Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 12 014,16 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 032,91 Kč od 4. 1. 2025 do 18. 11. 2025, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 445,50 Kč od 30. 8. 2024 do 18. 11. 2025, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 9 727,16 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 9 727,16 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku., to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 615 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění
1. Žalobce se na žalovaném domáhal zaplacení částky v celkové výši 12 014,16 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu nesplaceného úvěru dle Smlouvy o revolvingovém úvěru č. [hodnota] ze dne [datum], na jejímž základě poskytl žalobce žalovanému finanční prostředky ve výši 10 000,- Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté plnění vrátit a zároveň zaplatit úrok, sjednaný ve výši 16,9 % ročně a další ceny za případné služby, dle aktuálního sazebníku.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.
3. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil. Proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobce svůj souhlas uvedl již v samotné žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání.
4. Ze Smlouvy o revolvingovém úvěru č. [hodnota] ze dne [datum], dokladů o čerpání úvěru, obratové historie úvěru, ceníku pro soukromou klientelu, má soud za prokázané, že žalobce uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalobce poskytl žalovanému bezhotovostním způsobem v rámci úvěru peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet úvěr pravidelnými měsíčními splátkami, splatnými ke dni 20. daného kalendářního měsíce ve výši 300,- Kč. Z upomínky ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaný porušil smluvní podmínky tím, že dojednané splátky neplnil řádně a včas. Jelikož došlo k prodlení s úhradou tří splátek, resp. prodlení jedné splátky v době delší než tři měsíce, využil žalobce svého práva a prohlásil úvěr za splatný. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dluhu a upozornil ho na to, že neuhradí-li dlužné částky, dojde k zesplatnění zbylé dlužné částky ke dni [datum] (jednostranné právní jednání s odkládací podmínkou). Z Oznámení žalobce ze dne [datum] má soud za prokázané, že k avizovanému zesplatnění skutečně v důsledku prodlení žalované s úhradou došlo. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce žalovaného opětovně vyzval k úhradě dlužné částky s tím, že pokud tak neučiní, bude pohledávka vymáhána soudní cestou.
5. Z výše uvedených listin má soud za prokázané, že žalobce před poskytnutím úvěrů řádně posoudil schopnost žalovaného splácet úvěr, a to z hlediska osobních, majetkových i výdajových poměrů žalovaného. Rovněž ujednané podmínky revolvingového úvěru byly zcela přiměřené a odpovídající bankovním úvěrům poskytovaným v daném čase a místě.
6. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Žalobce uzavřel s žalovaným Smlouvu o revolvingovém úvěru č. č. [hodnota] ze dne [datum], na jejímž základě žalobce poskytl žalovanému bezhotovostním způsobem v rámci úvěru peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet úvěr pravidelnými měsíčními splátkami, splatnými ke dni 20. daného kalendářního měsíce ve výši 300,- Kč. Z upomínky ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaný porušil smluvní podmínky tím, že dojednané splátky neplnil řádně a včas. Jelikož došlo k prodlení s úhradou tří splátek, resp. prodlení jedné splátky v době delší než tři měsíce, využil žalobce svého práva a prohlásil úvěr za splatný. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dluhu a upozornil ho na to, že neuhradí-li dlužné částky, dojde k zesplatnění zbylé dlužné částky ke dni [datum] (jednostranné právní jednání s odkládací podmínkou). Z Oznámení žalobce ze dne [datum] má soud za prokázané, že k avizovanému zesplatnění skutečně v důsledku prodlení žalované s úhradou došlo. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce žalovaného opětovně vyzval k úhradě dlužné částky s tím, že pokud tak neučiní, bude pohledávka vymáhána soudní cestou. Před poskytnutím úvěru žalobce řádně zkoumal úvěruschopnost žalované. Žalovaná částka představuje částku 9 727,16 Kč na jistině dluhu, poplatky v celkové výši 2 287,00 Kč, částku 1 445,50 Kč na dlužném smluvním úroku ve výši 12,00 % p.a. počítaného z jistiny úvěru od 30.08.2024 do 18.11.2025, částku ve výši 1 032,91 Kč na zákonném úroku z prodlení z řádně a včas nesplacených částek ode dne 4.1.2025 do 18.11.2025 a dále smluvní úrok 12,00 % p.a. z částky 9 727,16 Kč od [datum] do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení 12,00 % p.a. z částky 9 727,16 Kč od [datum] do zaplacení.
7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle ustanovení § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.
10. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když dospěl k závěru, že jednáním žalobce a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru ve smyslu výše citovaného ustanovení § 2395 a násl. o. z. Žalobce plnil svou povinnost ze zmínění smlouvy poskytnutím peněžních prostředků ve výši 10 000 Kč (revolving) a žalovanému tak vznikla povinnost tyto peněžité prostředky žalobci vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení a stanovené a účtované poplatky.
11. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měl žalobce jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobce břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. [adresa]: [právnická osoba].Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu jistiny, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradil další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí úvěrových prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobcem za prokázané, žalovaný ostatně tuto skutečnost ani nerozporoval.
12. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobce průběh úvěrového vztahu mezi žalobcem a žalovaným, když dospěl k závěru, že žalovaný je ve vztahu k žalobci v prodlení s uhrazením neuhrazené souhrnné částky úvěrů ve výši 12 014,16 Kč s příslušenstvím. V neposlední řadě vznikl žalobci nárok na zákonný úrok z prodlení, jehož výši a počátek prodlení soud hodnotí jako neodporující skutkovým zjištěním soudu. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O lhůtě plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 věta první před středníkem o. s. ř. a tuto stanovil v souladu se shora citovaným ustanovením jakožto lhůtu obecnou třídenní.
13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 615 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna za zastupování advokátem v celkové výši 1 200 Kč, tj. za 3 úkony právní služby po 400 Kč dle § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, 3 režijní paušály za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč a 21 % DPH, celkem tedy [hodnota] Kč (výrok II.). Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce účastníka. Lhůtu k plnění soud určil podle ustavení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.
14. Soud se při svém rozhodování řídil § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejným žalobcem ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce.