Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 19 991,55 Kč, s úrokem ve výši 8,05 % ročně z částky 18 191,55 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 19 991,55 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 344,58 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 345,70 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 615 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění
1. Žalobce se na žalovaném domáhal zaplacení částky v celkové výši 19 991,55 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu nesplaceného úvěru dle Smlouvy o úvěru č. [Anonymizováno] ze dne [datum], na základě které byl žalovanému poskytnut nezajištěný účelově neurčený úvěr ve výši 20 000 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.
3. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil. Žalobce vyjádřil svůj souhlas s tímto postupem již v žalobě. Proto má soud za to, že oba účastníci s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání.
4. Ze smlouvy o úvěru č. [Anonymizováno] ze dne [datum], úvěrových podmínek, sazebníku poplatků, schvalovacího protokolu, má soud za prokázané, že žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobce poskytl žalovanému bezhotovostním způsobem dne [datum] v rámci úvěru neúčelově určené peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se ve Smlouvě zavázal splatit úvěr v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 364 Kč, s první splátkou dne [datum], vždy k 9. kalendářnímu dni v měsíci. Poslední splátka měla být uhrazena dne [datum]. Byla ujednána pevná úroková sazba ve výši 15,54 % ročně.
5. Ze zesplatnění úvěru má soud za prokázané, že z důvodu prodlení žalovaného se splácením úvěru byl prohlášen celý úvěr s příslušenstvím za splatný, a to k datu [datum], ačkoli žalovaný se naposledy ocitl v prodlení s úhradou splátky splatné ke dni [datum]. Žalobce však přistoupil k zesplatnění úvěru po opakovaném prodlení s úhradou měsíčních splátek resp. dlužných poplatků až po odeslání "Poslední výzvy k zaplacení dlužné částky" žalovanému dne [datum].
6. Z Výzvy k úhradě dluhu před podáním žaloby ze dne [datum] má soud za prokázané, že právní zástupce žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné pohledávky včetně narůstajícího příslušenství.
7. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobce poskytl žalovanému bezhotovostním způsobem dne [datum] v rámci úvěru neúčelově určené peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Před poskytnutím úvěru žalobce řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného. Předmětná spotřebitelská smlouva neobsahovala žádná nepřiměřená ujednání příčící se zákonu o spotřebitelském úvěru, úrok byl sjednán ve standardní výši 15,54 % ročně, RPSN činila 16,70 %, což zcela odpovídalo standardu podmínek bankovních úvěrů v dané době. Žalovaný se ve Smlouvě zavázal splatit úvěr v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 364 Kč s první splátkou dne [datum], vždy k 9. kalendářnímu dni v měsíci. Poslední splátka měla být uhrazena dne [datum]. Byla ujednána pevná úroková sazba ve výši 15,54 % ročně. Z důvodu prodlení žalovaného se splácením úvěru byl prohlášen celý úvěr s příslušenstvím za splatný, a to k datu [datum]. Žalovaný na dlužnou pohledávku již ničeho neuhradil, a to ani po opakovaných výzvách žalobce.
8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle ustanovení § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.
11. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když dospěl k závěru, že jednáním žalobce a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného ustanovení § 2395 a násl. o. z. Žalobce plnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy poskytnutím peněžních prostředků ve výši 20 000 Kč a žalovanému tak vznikla povinnost tyto peněžité prostředky žalobci vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení a stanovené a účtované poplatky.
12. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měl žalobce jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobce břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. [adresa]: [právnická osoba].Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu jistiny, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradil další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí úvěrových prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobcem za prokázané, žalovaný ostatně tuto skutečnost ani nerozporoval.
13. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobce průběh úvěrového vztahu mezi žalobcem a žalovaným, když dospěl k závěru, že žalovaný je ve vztahu k žalobci v prodlení s uhrazením poskytnuté částky úvěru ve výši 19 991,55 Kč s příslušenstvím. Dlužná částka se skládá z nesplacené jistiny ve výši 18 191,55 Kč, z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 1 179,35 Kč, z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 64,52 Kč a z dlužných poplatků ve výši 1 800 Kč. V neposlední řadě vznikl žalobci nárok na zákonný úrok z prodlení, jehož výši a počátek prodlení soud hodnotí jako neodporující skutkovým zjištěním soudu. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O lhůtě plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 věta první před středníkem o. s. ř. a tuto stanovil v souladu se shora citovaným ustanovením jakožto lhůtu obecnou třídenní.
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 615 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (400 Kč za úkony poskytnuté od [datum]) ve výši 1 200 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 300 Kč. Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 315 Kč, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobce představují částku 2 615 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce účastníka.
15. Soud se při svém rozhodování řídil § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejným žalobcem ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.