Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku částku 25 000 Kč.
II. Žaloba se zamítá co do částky 7 350 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky 32 350 Kč od [datum] do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku náklady řízení 1 894,32 Kč, k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení částky 32 350 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 25 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne [datum]. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, a proto byl původním věřitelem opakovaně vyzýván k úhradě dluhu. Žalovaný se tak prokazatelně dostal do prodlení úhradou celého úvěru dne [datum]. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka v celkové výši 32 350 Kč, skládající se z celkové nesplacené jistiny úvěru ve výši 25 000 Kč, ze smluvního úroku, který v době zesplatnění činil 5 750 Kč, a dále smluvní pokuty v souladu se smlouvou o úvěru, která v době zesplatnění činila 1 600 Kč, to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od následujícího dne po datu splatnosti úvěru. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www.zaplo.cz, na které si žalovaný vybral výši požadovaného úvěru a termín splatnosti. Následně se seznámil s veškerými poplatky za poskytnutí úvěru a úroky spojenými s požadovaným úvěrem. Žalovaný byl obeznámen s obsahem, podmínkami, právy, závazky a sankčními ujednáními, plynoucími z uzavření smlouvy. Původní věřitel úvěr žalovanému vyplatil převodem na bankovní účet žalovaného [č. účtu] pod variabilním symbolem [var. symbol].
2. Poskytovatel spotřebitelského úvěru postoupil pohledávku vyplývající z výše uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru včetně příslušenství se všemi právy s nimi spojenými žalobci, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum].
3. K návrhu žalobce byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému řádným způsobem doručit, a proto byl platební rozkaz soudem zrušen.
4. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den [datum], ke kterému se žalovaný nedostavil. Předvolání a žalobu má soud za doručené s odkazem na usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 1308/10. Předvolání k jednání i žaloba byly doručeny do vlastních rukou. Doručováno bylo do místa trvalého bydliště. Je věcí žalovaného, zda si zajistí vyzvedávání zásilek a fakticky se seznámí s obsahem písemností, které mu jsou doručovány. Zásilky se dostaly do sféry vlivu žalovaného a jsou považovány za doručené. Žalobce svou neúčast řádně omluvil. Soud při jednání rozhodl na základě předložených důkazů.
5. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobce se zavázal poskytnout žalovanému částku 25 000 Kč a žalovaný se zavázal uvedenou částku vrátit do [datum]. Součástí ujednání byl i závazek uhradit sjednané poplatky, jak je zřejmé ze smlouvy o úvěru a ze všeobecných obchodních podmínek. Ze smluv o úvěru ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a z dodatku č. [hodnota] ke smlouvě o úvěru soud zjistil, že opakovaně došlo k prodloužení splatnosti úvěru do [datum], za což náležel původnímu věřiteli poplatek ve výši 5 750 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovaným včetně jejího příslušenství byla postoupena žalobci. Z předžalobní výzvy má soud za prokázané, že ke dni [datum] došlo ke zesplatnění úvěru. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovaným včetně jejího příslušenství byla postoupena žalobci. Postoupení pohledávky bylo žalobci oznámeno dne [datum]. Žalovaný zůstal nečinný. K žalobnímu tvrzení se nevyjádřil, netvrdil žádné skutečnosti na obranu proti uplatněnému nároku, ačkoliv byl soudem k vyjádření vyzván. Listiny se dostaly do sféry vlivu žalovaného, byly doručovány na adresu jeho trvalého bydliště.
6. Po provedeném dokazování dospěl soud k tomuto skutkovému závěru. Žalovaný prostřednictvím internetových stránek [Anonymizováno] uzavřel s původním věřitelem smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl původní věřitel žalovanému úvěr ve výši 25 000 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, a proto byl úvěr dne [datum] zesplatněn. Právní předchůdce žalobce poskytnutí úvěru schválil, aniž provedl posouzení úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele a bankovním převodem poskytl na účet žalovaného peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč. Žalovaný se po opakovaném prodlužování splatnosti zavázal poskytnutý úvěr vrátit do [datum], a to spolu s poplatky. Žalovaný však v době splatnosti ani poté na dlužnou pohledávku žalobci nic neuhradil. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek se stal věřitelem žalovaného žalobce.
7. Právní poměry mezi žalobcem a žalovaným se řídí ustanovením § 2395 a následujícími zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“)., podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen jako „zákon o s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
10. Podle § 86 odst. 2 zákona o s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
11. Podle § 87 odst. 1 zákona o s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
13. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
14. V souzeném případě se žalobce po žalovaném domáhá vrácení poskytnutého úvěru a poplatků, které se podle smlouvy o úvěru zavázal žalovaný zaplatit, a to včetně zákonného úroku z prodlení. Žaloba je pouze částečně důvodná.
15. V řízení nebylo prokázáno, že ze strany právního předchůdce žalobce došlo k pečlivému posouzení schopnosti úvěr splácet, když žalobce v tomto směru soudu nepředložil žádné důkazy. Soud zhodnotil smlouvu o úvěru podle shora uvedených ustanovení a dospěl k názoru, že je neplatná, neboť právní předchůdce žalobce neprovedl šetření úvěruschopnosti žalovaného dle § 86 odst. 1 s. ú. Neplatnost smlouvy je důsledkem porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Neplatnost je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní vzhledem k tomu, že dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně porušuje veřejný pořádek. V případě porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není neplatnost uzavřené úvěrové smlouvy stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, ale také společnosti jako celku, jelikož předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě a narušení rodinných a sociálních vztahů. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného.
16. Právní předchůdce žalobce na základě neplatné smlouvy o úvěru žalovanému poskytl částku 25 000 Kč. Žalovaný právnímu předchůdci žalobce poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, čímž se na úkor právního předchůdce žalobce bezdůvodně obohatil. Pohledávku z titulu bezdůvodného obohacení převzal na základě smlouvy o postoupení pohledávek žalobce. Soud proto žalovanému dle § 1970 o. z. uložil povinnost vrátit žalobci jistinu ve výši 25 000 Kč představující bezdůvodné obohacení.
17. Vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru je neplatná, soud neshledal důvodným požadavek žalobce na zaplacení částky 7 350 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky 32 350 Kč od [datum] do zaplacení, tak jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku.
18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 894,32 Kč, přičemž tato částka představuje 54,56 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 77,28 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 22,72 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 294 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 32 350 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.