Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 11 890 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 279,18 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 11 890 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v [adresa] domáhal po žalovaném zaplacení částky [PSČ obec] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2036,21 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3776,41 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 9556,67 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 19,98 % ročně z částky 9556,67 Kč od [datum] do zaplacení a dále zaplacení částky [PSČ obec], s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4279,18 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky [PSČ obec] od [datum] do zaplacení.
2. Následně podáním ze dne [datum] učinil žalobce částečné zpětvzetí žaloby co do: - celkové dlužné částky ve výši 17.547,00 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 9.556,67 Kč a poplatků ve výši 7.990,33 Kč, - kapitalizovaných úroků ve výši 3.776,41 Kč, - kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2.036,21 Kč, - úroků ve výši 19,98 % ročně z dlužné jistiny ve výši 9.556,67 Kč od [datum] do zaplacení, - úroků z prodlení v zákonné výši 7,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 9.556,67 Kč od [datum] do zaplacení. V návaznosti na toto částečné zpětvzetí žaloby bylo dne [datum] vydáno usnesení č.j. EPR [č. účtu] -[Anonymizováno], kterým bylo řízení v rozsahu dle předmětného částečného zpětvzetí zastaveno.
3. Předmětem řízení tak zůstal nárok žalobce na zaplacení částky [PSČ obec] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4279,18 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky [PSČ obec] od [datum] do zaplacení. K tomuto nároku žalobce uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba] [IČO] IČO, , se sídlem [adresa] a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření Smlouvy o půjčce č. [hodnota] (dále jen „Smlouva o úvěru“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o půjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen „Podmínky“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 10.000,00 Kč (dále jen „půjčka“ nebo „jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce i souhrnný poplatek ve výši 7.260,00 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 45 týdenních (sedmidenních) splátkách po 390,00 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalovanému známo, že nejpozději tohoto dne je povinen zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne [datum]. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalovanému současně známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne [datum]. Marným uplynutím týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Ke dni [datum] činila dlužná jistina částku 6.888,76 Kč a souhrnný dlužný poplatek částku 5.001,24 Kč. Po tomto datu do data podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Právní předchůdce žalobce měl současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky. Žalovaný od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 5.370,00 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek [datum] činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 11.890,00 Kč. Její příslušenství pak tvoří zákonné úroky z prodlení. Za období od podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení: - celkové dlužné částky ve výši 11.890,00 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 6.888,76 Kč a dlužné částky souhrnného poplatku ve výši 5.001,24 Kč, - kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 4.279,18 Kč, - úroků z prodlení v zákonné výši 7,75 % ročně z celkové dlužné částky ve výši 11.890,00 Kč od [datum] do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 4.279,18 Kč žalobce uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 7,75 % ročně počítaný z celkové dlužné částky ve výši 11.890,00 Kč od [datum], tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do [datum]. Před podáním žaloby byl žalovaný dle § 142a o.s.ř. žalobcem písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. Žalobce je tak nucen se domáhat splnění svého nároku prostřednictvím soudu.
4. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.
5. Soud vyzval žalovaného, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že žalobce souhlasil s tímto postupem už v žalobě a žalovaný se ve stanovené lhůtě k navrhovanému postupu soudu nevyjádřil, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.
6. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:
7. Ze Smlouvy o úvěru má soud za prokázané, že na základě uzavřené Smlouvy o úvěru poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000,00 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve Smlouvě o úvěru zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce souhrnný poplatek ve výši 7 260 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutých zápůjček a poplatků a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaný ve Smlouvě o úvěru zavázal uhradit v hotovosti v 45 týdenních splátkách po 390,00 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum].
8. Smlouva o postoupení pohledávek prokazuje aktivní věcnou legitimaci žalobce.
9. Z oznámení o postoupení pohledávky má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce oznámil žalovanému postoupení pohledávek ze Smlouvy na žalobce.
10. Z výzvy k plnění a podacího lístku má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužných pohledávek včetně narůstajícího úroku a úroku z prodlení.
11. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný, odpovídající žalobním tvrzením.
12. Po právní stránce posuzuje soud žalobu podle následujících ustanovení:
13. Skutkový stav je zjištěn z listinných důkazů – Smlouvy o půjčce, smluvních podmínek, kdy tyto prokazují vznik a obsah závazků. Dále soud k důkazu provedl zesplatnění půjčky, které prokazuje, že žalovaný porušil podmínky smlouvy. Smlouva o postoupení pohledávek, potvrzení k postoupení pohledávek, seznam postupovaných pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky a podací lístek prokazují aktivní legitimaci žalobce. Výzva k plnění a podací lístek prokazují, že žalovaný byl žalobcem vyzván k úhradě dlužných pohledávek.
14. Mezi provedenými důkazy nevznikl rozpor a zcela podporují skutková tvrzení žaloby.
15. V daném případě byla smlouva o půjčce uzavřena za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku. Podle ustanovení § 657 obchodního zákoníku, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. V době sjednání půjček byl účinný zákon č. 168/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, který ukládal věřiteli povinnost řádně zkoumat úvěruschopnost dlužníka před poskytnutím úvěru.
16. Podle ustanovení § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.
17. Podle ustanovení § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., výše úroků z prodlení činí ročně dvojnásobek diskontní sazby, stanovené Českou národní bankou a platné k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu.
18. Pokud se týče aktivní věcné legitimace žalobce, pak tuto má soud ve vztahu k žalovanému za osvědčenou, a to vzhledem ke skutečnosti, že žalované bylo postoupení pohledávek postupiteli oznámeno, a to dopisem ze dne [datum] (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. 31 Cdo 1328/2007).
19. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když dospěl k závěru, že jednáním právního předchůdce žalobce a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o půjčce ve smyslu výše citovaného ustanovení § 657 a násl. obchodního zákoníku. Právní předchůdce žalobce plnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy poskytnutím peněžních prostředků ve výši sjednaného limitu a žalovanému tak vznikla povinnost tyto peněžité prostředky žalobci vrátit, zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení. Právní předchůdce žalobce splnil i svou povinnost řádně zkoumat úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru, a to dle standardů tehdy účinné legislativy. Rovněž soud neshledal, že by byly úvěrové smlouvy neplatné z důvodu nepřiměřeně vysoké úrokové sazby (RPSN činila 299,81 % ročně, kterou lze ještě považovat za únosnou s přihlédnutím k poměrům dané doby a s ohledem na dobu poskytnutí úvěru).
20. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měl žalobce jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byly uzavřeny smlouvy o půjčce a že na základě těchto smluv dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobce břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. [adresa]: [právnická osoba].Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu jistiny, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že věřiteli uhradil i další platby nad rámec tvrzený žalobcem. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí peněžních prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobcem za prokázané, žalovaný ostatně tuto skutečnost ani nerozporoval.
21. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobce průběh vztahu mezi právním předchůdcem žalobce (žalobcem) a žalovaným, když dospěl k závěru, že žalovaný je ve vztahu k žalobci v prodlení s uhrazením celkové částky 11 890 Kč. V neposlední řadě vznikl žalobci nárok na zákonný úrok z prodlení, jehož výši a počátek prodlení soud hodnotí jako zákonný neodporující skutkovým zjištěním soudu. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O lhůtě plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 věta první před středníkem o. s. ř. a tuto stanovil v souladu se shora citovaným ustanovením jakožto lhůtu obecnou třídenní.
22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce byl v řízení úspěšný méně než z poloviny (byl zohledněn rozsah řízení, který byl dotčen zpětvzetím žaloby a ohledně kterého tedy žalobce zavinil částečné zastavení řízení) a žalovanému žádné náklady nevznikly. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.