Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku částku 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % z částky 20 000 Kč od [datum] do zaplacení.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku náklady řízení 2 373 Kč, k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění
1. Žalobce podal proti žalovanému žalobu o zaplacení 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení. V žalobě uvedl, že společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému úvěr ve výši celkem [hodnota] Kč. Žalovaný ke dni podání žaloby nic z poskytnutého úvěru nevrátil. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi původním věřitelem žalovaného a žalobcem, je věřitelem této pohledávky žalobce. Žalobce nemá k dispozici uzavřenou úvěrovou smlouvu, proto žádá zaplacení pohledávky po žalovaném z titulu bezdůvodného obohacení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud dospěl k názoru, že věc lze projednat a rozhodnout bez nařízení soudního jednání, pouze na základě listinných důkazů předložených žalobce. (§ 115 o.s.ř.).
4. Z potvrzení o provedení platby soud zjistil, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému dne [datum] částku 10 000 Kč a dne [datum] částku 10 000 Kč.
5. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek a její přílohy ze dne [datum] soud zjistil, že společnost [právnická osoba] postoupila pohledávky za žalovaným žalobci.
6. Z Oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že právní předchůdce žalobce oznámil dne [datum] postoupení pohledávky na žalobce. Tentýž den zaslal zástupce žalobce žalovanému výzvu k zaplacení dluhu ve lhůtě 3 dnů ode dne doručení výzvy.
7. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
8. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
9. Protože žalovaný ve sjednané lhůtě ani později žalobci z poskytnuté částky ve výši 20 000 Kč nic nevrátil, na úkor žalobce se bezdůvodně obohatil o částku 20 000 Kč (§ 2991 o. z.). Soud proto uložil žalovanému povinnost částku 20 000 Kč, představující bezdůvodné obohacení, žalobci vrátit. Jelikož je žalovaný v prodlení s úhradou částky ve výši 20 000 Kč, vznikl žalobci rovněž nárok na úrok z prodlení v zákonné výši 12,75 % ročně ode dne splatnosti pohledávky. Soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci vedle poskytnuté a dosud nevrácené částky 20 000 Kč i zákonný úrok z prodlení dle ust. § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od [datum].
10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, náleží mu proto náhrada nákladů řízení ve výši 2 373 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč a náhrady nákladů právního zastoupení za 2 úkony právní pomoci po 300 Kč a za 1 úkon 400 Kč dle § 14b odst. 1, bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka podle ustanovení § 142a o.s.ř.) dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., a DPH 21 %. Soud aplikoval citované ustanovení proto, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a zároveň bylo předmětem řízení peněžité plnění, jehož hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení advokátu, který žalobkyni ve sporu zastupoval.