradit pouze nesplacenou jistinu. Žalovaný není dosud v prodlení s úhradou, neboť termín splatnosti jistiny určí soud teprve v rozsudku. Výzva k plnění zaslaná žalobcem nemůže stanovit termín splatnosti dlužné jistiny. Termín pro plnění uvedený ve výzvě nemá na prodlení dlužníka žádný vliv. Hmotněprávní lhůtu k plnění stanoví teprve soud v rozsudku.17. Žalobce má právo na vrácení dosud nesplacené jistiny, a to z titulu vydání bezdůvodného obohacení. Jistina činila 40 000 Kč a nebyla dosud vrácena a soud tedy v této části žalobě vyhověl (výrok I.).18. Ohledně lhůty k plnění netvrdil žalovaný ničeho. Lhůtu k plnění soud tedy stanovil jako třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s rozhodnutím Krajského soudu v [adresa], č. j. [Anonymizováno] [Anonymizováno] (právní věta).19. Výrokem II. zamítl soud žalobu ve zbývajícím rozsahu z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy, když požadavek na zaplacení dalších smluvených částek i úroků z prodlení není právě z důvodů neplatnosti smlouvy dán.20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalobce měl ve věci úspěch pouze částečný. Žalobce byl ve věci úspěšný v rozsahu 67,63 % a neúspěšný v rozsahu 32,37 %. Po odečtení neúspěchu od úspěchu činil jeho čistý procesní úspěch 35,26 %. Účelně vynaložené náklady žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 673 Kč a z nákladů právního zastoupení. Zástupci žalobce náleží podle § 6 odst. 1, § 7 bodu 5 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odměna za tři úkony právní služby po 3 260 Kč, tedy celkem [hodnota] Kč. Jednalo se o převzetí a přípravu zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, předžalobní výzvu spojenou s právním posouzením věci a podání žaloby (za doplnění žaloby soud odměnu za úkon nepřiznal, jelikož toto doplnění ohledně úvěruschopnosti mělo být již součástí žaloby), tedy dva úkony podle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu. Za každý úkon náleží zástupci žalobce rovněž paušální náhrada hotových výdajů ve výši 450 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, celkem tedy [hodnota] Kč. Celkové účelně vynaložené náklady žalobce tak činí 13 803 Kč. Vzhledem k jeho čistému procesnímu úspěchu v rozsahu 35,26 % přiznal soud žalobci proti žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 4 867 Kč.21. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce účastníka ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř.